Evropa se otepluje nejrychleji ze všech kontinentů a škody způsobené změnou klimatu (povodně, sucha, vlny veder atp.) v letech 2020–2023 byly již 4 biliony korun. To je ročně dvaapůlkrát více škod, než byl průměr za předchozí dekádu 2010–2019. Úbytek suchozemských, sladkovodních i mořských druhů v Evropě pokračuje, zejména kvůli nešetrnému zemědělství, rybolovu či lesnictví. Chřadnutí ekosystémů zároveň ohrožuje produkci potravin. Evropě (včetně Česka) se naopak daří snižovat znečištění ovzduší díky modernizaci energetiky, lokálního vytápění či dopravy.  V České republice od roku 2005 klesl roční počet předčasných úmrtí způsobených znečištěním ovzduší z 13 tisíc na necelých 7. Ukazuje to dnes vydaná největší zpráva o stavu životního prostředí v Evropě, která vychází jednou za pět let.

Následkem nevhodných přístupů v zemědělství a lesnictví je, že je 60–70 % půdy poškozeno a vyžaduje změny hospodaření. V ohrožení jsou i zdroje vody. 34 % obyvatel čelí problémům s jejím nedostatkem, znečištěním anebo se častěji potýkají s povodněmi. Jedná se opět o důsledky změny klimatu, nešetrného zemědělství (včetně nevhodného používání pesticidů a umělých hnojiv) či lesnictví. Evropa i její jednotlivé státy však mají nástroje na zlepšení, například pokud správně implementují evropský zákon o obnově přírody, do 1. září 2026 mají všechny státy předložit svůj Národní plán na obnovu přírody. Klíčové však bude, aby státy udělaly skutečné změny v hospodaření v krajině.

Za zlepšováním kvality ovzduší stojí snižování spotřeby fosilních paliv, Evropa dosáhla již téměř 25% podílu čistých obnovitelných zdrojů na pokrytí celkové spotřeby energie. I Česku se v posledních letech  daří zvyšovat – 19 % spotřeby pokrývá OZE, ale trend stále není dost rychlý k dosažení 30 %, které si Česko samo stanovilo. Plýtvání  energií se díky zateplování budov a dalším úsporám v Česku i EU daří pomalu snižovat.

V Evropě se mírně zvýšil oběh surovin v ekonomice z 10,7 % v roce 2010 na 11,8 % v roce 2023. To však znamená, že většina materiálů se dostane na skládky či do spaloven, místo aby byla znovu využita. Spotřeba surovin v EU není udržitelná a je mnohem vyšší, než ve většině zbytku světa. Česko množství odpadů stále zvyšuje.

Zpráva Europe´s Environment 2025 uvádí, že změna systémů výroby a spotřeby – dekarbonizace, přechod k oběhovému hospodářství, snižování znečištění a odpovědné hospodaření s přírodními zdroji – jsou naléhavě nutné k udržení prosperity a životní úrovně v Evropě v dlouhodobém horizontu. Konkurenceschopnost Evropy nezávisí jen na ceně, kvalitě a udržitelnosti produktů, ale také na odolnosti evropské společnosti.

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, říká:
„Stav evropské přírody není dobrý, což ohrožuje naše zdraví i ekonomiku. Škody způsobené změnou klimatu jsou čím dál dražší. Avšak příklad snižování závislosti na fosilní palivech – přestože zejména u nás není stále dost rychlé – ukazuje, že negativní trendy jdou zlomit. Díky modernizaci energetiky, lokálního vytápění i dopravy klesl počet předčasných úmrtí spojených se znečištěním ovzduší již skoro na polovinu. Česko by mělo zvolit přírodě bližší způsob hospodaření v lesích, chránit divokou přírodu i mimo národní parky, vrátit zeleň do zemědělských lánů a omezit používání umělých hnojiv a pesticidů. Je také nutné odbourat bariéry rozvoje větrných elektráren a zavádět opakované využívání surovin. Zároveň je nutné myslet na nízkopříjmové domácnosti a speciálně jim pomáhat se snižováním spotřeby energií či dostupností dopravy a zdravých potravin.“

Kontakty:

Jiří Koželouh, programový ředitel a vedoucí energetického programu Hnutí DUHA
jiri.kozelouh@hnutiduha.cz, 723 559 495

Eva Pernicová, tisková mluvčí Hnutí DUHA
eva.pernicova@hnutiduha.cz, 734 770 020