MŽP neví, zda evropské peníze vedly ke zlepšení  

Česká republika skládkuje příliš mnoho bioodpadů a biologicky se rozkládajících komunálních odpadů (BRKO, například textil, dřevo, nápojové kartony). To je jeden z hlavních závěrů kontroly, kterou Nejvyšší kontrolní úřad provedl na Ministerstvu životního prostředí. Zpráva, kterou dnes projedná vláda, resortu dále vytýká, že neví, zda a jak projekty financované ze strukturálních fondů EU vedly k naplnění Plánu odpadového hospodářství ČR. Přitom čerpání evropských fondů uváděl ministr Richard Brabec v bilancování své práce jako největší úspěch.

Česká republika se zavázala snižovat množství skládkovaných bioodpadů a biologicky se rozkládajících komunálních odpadů  do roku 2020 na 35% množství vytvořeného v roce 1995, respektive na 50 % do roku 2013. Cíl však neplníme, v roce 2015 jsme skládkovali 52,1 % bioodpadů a biologicky se rozkládajících komunálních odpadů.

[2]

Ministerstvo životního prostředí se hájí, že pro nižší skládkování bioodpadů zavedlo pro obce od roku 2015 povinnost umožnit lidem třídit bioodpady, a že zvažuje do roku 2018 prosadit celoroční povinnost třídění bioodpadů. MŽP také zakázalo od roku 2024 zakázalo skládkovat odpady na základě parametru výhřevnosti a recyklovatelné odpady.

Největší problém u třídění bioodpadů není však v jeho pouze sezónním sběru, ale ve velké docházkové vzdálenosti ke kontejnerům na třídění bioodpadů. Povinnost třídit bioodpad mohou města splnit jen tím, že určí jediné místo (např. sběrný dvůr), vzdálené kilometry daleko. Podle Hnutí DUHA však k třídění bioodpadů přimějí domácnosti jen kontejnery umístěné stejně blízko jako nynější popelnice. Řada velkoměst v západní Evropě (Treviso, Barcelona, Milano) i náš Třinec nebo Staré město na Moravě umožňuje takto dostupně třídění kuchyňských odpadů.

Evropská směrnice o skládkách požaduje omezit skládkování biologicky rozložitelných komunálních odpadů, ovšem ne podle parametru výhřevnosti, který je kritériem v českém odpadovém zákonu a vede k tlaku na spalování odpadů. Naše odpadová legislativa má odpovídat evropským požadavkům a nezavádět výrazně přísnější a pro obce a domácnosti nákladnější požadavky. Česká republika se musí zaměřit na zvýšení recyklace, ne zvyšovat spalování odpadů. Zatímco u nás recyklujeme třetinu komunálních odpadů,  v EU je průměrná recyklace kolem 40 %  a má se dále zvyšovat, přičemž vyspělé státy recyklují 60%.

Skutečnost, že MŽP neví, zda a jak projekty financované ze strukturálních fondů EU vedly k naplnění Plánu odpadového hospodářství ČR, kritizovaly NKÚ a Hnutí DUHA již v roce 2011 [3]. MŽP slibuje udělat vyhodnocení v příštím roce. 

Ivo Kropáček, odpadový expert Hnutí DUHA, řekl:

“Už i Nejvyšší kontrolní úřad stejně jako Hnutí DUHA kritizuje Ministerstvo životního prostředí za to, že stále skládkujeme příliš mnoho bioodpadů a biologicky se rozkládajících komunálních odpadů. Jako správné řešení požadujeme stanovit zákaz skládkování biologicky se rozkládajících komunálních odpadů. Ministerstvo životního prostředí však prosazuje výrazně přísnější a pro obce a domácnosti nákladnější zákaz skládkování podle parametru výhřevnosti, který převádí skládkovaný odpad do spaloven. Musíme se zaměřit na zvýšení recyklace, ne na spalování odpadů.”

Poznámky:

[1] Zpráva NKÚ zprávě č. 16/23 je k dispozici na https://www.nku.cz/scripts/rka/detail.asp?cisloakce=16/23

[2] Graf převzat ze zprávy NKÚ, strana 8

[3] http://www.hnutiduha.cz/aktualne/hnuti-duha-nku-kritizuji-nekoncepcnost-...