Tři procenta české krajiny divočině a lidem

Ekologická organizace dnes představila novou publikaci Okna do divočiny v české krajině, která vysvětluje podrobnosti návrhu. Mělo by vzniknout několik míst o rozloze řádově tisíců hektarů, převážně v lesích, kde by se lidské zásahy omezily na nové turistické stezky, naučné tabule, přístřešky a další zařízení pro výletníky.

Lidé by v nich přitom mohli chodit, stanovat nebo tábořit bez jakýchkoli omezení oproti pravidlům, která platí už dnes. Neprobíhala by tu však těžba dřeva ani nevznikaly nové stavby. Místa by měla být rozložena tak, aby zahrnovala hlavní typy české přírody, od nížinných lužních lesů po horské smrčiny.

Prvním příkladem takových míst jsou čtyři české národní parky.

Německá vláda už rozhodla, že do konce desetiletí divočině vyčlení nejméně 2 % území, přičemž z tamních lesů bude ponecháno přírodě 5 %.

Projekt nabídne turistům unikátní zážitek, který v běžné krajině nemohou poznat. Hnutí DUHA očekává, že divoká příroda – včetně padlých kmenů nebo neregulovaných řek – se stane vyhledávaným cílem výletníků. Bude zde příležitost pro krátké výlety s dětmi i náročnější túry. Proto by byla také velkou ekonomickou příležitostí pro sousední obce.

Návrh je však důležitý rovněž pro uchování původní české přírody. Mnohé druhy zvířat totiž k životu potřebují poměrně velké plochy, ke kterým menší rezervace nestačí.

Ponechání částí krajiny divočině také umožní vědcům, aby studovali, jak žije a vypadá česká příroda, když do ní člověk nezasahuje. Poznání přirozených proměn přírodních ekosystémů je důležité, aby vědci zjistili, jak se krajina přizpůsobuje změnám podnebí. Výsledky pomohou při adaptaci lesního hospodaření na rostoucí teplotu a větší sucho.

Vhodná místa by byla vybírána podle několika kritérií: například nejsou-li osídlena, zda na nich už nyní jsou vhodné přírodní biotopy nebo jestli jde o státní pozemky.

Nyní je divoké přírodě ponecháno pouhých 0,3 % České republiky.

Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl:
"Některé evropské státy plánují, že malou část svého území vyčlení pro divokou přírodu. Chceme o tom odstartovat debatu také v České republice. Navrhujeme divoké přírodě ponechat tři procenta, tedy malý zlomek naší krajiny. Všude jinde hospodaří lidé. Pro turisty budou výlety do ostrovů české divočiny unikátním zážitkem, který jinde v naší krajině nemohou poznat."

Ladislav Miko, ředitel odboru ochrany přírodních zdrojů a biodiverzity Evropské komise, řekl:
"Evropa potřebuje svůj koncept pro divočinu o to více, že už máme jen její stále se zmenšující zbytky. Divočina tvoří už méně než jedno procento rozlohy unie. Se ztrátou divočiny Evropa přichází o významnou část své identity. Proto evropské země hledají cesty, jak divočinu účinněji chránit a jak ji na vhodných místech obnovit. Jsem rád, že se diskuse otevírá i v České republice a věřím, že přinese i konkrétní kroky."

Profesor Josef Fanta z University ve Wageningen řekl:
"Naši praotcové – lesníci nevěděli o biodiverzitě a jejím významu pro zdraví lesa a krajiny prakticky nic. Ale my už víme. V současné době jde o to nepěstovat les jen pro dříví jako před 300 lety. Jde o zavedeni víceúčelového hospodaření, v němž jde nejen o dřevo, ale i o ekologické a sociální funkce lesa. Ochrana a obnova divočiny na části území je dnes jedním z pilířů péče o přírodu."

"Návrh Hnutí DUHA je dobře zpracovaný koncepční dokument, podložený důkladnou studií a dokumentací. Je nyní na  ministrech životního prostředí, zemědělství a místního rozvoje, jak budou na tento návrh reagovat. Uvítal bych, kdyby přišli s návrhem, jak tuto koncepci postupně realizovat, která další konkrétní území vybrat a ponechat je přírodě."

Jaroslav Lhota, ředitel a spolumajitel cestovní kanceláře Adventura, řekl:
"Když Afričan zjistí, že je lepší nosorožce tisíckrát ukázat než jednou ulovit, bude to pro něj větší šance na přežití než cokoliv jiného. Tímto citátem chci dokreslit názor, že dobře pojatý cestovní ruch může kladně ovlivnit ochranu kulturních i přírodních památek a ve finále celkovou péči o celosvětové kulturní a přírodní dědictví."

"Ukazovat divočinu lidem dnes může přinášet mnohem větší zisk než například těžba dřeva. Proto regiony se zachovalou přírodou a národními parky mohou být bohatší než okolní zemědělsky a lesnicky využívané oblasti. A hlavně se jedná o trvale udržitelný stav."

Podrobná publikace ke stažení: www.hnutiduha.cz/uploads/media/okna_do_divociny.pdf