Ministryně Šlechtová navrhuje neprůhledné rozhodování o stavbách

Novela stavebního zákona je v rozporu s programem vlády.

Návrh Ministerstva pro místní rozvoj na zásadní novelu stavebního zákona zavádí řadu složitých výjimek a nových úředních postupů, kterými komplikuje rozhodování, snižuje jeho průhlednost, výrazně omezuje práva občanů a posiluje postavení kontroverzních autorizovaných inspektorů. Ekologické organizace varují, že výsledkem bude zmatek, nejistota a v konečném důsledku zpomalení rozhodování a spousta soudních sporů.

Kvůli mnoha novým výjimkám a zvláštním režimům rozhodování je návrh novely stavebního zákona v rozporu se zadáním vlády, s návrhy investorů i doporučeními ekologických organizací. Ti všichni požadovali zjednodušení, sjednocení a zpřehlednění stávající legislativy. Novela navíc skrytě omezuje práva občanů, takže je i v rozporu s programovým prohlášením vlády, které uvádí: „Vláda zachová současnou legislativně zaručenou úroveň občanských práv týkajících se životního prostředí ...“ [1].

Za problematické považují ekologické organizace zejména tyto body:

Rozšíření „privatizace“ rozhodování o stavbách
MMR navrhuje, aby v minulosti silně kritizovaní autorizovaní inspektoři placení investorem mohli rozhodovat nejen o povolení stavby (nahradit stavební povolení certifikátem), ale také o jejím umístění (nahradit certifikátem územní rozhodnutí stavebního úřadu). Místo vyvěšení informací o záměru má být bez bližších podmínek určováno také autorizovaným inspektorem. Ten bude také autokraticky posuzovat, zda vlastník sousedního pozemku je či není dotčen na svých právech. Navrhovaná úprava vytváří opět prostor pro zneužívání pravomocí autorizovanými inspektory a ohrožuje práva sousedů staveb [2]. Novela také omezuje lhůty pro veřejnou kontrolu stavebních certifikátů vydaných inspektory, což je přitom hlavní pojistka proti zneužívání jejich pravomoci.

Zrušení povinnosti svolat ústní veřejné projednání projektu
Veřejné jednání v rámci posuzování vlivu projektu na životní prostředí (EIA) je přitom důležité pro seznámení veřejnosti se stavbou a s investorem. Zároveň může sloužit jako nástroj překonávání nedorozumění mezi investorem a veřejností, čímž je prospěšné pro obě strany.

Zrušení možnosti uložit investorovi zpracování variant záměru
Krajský úřad či MŽP nyní mohou v rámci procesu EIA uložit investorovi zpracovat účelné a technicky možné varianty s ohledem na jejich vliv na životní prostředí. Novela to zakazuje, nebude tedy možné vybrat nejvhodnější variantu a naplnit tak základní princip EIA. Varianty se mají posuzovat jen u stavebních záměrů s vlivem na evropsky chráněná území, kde to výslovně požaduje evropská legislativa.

Omezení možnosti navrhnout zrušení špatného územního plánu
Návrh na zrušení územního plánu nebo jiné územně plánovací dokumentace budou nově moci podat pouze ti, jejichž vlastnická práva jsou dotčena a zároveň podali v průběhu projednávání námitku či připomínku. Dosud přitom návrh mohl podat i ten, kdo je dotčen např. na svém právu na zdravé životní prostředí. To novela zakazuje. Omezuje veřejnou kontrolu a vytváří nerovnost před zákonem, která je v rozporu s ústavním pořádkem a mezinárodními závazky ČR [3].  Navíc novela nepřiměřeně na pětinu zkracuje lhůtu, ve které lze návrh na zrušení podat (jen do 6 měsíců od schválení oproti stávajícím 3 rokům).

Posílení střetu zájmů při rozhodování o elektrárnách a dálnicích
O konečné podobě dopravních a energetických staveb mají podle novely i nadále rozhodovat ministerstva dopravy a průmyslu a obchodu. Nově by navíc povolovala také jejich umístění. Ovšem podle zadání vlády měly o těchto stavbách rozhodovat stavební úřady. Byl by tak odstraněn střet zájmů, kdy například ministerstvo dopravy plánuje dopravní stavby, připravuje je a pak o nich také rozhoduje. Novela ale tento střet naopak posiluje. 

Kácení dřevin bez účasti veřejnosti
Rozhodnutí o kácení dřevin kvůli stavbám se má nově stát závazným stanoviskem. To však připravuje a vydává úřad sám na základě žádosti investora, tj. bez účasti veřejnosti. Občané se tak nebudou moci ke kácení přímo vyjádřit. 

Omezení účasti veřejnosti zkrácením některých lhůt pro připomínkování
Předkládaná novela stanoví nepřiměřeně krátké lhůty pro vyjádření dotčené veřejnosti a dalších účastníků řízení – často na 8 či 10 dní. Přitom spojením rozhodování do tzv. koordinovaného řízení naopak dramaticky naroste objem dokumentace, k níž se veřejnost může vyjádřit. Řada účastníků za několik dní kvalitní připomínky připravit nestihne. 

Názor nájemníků stále ignorován
Novela neřeší dlouhodobý problém nesouladu české právní úpravy s Aarhuskou úmluvou (o účasti veřejnosti na rozhodování v otázkách životního prostředí), na který ve svém doporučení upozornil i Výbor pro dodržování této úmluvy. Totiž že územního i stavebního řízení se ze sousedů, jejichž životní prostředí je záměrem dotčeno, mohou účastnit pouze ti, kdo mají v místě věcná majetková práva, nikoliv tedy např. nájemníci.

O soukromých palácích už úřady rozhodovat nebudou
Mezi stavby které nikdy nevyžadují ani ohlášení stavebnímu úřadu jsou v novele zařazeny veškeré bazény a skleníky „na pozemku rodinného domu“ a dále „stavby pro rodinnou rekreaci“ bez jakéhokoliv omezení velikosti. Dále bude možné stavět rodinné domy a stavby bez ohledu na velikost pouze na základě ohlášení, což bylo dosud možné jen, pokud nebyly větší než 150 m2 (paradoxně podmínka do 150 m2 zůstala u bytových domů). Není důvod, proč by rodinné vily měly být povolovány jednodušeji než bytové domy.

Daniel Vondrouš ze Zeleného kruhu řekl: „MMR mělo zrychlit a zjednodušit povolování. Pod vlivem developerů však připravilo novelu, která má umožnit stavět bez ohledu na sousedy, na životní prostředí a ostatní negativní vlivy v místě stavby. Výsledkem je nepřehledná změť neprůhledných a složitých postupů a výjimek, která rozhodování zkomplikuje, znejistí a prodlouží.“.

Jiří Koželouh z Hnutí DUHA řekl: „Pokud chce vláda splnit svůj programový slib, že neomezí občanská práva a zároveň se chce vyhnout dalšímu skandálu se zneužíváním pravomocí autorizovanými inspektory a certifikováním černých staveb, musí novelu v této podobě odmítnout.“

Kontakty:
Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, telefon 723 559 495, e-mail jiri.kozelouh@hnutiduha.cz

Poznámky:
[1] http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/dulezite-dokumenty/programove_p... (str. 8, odstavec 5)

[2] Novela rozšiřuje pravomoci autorizovaných inspektorů tak, že jejich certifikát bude sloužit k posouzení záměrů ve dnes už existující proceduře zjednodušeného územního řízení.
Dosavadní zkušenosti s institutem autorizovaných inspektorů jsou špatné. Mimořádné kontroly MMR v roce 2010 zjistily u 12 dokončených kontrol 6 případů porušení stavebního zákona a v roce 2011 pak u 2 ze 4 kontrol. Počínání autorizovaných inspektorů vyvolalo několik mediálně známých kauz (Bauhaus Brno-Ivanovice, Bytové domy Brno-Líšeň, výškové budovy v Praze na Pankráci atp.) a s nimi spojené soudní spory. Autorizovaní inspektoři se dopouštěli zejména vydávání certifikátů na stavby bez územního rozhodnutí nebo certifikátů, které nebyly s územním rozhodnutím či územním plánem v souladu. Zároveň docházelo k záměrnému krácení práv sousedů a dalších dotčených osob, které autorizovaní inspektoři v rozporu se zákonem neoslovovali v případech, kdy věděli nebo tušili, že jde o osoby, které nedají souhlas se stavbou a vydáním certifikátu.
Tato praxe se stala důvodem pro přijetí novely stavebního zákona v roce 2012, která znemožnila ignorování dotčených osob povinností umístit návrh certifikátu na úřední desku a jeho formální potvrzení stavebním úřadem (v případě, že se neobjeví opomenutý účastník řízení).
Současná novela ovšem nezavádí podobnou „pojistku“ pro zjednodušené územní řízení. Vyvěšení návrhu není řešeno úřední deskou ani automatickou neplatností v případě, že se objeví opomenutý účastník řízení, ale pouze pokud má stavební úřad výhrady. Místo vyvěšení je bez bližších podmínek určováno autorizovaným inspektorem.
Novela také umožňuje efektivně porušovat zákon ze strany autorizovaného inspektora, neboť nechává posouzení, zda je vlastník sousedního pozemku se společnou hranicí dotčen nebo ne právě na inspektorovi. Vzhledem k nutné podjatosti autorizovaného inspektora (v jeho zájmu je naplnit přání stavebníka) a dřívějším zkušenostem povede tato úprava k ignorování dotčených osob.
Novela také umožňuje umisťovat certifikátem stavby, kde není vydáno závazné stanovisko k posuzování vlivů na životní prostředí. Takových případů je většina a jde třeba o téměř všechny stavby nákupních center a velkých bytových a kancelářských komplexů a velké sklady, které výrazně mění ráz a zatížení daného území. Navíc je formulace nejasná a mohla by být vykládána tak, že certifikát může být vydán (a stavba umístěna) v případě, že závazné stanovisko „zatím“ vydáno nebylo, tedy v případech kdy o něj stavebník ani nepožádá nebo v případech, kdy nebylo skončeno posuzování vlivů na životní prostředí.
Celkově je svěření umisťování staveb bez jasného omezení velikosti a rozsahu do rukou soukromé osoby, která jedná v zájmu navrhovatele nebezpečné a zakládá obavu z opakování případů porušování územních plánů, zneužívání pravomocí a krácení práv dotčených osob. Územní řízení rozhoduje fakticky o sladění zájmů stavebníka, zájmu dalších dotčených osob a veřejného zájmu a jako takové musí být z logiky věci vedeno nestranným stavebním úřadem a nikoliv osobou, která je zainteresována na kladném výsledku dle představy stavebníka.
Podrobnější informace zde - http://www.zelenykruh.cz/bily-slider-na-hp/ministryne-slechtova-chce-ome....
 
[3] Vyplývá to z judikatury Ústavního soudu (nález sp. zn. I. ÚS 59/14). Dále je toto ustanovení v rozporu s mezinárodními závazky ČR (Aarhuská úmluva, doporučení výboru pro dodržování Aarhuské úmluvy č. 50/2010).