Deset milionů tun oxidu uhličitého ročně mohou už za patnáct let ušetřit nové střešní solární elektrárny a obecní větrné turbíny, nahradí-li část současné výroby elektřiny [1].

Rozvoj obnovitelných zdrojů se podle Hnutí DUHA má stát jedním z klíčových opatření pro naplnění českého podílu na schválené globální klimatické dohodě v Paříži. Zmíněné rozumné možnosti jejich rozvoje v nejbližších patnácti letech odpovídají téměř deseti procentům celkových emisí oxidu uhličitého ČR nebo také více než třem uhelným elektrárnám Chvaletice [2], kterou koupili uhlobaroni Pavel Tykač a Jan Dienstl od státního ČEZu, ačkoli ji stát plánoval jako starou a neefektivní odstavit.

K tomu je ovšem potřeba odstranit zbývající administrativní překážky pro instalaci malých fotovoltaických elektráren na střechy. Větrná energetika bude ještě zhruba deset let potřebovat rozumnou podporu, aby konkurovala (nepřímo, ale zato masivně) dotovanému uhlí.

Uhelná elektřina totiž produkuje škodliviny do ovzduší, které způsobují akutní i chronické zdravotní komplikace a zvýšenou pracovní neschopnost lidí v ČR. Z tohoto důvodu stát, firmy i my všichni platíme za stejnou výrobu z uhlí dle výpočtů Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy ročně 4,5 miliardy korun v rámci zdravotního a nemocenského pojištění [3]. Farmáři zase ročně přijdou o 100 milionů korun kvůli dopadům znečištění na zemědělskou produkci. A tato čísla nezahrnují další externí negativní dopady, například škody způsobené znečištěním vzduchu na budovách nebo vlivy na divoce žijící rostliny a živočichy.

I ekonomická analýza ke schválené, konzervativní Státní energetické koncepci ČR, která počítá s daleko menším rozvojem obnovitelných zdrojů, kalkuluje, že jen samotné větrné a střešní fotovoltaické elektrárny vytvoří 1 832 pracovních míst. Další čtyři tisíce lidí nově zaměstná výroba a instalace solárních kolektorů na ohřev vody a tepelných čerpadel a stejně tolik i výroba energie z bioplynu a biomasy [4].      

Čistá domácí elektřina také posílí soběstačnost obcí a domácností a sníží jejich závislost na velkých elektrárenských společnostech.

Martin Mikeska, energetický expert Hnutí DUHA, řekl:

„Česká republika – stejně jako ostatní státy světa – musí dle pařížské klimatické dohody začít směřovat k budoucnosti bez fosilních paliv. Výroba domácí čisté elektřiny však zajistí mnohem víc: čistší vzduch, nižší účty lidí i firem, větší soběstačnost obcí i domácností a nová pracovní místa. Ministerstvo průmyslu by mělo přestat házet střešním fotovoltaikám a obecním větrným elektrárnám klacky pod nohy.“

Kontakt:

Jan Piňos, média a komunikace Hnutí DUHA, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz (odkaz odešle e-mail) 

Poznámky:

[1] Podle propočtů Komory OZE se může do roku 2030 zvýšit výroba ve střešních solárních elektrárnách o 1 900 GWh ročně a dáéle o 5,61 – 10,93 GWh elektřiny novými větrnými turbínami. To v přepočtu na úsporu současného energetického mixu ušetří 7,4 - 12,7 milionů tun CO₂.

[2] Integrovaný registr znečišťování, 2014

[3] http://oze.tzb-info.cz/teorie-obnovitelna-energie/9022-ekonomicke-hodnoceni-externich-nakladu-vyroby-elektricke-energie (odkaz je externí)

[4] Ekonomická analýza návrhu Aktualizace Státní energetické koncepce, MPO, 2014 (str. 245, tab. 72)