Senát může pomoci obcím ve sporu o radioaktivní úložiště

Senátoři by měli v pátek (29.7.) hlasovat [1] o změně takzvaného atomového zákona, která může otevřít cestu k dohodě mezi státem a obcemi o úložišti radioaktivních odpadů z jaderných reaktorů. Plánovaná stavba vyvolala zákopovou válku, kde proti úřadům stojí postižené obce a kraje. Stát musel kvůli masivnímu odporu hledání místa pro úložiště dokonce pozastavit. Novela zákona by dala obcím právo vyjadřovat se k takovým projektům v povolovacích řízeních. Stavba úložiště vyhořelého paliva z jaderných reaktorů, které je vysoce nebezpečné po desítky tisíc let, navždy změní život postižených obcí. Ekologické organizace proto prosazují, aby místní lidé měli právo o stavbě účinně spolurozhodovat. Paradoxně nejdále se s budováním úložiště dostaly Švédsko a Finsko, kde dotčené obce mají dokonce právo veta. Změnu zákona prosazují desítky obcí [2] a podpořily ji tři postižené kraje [3]. Další navrhovaná změna by zajistila, že provozovatelé jaderných elektráren ponesou plnou finanční odpovědnost za případné následky havárie reaktoru. Podle současného atomového zákona mají platit jen šest miliard korun. Zbytek uhradí daňoví poplatníci nebo zůstane na poškozených. Přitom podle nové studie Evropské agentury pro životní prostředí činí nejnižší odhad škod asi 80 miliard eur – tedy čtyřistakrát více.  Omezenou odpovědností za škody stát provozovatelům jaderných elektráren prakticky dotuje pojistné.  Edvard Sequens ze Sdružení Calla řekl:„Jaderný průmysl přežívá na základě řady výhod, které má dokonce vepsány do zákona.  Senát nyní stojí  před volbou, zda toto dědictví minulého století alespoň částečně nabourá a podpoří veřejnost, anebo zachová stávající stav a podporu ČEZu.“ Libor Matoušek z Hnutí DUHA řekl:„Ať už se nám to líbí, nebo ne, radioaktivní odpady tady máme a musíme se o ně postarat. Není možné, aby stát vinou svého nátlakového přístupu donekonečna vedl zákopovou válku s obcemi a kraji. Pokud Senát obcím přizná právo mluvit do stavby úložiště, má stát šanci konečně získat důvěru mezi místními lidmi. Otevřela by se tak cesta k budoucí dohodě. Potvrzují to zkušenosti ze skandinávských zemí. Nejdále se s úložištěm dostaly státy, které obcím dokonce dávají právo veta. Ani hlubinné úložiště budované pod veřejným dohledem však nezaručuje bezpečné řešení na dobu stovek tisíc let, po kterou bude odpad stále životu nebezpečný. Rozumným řešením je jedině co nejrychlejší ukončení výroby radioaktivních odpadů.“   Podrobnější údaje o novele atomového zákona v informačním listu: www.hnutiduha.cz/publikace/infolisty/pdf/rao_novela.pdf na webové stránce: www.calla.ecn.cz/index.php3?path=energetika&inc=8_atomzak.inc  Poznámky:  [1] Hlasování o změně atomového zákona je zařazeno jako dvacátý bod červencové schůze Senátu, která začíná ve čtvrtek – očekává se, že se na něj dostane v pátek. Program se ovšem může změnit. [2] Například 34 starostů v červnu požádalo ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů a ministra průmyslu a obchodu, aby novelu veřejně podpořili – více na www.calla.ecn.cz/data/energetika/atomzak/vyzva_34_starostu.rtf [3] Novelu podpořila usnesení zastupitelstev Jihočeského, Plzeňského a Ústeckého kraje.