Kjótský protokol vstupuje v platnost

Kjótský protokol, který začne platit zítra (středa 16.2.), nastartuje rozvoj moderních čistých technologií a sníží plýtvání energií. Smlouva ovšem představuje sice důležitý, ale pouze první krok ke snížení znečištění přispívajícího ke globálním změnám podnebí, varovaly ekologické organizace.  Protokol, ve kterém se řada průmyslových zemí zavázala ke snížení exhalací skleníkových plynů, a tedy také menší spotřebě uhlí a ropy, urychlí rozvoj moderních technologií – energeticky efektivní výroby v průmyslu, nízkoenergetických domů, větrných elektráren, spalování biomasy či motorů s nízkou spotřebou. Bude také představovat impuls k vývoji dalších perspektivních inovací, například fotovoltaických panelů (výroba elektřiny ze sluneční energie) a vodíkových motorů. Prvními vlaštovkami tohoto trendu jsou například boom obnovitelných zdrojů energie v evropských zemích nebo zájem velkých nadnárodních korporací o investice do těchto odvětví.  V Kjótském protokolu se téměř kompletní mezinárodní společenství dovedlo shodnout na historicky prvním právně závazném omezení skleníkových plynů – ovšem ke skutečnému řešení je potřeba další podobné kroky, upozorňují zároveň Hnutí DUHA s Centrem pro dopravu a energetiku. Odborníci spočetli, že pokud nemá dojít k nebezpečným globálním změnám podnebí, je nezbytné do poloviny století snížit exhalace oxidu uhličitého o zhruba 80 %. Letos v květnu mají začít první debaty signatářských států o dalším kole omezování znečištění, které bude následovat po roce 2012. Do této lhůty totiž země musí splnit své kjótské závazky.  Mezi opatření nutná ke snížení exhalací skleníkových plynů patří:·         dobré zákony na podporu čistých obnovitelných zdrojů, ·         ekologická daňová reforma, která by motivovala k investicím do efektivních technologií, ·         účinná pravidla obchodování s emisemi, jež přimějí průmysl ke snížení znečištění.  Česká republika patří k nejhorším znečišťovatelům. Na každého obyvatele zde připadá asi 12 tun oxidu uhličitého ročně – jsme tedy jedním z evropských rekordmanů a patříme do druhé pětice průmyslových zemí světa.  Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA řekl:„Kjótský protokol má mimořádný význam hlavně jako precedent a první krok – první právně závazná globální dohoda o snižování exhalací oxidu uhličitého. Zároveň nastartuje rozvoj čistých technologií, jako jsou obnovitelné zdroje energie nebo zvyšování energetické efektivnosti v průmyslu. Česká republika patří se dvanácti tunami na obyvatele mezi nejhorší znečišťovatele v Evropě a dokonce někam do druhé pětice průmyslových zemí světa. Teď záleží na českých politických špičkách a domácím průmyslu, zda naskočí na rozjíždějící vlak moderních technologií, zvýší konkurenceschopnost a vytvoří nová pracovní místa, nebo budou nadále sázet na udržování obstarožních uhelných a ropných dinosaurů při životě.“   Klára Sutlovičová z Centra pro dopravu a energetiku řekla: „Kjótský protokol je malý krok pro klima, ale velký skok pro lidstvo. Odborníci se shodují, že katastrofě můžeme zabránit jedině snížením emisí o 80 % do poloviny tohoto století. První krok už je za námi a důležité je, že také víme, jak na to: urychleně přecházet na obnovitelné zdroje energie a zároveň snížit plýtvání.”