Pořízení nových kotlů, které spalují uhlí, podpořil Operační program Životní prostředí prostřednictvím takzvaných kotlíkových dotací celou třetinou z celkově utracených 2,5 miliard Kč [1]. Stát tedy s využitím peněz EU dotuje pokračování jednoho ze zdrojů smogu.

Podpora nákupu nových kotlů na spalování uhlí v domácnostech se proto dostala do výběru projektů s negativním dopadem na životní prostředí, které jsou financovány z fondů Evropské unie [2]. Výběr dnes zveřejnila síť organizací CEE Bankwatch Network, která se zabývá sledováním a vyhodnocováním toků veřejných financí v zemích střední a východní Evropy. České kotle se tak dostaly do společnosti projektů jako je výstavba dálnice přes soutěsku Kresna v Bulharsku, spalovna na čističkové kaly v maďarské Budapešti nebo trasování rychlostní silnice ohrožující vzácné motýly v Polsku. 

Nové uhelné kotle samozřejmě znečišťují méně než staré, ale pokud by byly dotace využity pouze na čisté zdroje vytápění, smogu by ubylo více. Kromě toho nové uhelné kotle znamenají razantní prodloužení doby, kdy jedovaté látky z uhlí vůbec musíme dýchat. A také se zbytečně využívá palivo, jehož těžba poškozuje krajinu a jehož spalování je spojeno s vysokými emisemi skleníkového plynu oxidu uhličitého.

Novými uhelnými kotli jsou lidé tlačeni do pasti, velmi brzy může nastat situace, kdy uhlí pro maloodběratele nebude nebo bude příliš drahé, takže sociální argument pro podporu kotlů na levné uhlí dlouhodobě neplatí.

Ekologické organizace obecně podporují kotlíkové dotace jako jeden z nástrojů pro zlepšení stavu ovzduší a snížení emisí skleníkových plynů, ale zároveň prosazují, aby se peníze soustředily jen na opravdu čisté technologie. Pro nejchudší domácnosti (například osamělé seniory) není řešením rizikové uhlí, ale speciální program, v němž stát zaplatí veškeré náklady na výměnu a celou ji zařídí (pokud bude třeba), neboť tyto domácnosti nemají prostředky na spolufinancování instalace a často nezvládnou administrativu [3]. Tento vstřícný krok státu vůči nejchudším domácnostem je součástí návrhu ekologických organizací opatření proti smogu [4].

Příklad kotlíkových dotací z fondů EU či zbytečný a pro stát a společnost ztrátový provoz zastaralých uhelných elektráren je důsledkem chybějících dlouhodobých závazných cílů pro snižování závislosti na fosilnílch palivech – tedy absence antifosilniho zakona. 

Jiří Koželouh z Hnutí DUHA, členské organizace CEE Bankwatch Network, řekl: „Podpora nových uhelných kotlů jde proti snaze odstranit příčinu smogu, dostává domácnosti do pasti závislosti na neperspektivním palivu a podkopává záměr Státní energetické koncepce ČR zajistit uhlí prioritně pro teplárny. Hnutí DUHA navrhuje změny pravidel pro další výzvy kotlíkových dotací tak, aby nové kotle na spalování uhlí už nebyly předmětem podpory.” 

„Přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku je nevyhnutelný. Česká republika však místo toho, aby na něm systematicky pracovala, plýtvá penězi na podporu dalšího spalování uhlí,” uvedla Barbora Urbanová z Centra pro dopravu a energetiku, člena CEE Bankwatch Network. 

Poznámky: 

[1] Celková částka dotace byla 2,5 miliardy Kč. Uhelné kotle byly podpořeny 12 % částky. Smíšené kotle (kde je možné spalovat uhlí i biomasu) byly podpořeny 36 % částky, v praxi v nich 60 % lidí topí uhlím, což odpovídá 21 % dotací. Celkem tedy 33 % dotací podporuje spalování uhlí. 

[2] Publikace What better time than now je přístupná na adrese https://stories.bankwatch.org/what-better-time (odkaz je externí)

Případ České republiky je na http://stories.bankwatch.org/what-better-time#chapter-1942461 (odkaz je externí)

[3] Nejchudší domácnosti nemají možnost využít současné kotlíkové dotace, neboť nemají žádné peníze na kofinancování projektů. Pro řadu z nich je navíc bariérou administrativa i samotná změna léta zaužívaného způsobu vytápění. Proto je třeba jim nabídnout dotaci na veškeré náklady a zároveň (například skrze obec) vše zařídit a vysvětlit nový postup vytápění.  

[4] http://hnutiduha.cz/publikace/opatreni-proti-smogu