Těžba uhlí za limity se nevyplatí. Vyplývá to z nové studie ministerstva průmyslu a obchodu

Společná tisková zpráva organizaví Calla, Greenpeace, Hnutí DUHA. Limity jsme my a Zelený kruh.

Ekonomické škody způsobené prolomením limitů těžby hnědého uhlí by čtyřnásobě převýšily ekonomické přínosy. Vyplývá to ze studie aktuálně zveřejněné ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO).  Studie, kterou zpracovalo Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy (COŽP UK), analyzuje externí náklady těžby hnědého uhlí v severních Čechách. [1] Podle expertů UK by vyšly na 25 miliard korun. [2]

Zástupci ekologických organizací očekávají, že MPO na základě nových výpočtů přehodnotí své stanovisko a doporučí vládě zachovat limity na velkolomech ČSA i Bílina. Porovnáním externích nákladů těžby ve výši 25 miliard a ekonomických přínosů ve výši 6,6 miliard korun [3] totiž jasně vyplývá, že rozšiřování těžby není pro Českou republiku výhodné.

Vláda má na návrh ministra Mládka rozhodnout o budoucnosti limitů již tento nebo příští měsíc. Pokud by se ministři rozhodli limity prolomit, připravili by tak o domov a snesitelné životní prostředí tisíce lidí na Litvínovsku, ale navíc by uškodili české ekonomice. Jedinými lidmi, kteří by na rozšíření dolů velice vydělali, jsou majitelé těžebních společností. [4]

Závěry studie externalit podporují zachování limitů i přesto, že ministerstvo při jejím zadání některé důležité dopady vynechalo. Za nejvážnější chybu pokládají ekologové vyloučení zdravotních dopadů na občany sousedních zemí. MPO tak dalo implicitně najevo, že životy a zdraví Němců, Poláků či Slováků pro něj nemají žádnou cenu - do vzniklé vzniklých nákladů se započítává pouze dopad na zdraví lidí žijících v České republice. Nebyly hodnoceny ani dopady spalování vytěženého uhlí v domácích topeništích, jejichž měrný dopad na zdraví je vyšší, než u velkých elektráren. [5]

Ve studii vědci pro srovnání vyčíslili i škody, které by vládní rozhodnutí o prolomení limitů způsobilo v rámci EU a v globálním měřítku. Po započítání všech externích nákladů tak došli k částce 900 miliard korun. [6]

Asociace českých ekologických organizací Zelený kruh vyzvala vládu, aby neprodleně potvrdila zachování limitů těžby v současné podobě. Argumentuje nejen dopady na životní prostředí, ale také negativními sociálními a politickými následky porušení dlouhodobého kompromisu mezi místními lidmi a těžaři z roku 1991. [7]

Jan Rovenský, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR, řekl:

„Pokud by byly započítány všechny negativní dopady po celou dobu těžby, dosáhly by podle vědců vzniklé škody neuvěřitelných 900 miliard. Ministerstvo průmyslu sice bere v potaz pouze zlomek této částky, ale i to bohatě stačí: na prolomení limitů by stát i daňoví poplatníci podle ministerských čísel výrazně prodělali. Naopak královské zisky by čekaly na pány Tykače a Dienstla. Těžko najít pěknější příklad privatizace výnosů a socializace nákladů. Podobně “výhodné” rozhodnutí by politici ČSSD, ANO a lidovců svým voličům vysvětlovali fakt obtížně.“

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:

„Prolomení limitů je ekonomicky nevýhodné, a to i pokud bychom přejali poněkud nacionalistický pohled, který si MPO objednalo a který nezapočítává dopady na zdraví a životy našich sousedů na Slovensku, v Německu či v Polsku. Ministři mohou pokrčit rameny nad tím, že rozhodnutí odnesou také lidé v chudých rozvojových zemích. Jenže zhoršování jejich životního prostředí je jednou z příčin, která je vyhání z domova. Mluvit o pomoci migrantům v zemích původu je na nic, pokud by jim ministři zároveň svým rozhodnutím uškodili."

 Josef Patočka z iniciativy Limity jsme my, řekl:

"Ministr Mládek by měl hodit ručník do ringu a postavit se za zachování limitů těžby ve stávající podobě, včetně Bíliny. Ochranu si zaslouží nejen domovy lidí v Horním Jiřetíně a Černicích, ale i plíce a uši obyvatel Mariánských Radčic, ohrožené klima a krajina."

Kontakt:

Jan Piňos, média a komunikace, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz

Poznámky:
[1] Viz studii Centra pro otázky životního prostředí UK “Kvantifikace environmentálních a zdravotních dopadů (externích nákladů) z povrchové těžby hnědého uhlí v Severočeské hnědouhelné pánvi v těžebních lokalitách velkolomů Bílina a ČSA a využití vydobytého hnědého uhlí ve spalovacích procesech pro výrobu elektřiny a tepla na území ČR” (http://www.mpo.cz/dokument161524.html)

[2] Celkové ministerstvem průmyslu uznávané externí náklady těžby vědci z Univerzity Karlovy spočítali na 14 miliard pro variantu 1 (zachování limitů), 24 miliard pro variantu 2 (prolomení limitů pouze na dole Bílina) a na 34 miliard pro variantu 4 (prolomení limitů na dolech Bílina i ČSA). Rozdíl mezi zachováním a plným prolomením limitů tedy činí 25 miliard Kč.

[3] Viz závěry studie konzultační společnosti PricewaterhoueCoopers pro MPO “Posouzení ekonomických dopadů z pohledu zvažovaných variant prolomení limitu těžby uhlí na území severních Čech” (http://download.mpo.cz/get/53118/60568/634489/priloha004.pdf) 

[4] Jen v letech 2009 až 2012 vynesla “hochům z Motoinvestu” Tykačovi, Dienstlovi a Fohlerovi těžbě a prodej státního uhlí 17 miliard korun na dividendách. Současná tržní cena za limity na velkolomech ČSA a Bílina dosahuje 800 miliard korun.

[5] Většina tzv. tříděného uhlí spalovaného v lokálních topeništích přitom pochází právě z velkolomů ČSA a Bílina.

[6] Viz pramen uvedený v poznámce č.[1], tabulka č. 2, str. 7.

[7] Stanovisko Zeleného kruhu zde: http://www.zelenykruh.cz/na-cem-pracujeme/limity-tezby