Ekologická organizace vyzvala ministra zemědělství Ivana Fuksu, aby v Lesích ČR zavedl pravidla, která zajistí průhledný a pro stát výhodný prodej dřeva, a zisk investoval do zlepšování zdravotního stavu našich lesů.

Hnutí DUHA porovnalo hospodářské výsledky Lesů města Brna, Městských lesů Pelhřimov, Lesů ČR v okolí Brna a průměru dosaženého Lesy ČR v republice v prvním pololetí letošního roku. Čísla ukazují, že Lesy města Brna, které prodávají dřevo samy [1], dosáhly průměrného výnosu 1021 Kč/m3, zatímco Lesy ČR ve srovnatelných podmínkách dosahují při prodeji dřeva prostřednictvím dřevařských firem průměrného výnosu asi 600 Kč/m3, tedy o 400 Kč méně. [2]

Státní podnik prodával letos v prvním pololetí v průměru celé republiky za 1072 Kč/m3 a průměrný výnos – po odečtení nákladů na těžbu a přiblížení z lesa – činil 765 Kč/m3 dřeva .[3]
Lesy města Brna tedy měly dokonce o 256 Kč/m3 lepší průměrný výnos, než kolik dosahují Lesy ČR v průměru celé republiky, ačkoliv na většině ostatního území roste kvalitnější dřevo.

Pro celkový objem těžby 4 303 000 m3 dřeva, které Lesy ČR vytěžily během prvního pololetí letošního roku, tento rozdíl znamená nejméně o miliardu korun menší zisk. Průměrný výdělek v ostatních oblastech s kvalitnějším dřevem, než jaké se těží v okolí Brna, je totiž vyšší. Například jiný veřejný majetek – Městské lesy Pelhřimov – dosáhl v lednu až srpnu letošního roku průměrný výnos po odečtení nákladů na těžbu a přiblížení z lesa 1463 Kč/m3 dřeva.

Týdeník Respekt minulý týden napsal, že z Lesů ČR unikají miliardy korun a boj velkých dřevařských firem o zachování pro stát nevýhodných zakázek a prodej dřeva provázejí mafiánské praktiky [4].

Výroční zprávy BIS vládu opakovaně upozorňovaly na „ovlivňování personálních i obchodních záležitostí“ státního podniku Lesy ČR i samotného ministerstva zemědělství. Podle BIS jsou LČR příkladem instituce, „která na sebe díky svému značnému majetku soustředila pozornost podnikatelských, vlivových a lobbistických skupin“, což „vytváří prostor pro únik citlivých či utajovaných informací, úplatkářství, klientelismus a korupci“ [5]. Ministr Ivan Fuksa však nijak nezasáhl. Naopak kontroverzní prodej dřeva z veřejných lesů ještě více podporuje vyhlášením tendrů na zakázky jen pro největší firmy, které budou dřevo kupovat podle pro stát nevýhodného pravidla „při pni“ [2], i když je takový postup porušení koaliční smlouvy [6].

Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl:
"Ministr Fuksa nechal vypsat ve státních lesích tendry, které jsou stejně nevýhodné jako ty předchozí. Už při hrubém srovnání s obecními podniky vychází, že státní lesy přicházejí půlročně přinejmenším o miliardu korun. Peníze, které vláda takhle přelije do kapes několika dřevařských společností, budou citelně chybět na vylepšování zdravotního stavu našich lesů. Vláda musí tunelování státních lesů zastavit. Jinak těžko může přesvědčovat lidi, že dělá úsporná opatření, když nechá ministra zemědělství přelévat miliardy korun ze státní kasy do kapes několika dřevařských společností."

Poznámky:
[1] Při prodeji dřeva „na odvozním místě“ vlastník nebo správce lesa zadá těžařské firmě těžbu dřeva a přiblížení z lesa na cestu nebo do skladu dřeva. Tam si pak sám dřevo změří, ocení a prodá. Dřevařské společnosti zaplatí za těžbu a přepravu kmenů.

[2] Při prodeji dřeva tzv. „při pni“ („na pařezu“) si jedna těžařská firma sama stromy těží, měří, oceňuje a vzápětí kupuje, transportuje a dále zpracovává či prodává (tzv. komplexní zakázka).
Lesy ČR pak ještě firmě zaplatí náklady na těžbu.Lesy ČR už v minulosti obchodovaly víceméně stejnou metodou: takzvaně nastojato. Nejvyšší kontrolní úřad posléze konstatoval, že stát tak přichází o velké částky „Forma tržního prodeje dříví prostřednictvím vlastních organizačních jednotek je pro LČR efektivnější, než je prodej dříví nastojato jiným podnikatelským subjektům“ (NKÚ, kontrolní akce 03/14, 2004).
Auditorská firma E. T. Kearney, kterou si najalo ministerstvo zemědělství, doporučila dřevo “při pni” neboli “u pařezu” – jak to nyní znovu zavádí ministr Fuksa – vůbec neprodávat.
Hnutí DUHA srovnalo hrubé průměrné zpeněžení dřeva v Kč/m3 a průměrný výnos po odečtení nákladů na těžbu a přiblížení dřeva. Přesnější by bylo srovnání výdělku podle jednotlivých sortimentů dřeva (tj. podle kvality). Ale to není možné provést, protože při prodeji dřeva metodou „při pni“ není přesné zařazení do sortimentů známo. Lesy ČR totiž prodávají dřevo, jehož přesnou kvalitu a hodnotu neznají.

[3] Přímé náklady (těžba, přiblížení) činily 1 323 000 000 Kč, tj. 307 Kč/m3. Zhruba polovinu prodávaly těžařské firmy (tzv. „při pni“ – [2]), druhou polovinu prodávaly Lesy ČR ve vlastní režii (tzv. na odvozném místě – [1]), ovšem z toho asi 80 % prostřednictvím Hradecké lesní a.s., což je pro státní lesy rovněž méně výhodné než přímý prodej odběratelům.

[4] http://respekt.ihned.cz/c1-46959630-v-ceskych-lesich-jde-do-tuheho (odkaz je externí)

[5] Výroční zpráva BIS za rok 2008: www.bis.cz/n/2009-08-31-vyrocni-zprava-2008.html (odkaz je externí)
Výroční zpráva BIS za rok 2009: www.bis.cz/vz2009cz.pdf (odkaz je externí)

[6] Koaliční smlouva: „Koalice…bude prosazovat dynamický obchodní systém, který zajistí všem partnerům rovné podmínky.“ Obdobně zní i programové prohlášení vlády. Dynamický obchodní systém je zejména využívání internetových aukcí dřeva či dřevařské burzy.