Znamená to, že se na Šumavě nadále nebudou rozšiřovat pusté, dohola vykácené kopce – tak Hnutí DUHA komentovalo dnes anoncovaný plán ministra životního prostředí, jak naložit s polomy v národním parku.
Ekologická organizace konečné rozhodnutí uvítala. Několik částí parku bude ponecháno přírodě. V extrémních podmínkách šumavských hřebenů, které bičují vichřice, bude správa parku rozhodovat místo od místa. Plošné vytěžení by zde otevřelo větru cestu do lesa – a vedlo k dalším obrovským polomům.
Naopak ve většině druhých zón parku polomy rozřežou a odvezou: zejména na jeho okraji nebo v nižších polohách, kde lze výsadbou obnovit smíšené lesy. Hnutí DUHA tento přístup podporuje.
Hnutí DUHA ovšem prosazuje, aby plocha ponechaná přírodě představovala nikoli pětinu, nýbrž 30–40 % národního parku. Stejný podíl před čtyřmi lety doporučila pro divokou přírodu vyčlenit expertní mise Světového svazu ochrany přírody IUCN.
Aby správa parku ve vybraných částech národního parku chránila proměny pralesní přírody – včetně působení větru a kůrovce –, v pondělí doporučilo také osmnáct vědců z Akademie věd a lesnických i přírodovědeckých fakult na českých univerzitách.
Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl:
„Ministr Bursík navrhuje koncepci péče o Šumavu, která zajistí ochranu vzácné přírody i národní park atraktivní pro tisíce turistů. Po létech tahanic přichází jasné slovo a dobrý plán vstřícný k návštěvníkům parku i horským obcím. Vybraná místa se změní v divoké pralesní ekosystémy, jaké na bavorské straně přitahují a fascinují davy turistů. Snad se v příštích letech podaří s obcemi domluvit další rozšíření jádrových zón ponechaných přírodě, aby tvořily alespoň třicet až čtyřicet procent rozlohy parku – jak doporučili experti Světového svazu ochrany přírody.“
„Vytěžit padlé kmeny na hřebenech hor, a otevřít tak větru další cestu dovnitř lesa, by byla totální nezodpovědnost. Lednová vichřice byla trpkým poučením, protože ukázala, kam takové vytváření dalších a dalších holin na Šumavě vede. Po Kyrillovi už asi nikdo nebude navrhovat, aby se ve vysokohorských polohách pokračovalo s plošnou těžbou jako doposud. Rozšíření kůrovce a samovolná obnova zdravého lesa pod ochranou suchých stromů zde způsobí menší škody než rozšiřování holin dalšími a dalšími polomy.“