Evropský parlament dnes schválil návrh na několik změn v pravidlech obchodování s emisními povolenkami v Evropské unii.

Pokud budou změny schváleny i členskými státy, směřují ke snížení počtu přebytečných povolenek na vypouštění emisí skleníkových plynů a tím k alespoň mírnému růstu jejich ceny na trhu [1]. Změny by podpořily odklon evropské ekonomiky od fosilních paliv, jež jsou systémovou příčinou smogu, který tento rok nebývale sužuje Česko a mnoho dalších států EU.

Pokud budou následovat další reformy (doposud špatně fungujícího) systému, rostoucí cena emisí se v budoucnu přiblíží skutečným nákladům, které společnost s využíváním fosilních paliv a znečištěním má. Jsou to například zdravotní komplikace a s tím spojené náklady na zdravotnictví, ale i přímé ekonomické škody například na zemědělské produkci. Emisní obchodování tak bude opravdu motivovat k zavádění moderních čistých technologií. Lidé také od znečišťovatelů dostanou více peněz formou přínosných programů jako je Nová zelená úsporám.

Aktuální změny musí ještě schválit Evropská rada - summit hlav vlád států EU. Jednotlivé státy však zároveň nemohou čekat a doufat, že systém obchodování začne opravdu fungovat. Musí snižovat spotřebu fosilních paliv a podporovat rozvoj čistých obnovitelných zdrojů energie.

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:

„Příklad největší ze zastaralých uhelných elektráren, která stojí v Počeradech na Mostecku, ukazuje propastný rozdíl mezi škodami způsobovanými znečištěním a cenou povolenek. Výše škod činí 6 miliard korun ročně [2], kdežto cena povolenek nutných pro vypuštění emisí z elektrárny je aktuálně pouhých 700 milionů korun [3]. Česká vláda by měla podpořit reformu emisního obchodování, avšak v případě, jako je tento, už nemůže čekat na spravedlivé ceny povolenek a musí prosadit zavření nepotřebných uhelných zdrojů. Smog potřebujeme řešit hned a nemáme ani peníze na rozhazování za ekonomické škody způsobené pálením uhlí.“

Klára Sutlovičová z analytického centra Glopolis řekla:

„Schválení návrhu na posílení rezervy, do níž se stahují přebytečné povolenky z trhu, je krok správným směrem. Ale je potřeba udělat ještě další. Škoda, že europoslanci nakonec nepodpořili také výraznější omezení přísunu nových povolenek do systému. Přísná redukční dieta by ETS slušela. Na tahu je nyní ministr Brabec, který bude reformu emisního obchodování s kolegy z dalších členských států projednávat koncem února.”

Barbora Urbanová z Centra pro dopravu a energetiku uvedla:

„Evropský parlament podpořil vytvoření fondu pro obnovu regionů po ukončení těžby uhlí (tzv. Just Transition Fund), což je vítaný krok. Přechod na čistou energetiku musí brát ohled na nejvíce dotčené skupiny obyvatel. Bez podstatné reformy systému ETS, a tedy nárůstu ceny povolenek však bude fond disponovat mizivými prostředky.“ [4]

Poznámky:

[1] Evropský parlament schválil zrušení 800 milionů nadbytečných povolenek z rezervy pro stabilizaci trhu. Bohužel nepodpořil rychlejší omezení počtu povolenek vydávaných pro jednotlivé roky, tedy zvýšení tzv. lineárního redukčního faktoru z 2,2 %               na 2,4 %, a rovněž nepodpořil přenastavení výchozího bodu pro další snižování emisí od roku 2021 podle aktuální výše emisí.

[2] Dle nejnovější Výroční zprávy elektrárna ČEZ Počerady vyrobí ročně 5 549 877 MWh elektřiny. Podle propočtů ekonomů z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy jsou externí náklady (způsobené škody) výroby elektřiny u elektrárny Počerady 1 160 Kč/MWh. Celkové roční externí náklady tedy činí 6 437 857 320 Kč.

[3] Dle nejnovější Výroční zprávy elektrárna ČEZ Počerady vypustí ročně 5 135 530 tun oxidu uhličitého. Aktuální cena povolenky (okolo 5 eur), pak znamená, že hodnota potřebných povolenek je 693 000 000 Kč.

[4] Podle současného návrhu mají do fondu proudit výnosy z prodeje 2 % emisních povolenek. Vzhledem k masivnímu přebytku povolenek v systému se však jejich cena pohybuje pouze okolo 5 eur.

Pro úplnost je třeba dodat, že to nic nemění na nutnosti vymáhat odpovědnost těžebních firem, které v příslušných regionech generovaly nebo stále generují významné zisky a zapojit je do restrukturalizace například pomocí vyšších poplatků z těžby hnědého uhlí.