V Senátu dnes svitla další naděje pro pestřejší a odolnější lesy

Hospodářský výbor doporučil ke schválení pozměňovací návrh, prodlužující lhůtu pro zalesnění holin

Výbory Senátu dnes jednaly o novele lesního zákona a pozměňovacích návrzích, jejichž přijetí by rozvázalo lesníkům ruce při péči o les. Senátoři Ladislav Kos (HPP 11) a Miroslav Balatka (nez.) předložili na jednání ve Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu návrhy na nastavení maximálního zastoupení rizikových dřevin při výsadbě, prodloužení lhůt k zalesnění a umožnění poplatkového lovu bez doprovodu [1]. Tyto návrhy jsou zcela zásadní pro obnovu pestrých a odolnějších lesů. Výbor návrhy na prodloužení lhůty k zalesnění a zrušení doprovodu při lovu podpořil. Plénum Senátu je projedná na konci října.

Také senátní Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí dnes ve svém usnesení vyzval vládu k naplnění jejího programového prohlášení, ve kterém se zavázala “posílit ochranu lesů, především jehličnatých a zasadit se o ekologicky vhodná řešení nedostatečné druhové a věkové diverzifikace a kalamitních stavů v lesích”.

Poslanecká sněmovna schválila minulý měsíc na návrh poslanců Markéty Pekarové (TOP 09), Evy Fialové (ANO) a Radka Holomčíka (Piráti) a jejich kolegů některé pozitivní změny zákona o lesích, především odblokovala řešení přemnožení spárkaté zvěře tím, že změnila způsob plánování lovu tak, aby postupně došlo k vytvoření rovnováhy mezi stavem lesa a počty zvěře. Bez toho by nebylo vůbec možné obnovit lesy v pestré druhové skladbě a s využitím přirozeného zmlazení. Miliardy investované do obnovy lesů by byly doslova vyhozené oknem, protože přemnožená zvěř spase nebo poškodí většinu vysázených listnáčů a jedlí [2]. 

Pro obnovu zdravějších a odolnějších lesů je ale nutné omezit výsadbu rizikových dřevin (například smrku v nižších a středních polohách) na bezpečnou míru. Stejně tak je nezbytné prodloužit lhůty k zalesnění, aby lesy měly čas regenerovat a lesníci mohli mnohem více využívat výhod přirozeného zmlazení [3], což dnes potvrdil svým doporučením senátní Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu.

Návrh poplatkového lovu bez doprovodu pak reaguje na časté problémy myslivců s naplněním plánu lovu a povinnost osobního doprovodu loveckých hostů jim brání možnosti poplatkového lovu využívat. 

Jiří Beneš, pracovník programu Krajina z Hnutí DUHA, řekl:
„Obnova kalamitních holin musí probíhat ekonomicky i ekologicky smysluplným způsobem. V Poslanecké sněmovně schválená novela lesního zákona je sice dobrým krokem kupředu, ovšem neřeší všechny těžkosti, s nimiž se naše lesy potýkají. Je proto dobře, že dnes Hospodářský výbor Senátu doporučil senátorkám a senátorům doplnit poslaneckou verzi o prodloužení lhůt pro zalesnění holin a umožnění lovu zvěře bez doprovodu.”

Kontakty:
Jiří Beneš, pracovník programu Krajina Hnutí DUHA, 606 078 021, jiri.benes@hnutiduha.cz
Aleš Miklík, tiskový mluvčí Hnutí DUHA, 604 131 131, ales.miklik@hnutiduha.cz

Poznámky:
[1] Text pozměňovacích návrhů:

http://www.hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2019/10/pn_k_st_13...

http://www.hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2019/10/pn_k_st_13...

http://www.hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2019/10/pn_k_st_13...

[2] Podle poslední Inventarizace škod zvěří na lesním hospodářství České republiky (2015) bylo celkové poškození mladých stromků 58,7 % - tj o 15 % více než v roce 2010 a odhaduje se, že od roku 2015 dochází k dalšímu nárůstu poškození mladých kultur. Meliorační a zpevňující dřeviny (tj. listnáče a jedle) jsou poškozované zvěři více než smrky – průměrně jich je poškozeno 64 %. Medián je 74,7 – tzn., že na polovině území ČR je poškozeno více než 75 % (3/4) mladých listnáčů a jedlí. Percentil 75 je 97,1, tzn., že na čtvrtině území republiky jsou zvěří poškozené skoro všechny MZD - mladé listnáče a jedle (97,1 %).

[3] Ze semen vzrostlé lesy jsou mnohem odolnější než lesy z uměle vysazených sazenic, předpěstovaných ve školkách. Při přirozeném zmlazování totiž dochází k selekci a přírodnímu výběru, takže z množství malých semenáčků zůstanou jen ti nejsilnější a danému místu nejlépe přizpůsobení jedinci. Zároveň se mnohem lépe rozvíjí kořenový systém. Proto se v mnoha případech vyplatí nespěchat po těžbě s umělým zalesněním a počkat, až se lesy samy zmladí z náletu semen. Vlastník, který dá přednost rychlejšímu ekonomickému zisku před odolností spontánně vzniklých porostů, může pochopitelně zalesňovat uměle ihned po těžbě. Zákon by však neměl v tomto případě omezovat vlastníky a dát jim prostor pro volbu.