Zítra bude EU rozhodovat o dalším povolení nadužívaného herbicidu. Záleží i na hlasu ministra Mariana Jurečky

Unikátní studie zkoumající rezidua pesticidu v tělech zvířat žijících v naší zemědělské krajině přinesla varující výsledky [1]. Průměrná koncentrace herbicidu glyfosátu v moči zajíců byla 6,3 ug/L. V zemědělské sezóně je přitom velmi pravděpodobně koncentrace ještě podstatně vyšší. Populace zajíce polního přitom zaznamenává pokles již několik desetiletí, ale v posledních pěti letech jde o masivní úbytek. Přítomnost glyfosátu v moči tohoto zvířete dokazuje intenzivní používání glyfosátových herbicidů v krajině. Glyfosát je u nás nejpoužívanější a nejuniverzálnější pesticid. V roce 2015 tvořil 32 % všech použitých herbicidů a desikantů (látek na vysoušení zemědělských plodin).   

Pilotní zjištění koncentrace glyfosátu bylo provedeno u typického a relativně dlouhověkého obyvatele zemědělské krajiny, zajíce polního (Lepus europeus) [2]. Žije trvale v prostředí, kde je vystaven jak přímým účinkům glyfosátu (postřiky několikrát ročně), tak je herbicidem zasažena jeho běžná potrava.

Vzorky moče testovaných zvířat byly odebrány v listopadu a prosinci 2016. Nejvyšší koncentrace glyfosátu byla změřena v moči zajíců z Židlochovicka (36,8 ug/L) na jižní Moravě, v oblasti s intenzivním zemědělstvím. Podle regionů byl nejvyšší průměr na Českomoravské vrchovině, následovala jižní Morava a Polabí.  Koncentrace glyfosátu statisticky významně klesá s časem, je tedy pravděpodobné, že v sezóně zemědělských prací jsou koncentrace této látky v tělech zvířat zemědělské krajiny ještě výrazně větší.

Kromě negativních dopadů na životní prostředí je glyfosát podezřelý ze závažného poškozování jater a dalších zdravotních rizik, a podle Světové zdravotnické organizace je pravděpodobně karcinogenní.

Registrace této látky v Evropské unii končí už na konci roku 2017. Ministr zemědělství Marian Jurečka bude o dalším povolení glyfosátu v Evropské unii rozhodovat už zítra při hlasování ve Stálém výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva. V minulosti zatím vždy hlasoval pro v podstatě neomezené prodloužení této látky, ačkoliv na svém Twitteru uvedl, že podporuje zkrácení doby registrace a zúžení jejího použití [3]. Hnutí DUHA proto jeho i další ministry vyzvalo, aby se zasadili o výrazné snížení celkové spotřeby glyfosátu a jeho postupné nahrazování bezpečnějšími prostředky a postupy, jako jsou vhodná doba sklizně, tradiční podmítka a orba, vhodné střídání plodin ad. [4]. K výzvě se na stránkách www.parkybezchemie.cz (odkaz je externí) připojilo zhruba dva tisíce lidí s osobními vzkazy, ve kterých požadují výrazné omezení nebo úplný zákaz glyfosátu. Podpisy i vzkazy jsme předali ministrům.

Podobných studií, stejně jako studií zkoumající vliv používání glyfosátu na celkovou biodiverzitu zemědělské krajiny, je velmi málo. Chybí také studie věnující se vlivu koktejlu nejrůznějších látek na životní prostředí, biodiverzitu i zdraví člověka. Testování, které nechalo provést před čtyřmi lety Hnutí DUHA, přitom odhalilo glyfosát také v moči šesti Čechů z deseti [5].

Glyfosát je účinnou složkou mnoha herbicidů, např. u nás známého a dobře dostupného přípravku RoundUp. Patří k nejprodávanějším a nejuniverzálněji používaným herbicidům. V  zemědělství se používá jak při jarní přípravě na setí a hubení trav a plevelů v sadech a vinohradech v průběhu celé sezóny, tak při “dosoušení” plodin před sklizní - zejména obilovin a řepky. V poslední době se také používá pro likvidaci podrostlých strnišť místo podzimní orby na stovkách tisíc hektarů orné půdy. Používá se také v soukromých zahradách a veřejných prostorech, jako jsou parky, dětská hřiště, okolí železnic ad. O neškodných postupech, které nahrazují glyfosát při údržbě veřejných prostranství, zveřejnilo Hnutí DUHA novou publikaci na nedávné tiskové konferenci v Brně [6].  

Prof. RNDr. Jakub Hruška, CSc., autor studie, řekl:
“Je zjevné, že glyfosát se nerozkládá zdaleka tak rychle, jak jeho výrobci léta tvrdili. Jeho přímou toxicitu na obratlovce sice prozatím nemůžeme dokázat - jednalo se o pilotní studii na zvířatech, která atak chemizace přežila - ale je zjevné, že jeho vliv nelze podceňovat. Zejména tam, kde je glyfosát použit místo podzimní orby, dramaticky klesne počet zajíců. Je to zřejmě důležitou příčinou velkého propadu populace v posledních letech. Dříve se totiž glyfosát místo orby prakticky nepoužíval, je to móda posledních let. Přitom použití chemie není levnější než orba, je ale jednodušší. Jeho masivní použití ale extrémně snižuje biodiverzitu již tak chudé zemědělské krajiny.”

MUDr. Miroslav Šuta, expert v oblasti hodnocení ekologických a zdravotních rizik z Centra pro životní prostředí a zdraví, řekl:
“S každým pesticidem bychom měli zacházet velice opatrně, protože byl vyroben proto, aby zabíjel jiné živé organismy. Z hlediska ochrany lidského zdraví i přírody je rozumné se pesticidům vyhnout všude tam, kde za ně existují bezpečnější náhrady.“

Klára Kyralová, expertka Hnutí DUHA na zdravé potraviny a zemědělství, řekla:
“Nové testování přináší další střípek do mozaiky toho, jak je naše prostředí zamořeno chemickými látkami. Potraviny, kosmetické potřeby, naše těla, i těla zvířat žijících v zemědělské krajině - u všech byly nalezeny rezidua nejpoužívanějšího herbicidu glyfosát. Přitom teprve v posledních letech začínáme zjišťovat, jaké účinky tato látka skutečně má. V příštích letech pravděpodobně zjistíme ještě víc.“

“Čeští ministři by měli prosadit výrazné omezení používání glyfosátu, a to jak v Evropské unii, tak u nás. Glyfosát je prokazatelně nadužívaný a už teď existují bezpečnější a šetrnější metody likvidace plevelů i dosoušení zemědělských plodin – právě tak jako existují pro péči o veřejná prostranství. Ministr zemědělství Marian Jurečka bude mít takovou možnost už zítra při rozhodování o dalším povolení glyfosátu v Evropské unii.“

Kontakty:

Jakub Hruška, přírodovědec a autor studie, Ústav výzkumu globální změny AV ČR, 728 452 967, jakub.hruska@geology.cz (odkaz odešle e-mail)
Miroslav Šuta, expert v oblasti hodnocení ekologických a zdravotních rizik, Centrum pro životní prostředí a zdraví, 608 775 754, miroslav.suta@centrum.cz (odkaz odešle e-mail)
Klára Kyralová, expertka Hnutí DUHA na zdravé potraviny a zemědělství, 775 731 431, klara.kyralova@hnutiduha.cz (odkaz odešle e-mail)
Jan Piňos, média a komunikace Hnutí DUHA, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz (odkaz odešle e-mail)

Poznámky:

[1] Studie je přílohou této tiskové zprávy.

[2] Vzorky byly odebrány na 17 místech ČR, převážně v zemědělsky exponovaných nížinách jižní Moravy (Měnín, Šardice, Žabčice, Mikulov, Lednice Obelisk, Šlapanice, Valtice-meze, Valtice-sady, Valtice-vinohrady), Polabí (Radonice, Dymokury) a pro porovnání i v oblasti zemědělsky méně exponované Českomoravské vysočiny (4 (Radňoves, Heřmanov, Vlkov, Vidonín). Vybraný soubor současně reprezentuje i oblasti, kde se dodnes zaječí populace vyskytuje v počtech umožňujících lov.

[3] Viz. příspěvek na oficiálním Twitteru Mariána Jurečky ze dne 17.5.2016.

[4] Viz. tisková zpráva Hnutí DUHA z 30.8.2017 http://www.hnutiduha.cz/aktualne/francie-bude-hlasovat-proti-povoleni-gl...

[5] Více o testování zde: http://www.hnutiduha.cz/aktualne/sest-z-deseti-cechu-ma-v-tele-toxicky-h...

[6] Viz. http://www.hnutiduha.cz/aktualne/brno-dalsi-mesta-bez-rizikoveho-glyfosa... Publikace je dostupná zde: http://hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2017/10/parky_a_travni...

Příloha: studie Zjištění koncentrací totálního herbicidu glyfosát v organismech zvířat zemědělské krajiny, Jakub Hruška, 2017