Obyvatelé Českolipska a místní občanská sdružení zásadně odmítají čerstvý záměr firmy Chlup s r.o. obnovit těžbu na kopci Tlustec. Navrhovaná těžba čediče, která má podle záměru firmy trvat 25 let, by nenávratně poškodila vzácnou přírodu i krajinný ráz.
Občané v okolí Tlustce navíc mají v živé paměti nepříjemnosti spojené s častými odstřely, které vedly k poškozování domů. Nová těžba by znamenala konec příjemného bydlení pro stovky lidí. Zástupci občanských sdružení jsou přesvědčeni, že těžba by měla na region silně negativní dopady i po stránce ekonomické a sociální.
Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) na základě podnětu Hnutí DUHA zakázala ničit v lužních lesích na soutoku Dyje s Moravou vzácné druhy hmyzu a rostlin. Přikázala státním lesům, aby přestaly používat kontroverzní techniky, které poškozují půdu.
Lužní lesy pod Břeclaví patří mezi nejvzácnější části české přírody. Jsou součástí evropské soustavy ochrany přírody Natura 2000. Rostou zde nejstarší duby, jilmy a habry v České republice. Domov tu má řada druhů flóry i fauny ohrožených vyhubením, pro které se místům nad soutokem přezdívá Moravská Amazonie.
Hnutí DUHA uvítalo, že vláda považuje za „jedno z možných řešení“ legislativu, jež rozhýbe investice do moderních zelených řešení – zateplování domů nebo čisté energetiky, pohodlné veřejné dopravy, snadné recyklace či místních potravin.
Ministři dnes rozhodli, že nebudou podporovat poslaneckou novelu zákona, podle které Česká republika má snižovat exhalace skleníkových plynů o 2 milióny tun ročně. Ale vláda ve svém stanovisku také podotkla, že má smysl o podobném typu legislativy uvažovat.
Kvůli špatně provedenému vylepšení mýtného po Novém roce stoupne počet nákladních vozů, které budou jezdit po silnicích a přes obce či města namísto po dálnicích. Ekologické organizace proto dnes opakují apel na vládu a poslance, aby platby urychleně rozšířili na kompletní silniční síť.
Politici musí hned po kodaňském summitu pokračovat a rychlým tempem proměnit vágní dohodu v konkrétní smlouvu, soudí české ekologické organizace.
Zeleným organizacím hlavně vadí, že navržená dohoda nejenže oproti původním plánům není závazná, ale dokonce ani neříká, do kdy vlastně nová smlouva vůbec vznikne. Oproti všem předchozím očekáváním a slibům neobsahuje žádné číslo, o kolik mají být exhalace sníženy. Až ex post – do začátku února – přibudou konkrétní závazky signatářských zemí.
Centrum pro dopravu a energetiku, Hnutí DUHA a Greenpeace budou hlavně prosazovat, aby:
Dovoz ropy stál tři čtvrtě bilionu korun během 10 let
Menší exhalace skleníkových plynů než Češi má plných 93 % obyvatel světa. Vyplývá to ze statistik, které v den, kdy premiér Jan Fischer přijíždí na kodaňský summit, publikovalo Hnutí DUHA [1].
Ekologická organizace rovněž upozornila, že závislost na fosilních palivech je pro zemi velmi drahá. Česká ekonomika v posledních deseti letech utratila 777 miliard korun za dovoz ropy a ropných výrobků.
Nový výzkum STEM o globálních změnách podnebí podle Hnutí DUHA vyvolá silný tlak na premiéra Jana Fischera, aby zítra na summitu v Kodani prosazoval silnou dohodu. Výsledky potvrdily, že české veřejné mínění považuje exhalace skleníkových plynů za příčinu globálních změn podnebí a chce, aby se země zavázala k jejich snižování
Konkrétní evropské závazky po vzoru Američanů – to by česká delegace měla podle ekologických organizací navrhnout a prosazovat na noční mimořádné schůzce států EU v Kodani.
Hillary Clintonová navrhla, aby fond na pomoc rozvojovým státům činil 100 miliard dolarů ročně. Peníze mají sloužit hlavně na nouzová opatření, jež budou chránit chudé lidi v Africe nebo Asii před následky exhalací, kterým už nejde předejít.
Česká vláda musí podle ekologických organizací na schůzce EU prosazovat:
Program konkrétních kroků, které místním lidem usnadní třídění odpadu, podpoří recyklaci a sníží množství odpadků v popelnicích, dostanou dnes večer ke schválení zastupitelé obce Mořice nedaleko Prostějova. Plán pomohlo připravit Hnutí DUHA.
Program je inspirovaný zkušenostmi úspěšných obcí v České republice, na Slovensku či v dalších evropských zemích. Mezi návrhy patří mimo jiné:
