Ekologické organizace z vlastní zkušenosti vědí, že Martin Bursík na začátku desetiletí neprosazoval zájmy Mostecké uhelné, jak důlní společnost nyní tvrdí v tisku. Zástupci Hnutí DUHA i sdružení Calla byli v letech 2002–2004 u řady důležitých jednání o státní energetické koncepci, kde Bursík navrhoval a prosazoval kroky, které pomohly uhájit Horní Jiřetín a Černice před rozšiřováním uhelných dolů.

Edvard Sequens ze sdružení Calla řekl:
„Tvrzení uhelných společností, že Martin Bursík jim radil, jak prolomit limity těžby hnědého uhlí, jsou v příkrém rozporu s realitou, jak jsem ji osobně zažil během řady jednání o alternativních variantách i o posouzení vlivů energetické koncepce na životní prostředí. Pod vedením Bursíka vzniklo několik scénářů vývoje české energetiky, z nichž každý zcela kategoricky vylučoval těžbu uhlí za limity.“
Tehdejší poradce ministra životního prostředí navrhl tři nové scénáře energetické koncepce, které doložily, že není potřeba rozšiřovat uhelné doly na Mostecku. Vláda posléze v březnu 2004 z koncepce vyškrtla návrh na prolomení takzvaných územních limitů těžby, které chrání zbývající obce v Podkrušnohoří.

Vojtěch Kotecký, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:
„Vím, co Bursík tehdy prosazoval. Mnohokrát jsem u toho seděl. Vzpomínám si třeba na jednání rady pro energetiku na ministerstvu životního prostředí. Říkal jsem tam, že si Špidlova vláda nedovolí nepopulární vystěhování Horního Jiřetína. Poradce Bursík argumentoval, že to reálně hrozí a že ministerstvo tomu musí preventivně bránit. Bursík navrhl a řídil přípravu paralelní energetické koncepce ministerstva životního prostředí, jež propočetla a doložila, že rozšiřování uhelných dolů není potřeba. Proto potom vláda příslušný bod vyškrtla z návrhu, který tenkrát na ministerstvu průmyslu připravil Martin Pecina. Uhlobaroni by byli pěkně neschopní břídilové, kdyby si platili lobbistu, který jim v Praze úspěšně likviduje jejich vlastní zájmy.“

„Nejde o jednoho politika. Tohle je naprosto vážně hrozba pro demokracii. Není možné, aby si velké firmy dovolily likvidovat své nepohodlné oponenty smyšlenkou, že pro ně pracovali na věci, ve které s nimi polemizují. Navíc bez jakýchkoliv důkazů. Příště bychom se mohli dozvědět, že agenty uhelných dolů jsme také my.“