Europoslanci výboru pro životní prostředí odhlasovali limity pro biopaliva vyráběná na zemědělské půdě.

Omezení pro biopaliva vyráběná z plodin pěstovaných na zemědělské půdě schválil dnes ráno výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu. Biopaliva takzvané první generace [1] se budou moci podílet v Evropě do roku 2020 maximálně sedmi procenty na zajištění celkového podílu obnovitelných zdrojů v dopravě [2]. Česká debata o biopalivech právě dnes probíhá v hospodářském a rozpočtovém výboru poslanecké sněmovny.

Podle dnes schváleného návrhu reformy evropské biopalivové politiky musí nově dodavatelé biopaliv i Evropská komise evidovat také emise oxidu uhličitého související s tzv. nepřímou změnu využití půdy, tedy škodami, které pěstování biopaliv působí ničením cenných ekosystémů hlavně ve třetím světě (ILUC) [3]. Řada biopaliv má totiž při započítání ILUC celkově vyšší emise než spalování fosilních paliv, čímž popírají původní smysl podpory.

Výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu odsouhlasil kompromis vzniklý z jednání mezi Evropskou komisí a zástupci členských států. Zatímco Evropská komise např. navrhovala, aby se klasická biopaliva mohla podílet na podílu obnovitelných zdrojů v dopravě maximálně pěti procenty, zástupci členských států, takzvaná Evropská Rada, požadovala sedm procent. Celý Evropský parlament bude o návrhu hlasovat 29. dubna.

Domácí debata o biopalivech dnes pokračuje v hospodářském a rozpočtovém výboru sněmovny. Oba výbory budou diskutovat návrh vlády na prodloužení daňového zvýhodnění na léta 2015 – 2020, a to právě pro kontroverzní biopaliva první generace.  Vládní návrh neodráží měnící se pozici Evropské unie a je výhodný pro firmy místopředsedy vlády a ministra financí Andreje Babiše (ANO).

Hnutí DUHA shrnuje svou pozici k biopalivům v přiloženém novém informačním listu nazvaném „Tudy ne, přátelé“.   

Ivo Kropáček, odpadový expert Hnutí DUHA, řekl: 

„Evropská unie chce omezit klasická biopaliva první generace, která konkurují výrobě potravin a způsobují tak ničení cenných ekosystémů zabíráním nových ploch pro zemědělství převážně ve třetím světě. Česká vláda naopak navrhuje pokračovat v jejich podpoře, což vyhovuje místopředsedovi vlády Andreji Babišovi (ANO) a jeho firmám. Stát by měl však mnohem větší pozornost věnovat efektivnějším dopravním alternativám, jako je železniční doprava a  elektromobilita poháněná elektřinou z obnovitelných zdrojů, biometan vyráběný v bioplynových stanicích nebo motorová biopaliva vyrobená z odpadů (biopaliva druhé generace).“

Kontakt:

Jan Piňos, média a komunikace, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz (odkaz odešle e-mail)

Poznámky:

[1] Rozdělení biopaliv podle generací:

1. generace (klasická biopaliva): energie z polysacharidů a olejnin - mohou konkurovat výrobě potravin

2. generace: energie z lignocelulozových zbytků (dendromasa a zbytková biomasa)

3. generace: energie z řas a mikroorganismů - průběžná sklizeň

Více na: http://www.ekoporadny.cz/faq/co-jsou-to-biopaliva-prvni-a-druhe-generace-jaky-je-mezi-nimi-rozdil.htm (odkaz je externí)

[2] Evropský cíl je pokrýt do roku 2020 desetinu spotřeby paliv v dopravě obnovitelnými zdroji. Na tomto cíli se budou moci podílet biopaliva první generace max. 70%.

[3] Zvýšená poptávka po půdě produkcí biopaliv způsobuje nepřímo ničení cenných ekosystémů a jejich přeměnu na zemědělskou půdu. Pěstování plodin na výrobu biopaliv vytlačuje pěstování plodin pro produkci potravin ze zemědělské půdy a nutí zemědělce zabírat novou zemědělskou půdu ničením vzácných ekosystémů, které mají schopnost vázat uhlík (jako jsou pralesy či mokřady). Tím dochází k (ne)přímému vzniku emisí skleníkových plynů.

Příloha:

Nový informační list „Tudy ne, přátelé“. (pdf)