Chcete o Vánocích udělat radost nejen svým blízkým, ale také neuškodit zbytečně přírodě? Pořiďte si stromek s certifikátem FSC či aspoň z prořezávky z blízkého lesa, nekupujte kapra a namísto krmení zvěře se raději lesem jen tiše projděte.

Můžete se také přidat k lidem,  kteří svým blízkým dávají dárky v podobě prospěšného certifikátu. Věnujte třeba strom, kus pralesa nebo patronát nad vzácnou šelmou.

Lidé, kteří chtějí vídat svůj vánoční strom ještě mnoho let a generací, si mohou koupit vánoční jedličku s certifikátem FSC (Forest Stewardhip Council) [1] v květináči. Na jaře ji pak může  rodina zasadit na vlastní zahradu nebo do lesa (více na www.rezekvitek.cz (odkaz je externí)). Certifikát FSC může být vodítkem i pro ty, kteří upřednostňují vzrostlejší stromek. Prodejce jím prokáže, že vánoční stromek pochází z lesa, kde se hospodaří šetrně. Seznam míst, kde a kdy můžete koupit vánoční stromek s FSC certifikátem, je zde: http://www.czechfsc.cz/novinky/novinky-v-cr/vanocni-stromky-s-certifikatem-fsc-v-prodeji-201.html (odkaz je externí).

Opakovaně použitelné stromky z umělé hmoty k přírodě šetrné nejsou. Vyrábějí se z ropy, kterou je nutno vytěžit, přepravit, zpracovat a stromky pak dopravit k  zákazníkům. Také koupě  oblíbených exotických druhů vánočních stromků nebo krásných jedliček či borovic ze speciálních  plantáží přírodě neprospívá. Jejich pěstování se neobejde bez jedovatých chemických prostředků a jejich doprava na dlouhé vzdálenosti, často ze zahraničí, neúměrně zatěžuje životní prostředí. Náhradním řešením může být koupě obyčejného stromku z běžného lesa, z takzvané prořezávky, který by lesníci stejně kvůli příliš husté výsadbě vyřízli.

Ve  vanách mnoha domácností se před Vánocemi objevují kapři. Řada lidí je pak jako projev dobré vůle pouští zpět do rybníků. Jenže většina kaprů tuhle „záchranu“ nepřežije kvůli teplotnímu šoku. Po výlovu z rybníka jsou kapři dlouho drženi v teplejší vodě. Ryby vyhladovělé dlouhým „skladováním“ v sádkách nemají pak dost energie a odolnosti se náhlé změně přizpůsobit.

Kapři navíc pocházejí z intenzivního rybničního chovu, který má s přírodou máloco společného. Jde o umělý výkrm, při němž se do rybníků ve velkém sype zrní, aby se kaprů „vyrobilo“ co nejvíc. Intenzita chovu se stále stupňuje. Obrovská množství ryb na malé ploše a vzniklý zákal ničí veškerý přirozený život v rybnících. Růst koncentrace dusíku a fosforu v našich vodách představuje vážné poškození naší přírody. 

Vánoční výlety do lesů s trochou krmení pro srnky a jeleny jsou už pro mnohé vánoční zvyklostí. Lidé si myslí, že když přinesou zvěři krmení, pomohou tím přírodě. Opak je pravdou.  Jelení i srnčí zvěře je v lesích mnohem víc, než kolik by jí přirozeně mělo být a kolik les uživí. Přemnožená zvěř pak likviduje cenné stromky a ničí celý ekosystém lesa [2].

Poslední celorepubliková inventarizace škod zjistila, že zvěří je poškozeno průměrně 57% všech listnáčů a jedlí [3]. Přemnožená spárkatá zvěř sežere přednostně všechny mladé listnaté stromky a jedličky, a tak ze smíšených výsadeb zůstávají zase jen smrky [4]. Mění se tím i složení bylinné vegetace. V přirozených podmínkách slabá a nemocná zvěř uhyne. Přikrmování myslivci nebo hodnými lidmi narušuje přírodní výběr. Slabá zvěř přežije, rozmnožuje se a zhoršuje tak kvalitu a odolnost populace. Přikrmování znamená narušování přirozeného života lesa jako celku. Dokud nesnížíme počty zvěře, která decimuje přirozené zmlazování lesů, nepodaří se nám obnovit smíšené lesy místo dnešních smrkových monokultur.

Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů  Hnutí DUHA, řekl:
„Udělejme o Vánocích radost nejen svým blízkým, ale i přírodě. Kupovat umělohmotné vánoční stromky nebo nosit divokým zvířatům do lesa krmení ve skutečnosti přírodě nepomůže, ba právě naopak, právě tak jako pouštění kaprů na svobodu. To je dokonce zabije. Chceme-li o Vánocích přírodě prospět, kupme si stromeček s  certifikátem zdravého hospodaření FSC nebo aspoň obyčejný smrček z prořezávky z nejbližšího lesa. A kapra si raděii odpusťme docela. Nebudeme se tak aspoň podílet na devastaci našich rybníků intenzivním chovem kaprů.“  

Profesor David Štorch z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a AV ČR řekl:
„Z naší přírody jsou na tom skoro nejhůř stojaté vody, zejména rybníky. Je v nich přebytek živin a intenzivní rybářské hospodaření to ještě zhoršuje. Množství kaprů v intenzivně obhospodařovaných rybnících se za poslední století zmnohonásobilo a už v nich nepřežije nic jiného. Kapři totiž vyžerou veškerý zooplankton, navíc víří bahno a voda je natolik zkalená, že například někteří ptáci žádnou potravu nenajdou, i kdyby tam byla. Rybníky se hnojí, aby se povzbudila produkce kaprů, a to ještě zhoršuje bilanci živin ve vodě.“

Kontakty:
Jan Piňos, média a komunikace , 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz (odkaz odešle e-mail)

Poznámky:
[1] Výrobky označené logem FSC (Forest Stewardsip Council) prokazují, že použité dřevo pochází z lesů, kde se zdravě hospodaří. Pravidla FSC pro ČR vyžadují např. vysazovat pestřejší skladbu místních druhů dřevin a omezují holosečné způsoby těžby či chemické postřiky porostů. Zákazníci tak mají možnost výběrem výrobků s  certifikátem FSC podpořit takové hospodaření, které vede k zdravějším lesům.
[2] http://www.hnutiduha.cz/publikace/premnozena-zver-spasa-stromky-v-ceskyc...
[3] Beranová J., Apltauer J., Černý J., Výsledky čtvrtého opakování celorepublikové inventarizace škod zvěří, Lesnická práce
[4] Lze to ukázat na takzvaných srovnávacích plochách. Tam se sleduje, jak se les zmlazuje v oplocené ploše, kam nemůže zvěř, ve srovnání s okolním lesem. Například monitoring objektu Sv. Anna u Dobříše ukázal, že mladých stromků ve fázi odrůstání je v oplocence 6088 ks/ha, mimo oplocenku 1666 ks/ha. To je sice početně dostačující, ale porovnáním druhového složení zjistíme, že jedliček je v oplocence 24% a mimo ni 0%!. Listnáče tvoří v oplocence 60%, mimo ni jen 7%. Mimo oplocenky tedy není možné obnovit smíšené lesy, vyrůstají zde jen nové smrkové monokultury.