Globální změny podnebí přijdou ekonomiku každý rok zhruba na 5 % světového HDP. Přitom snížení exhalací skleníkových plynů by bylo asi pětkrát levnější. Spočetla to dnes publikovaná, asi sedmisetstránková zpráva sestavená pro britské ministerstvo financí – prozatím nejpodrobnější přehled ekonomických souvislostí.
České ekologické organizace v reakci na zprávu apelovaly na vládu, aby se přidala ke snižování znečištění. Česká republika patří se 12 tunami na obyvatele a rok k evropským rekormanům v exhalacích oxidu uhličitého.
Nezávislá zpráva, kterou na žádost britského ministra financí sestavil Sir Nicholas Stern, bývalý hlavní ekonom Světové banky, shrnuje dosavadní ekonomické výzkumy v oboru. Varuje, že škody způsobené rostoucí koncentrací skleníkových plynů v atmosféře budou činit „5 % globálního HDP, jednou a provždy. Pokud vezmeme v úvahu širší spektrum rizik a důsledků, odhady škod by se mohly zvýšit až na 20 % [světového] HDP či více“. Problém začne být opravdu vážný ve druhé polovině století. Přitom „náklady…snižování emisí skleníkových plynů…mohou být omezeny na zhruba 1 % globálního HDP ročně“.
Sternova zpráva argumentuje, že snižování exhalací je „dlouhodobě prorůstová strategie“.
Tisková zpráva britského ministerstva financí:
www.hm-treasury.gov.uk/newsroom_and_speeches/press/2006/press_stern_06.cfm (odkaz je externí)
Výtah ze závěrů Sternovy zprávy:
www.hm-treasury.gov.uk/media/8A8/C1/Summary_of_Conclusions.pdf (odkaz je externí)
Shrnutí zprávy:
www.hm-treasury.gov.uk/media/8AC/F7/Executive_Summary.pdf (odkaz je externí)
Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA řekl:
„Výsledky ekonomických propočtů sice působí drtivě, ale ve skutečnosti je zpráva velmi optimistická. Hlavní závěr totiž zní: náklady na snížení exhalací jsou několikanásobně nižší než škody, které by globální změny podnebí způsobily. Důsledkům se tedy můžeme vyhnout. Nejcennější na zprávě je, že nejde o další z mnoha dílčích výsledků, ale o prozatím nejpodrobnější a nejdůkladnější revizi ekonomických aspektů problému. Přitom se omezuje na tvrdá ekonomická čísla. Nezabývá se třeba sociálními důsledky, ale pouze finančními plusy a mínusy.“
Klára Sutlovičová z Centra pro dopravu a energetiku řekla:
„Sternova zpráva varuje všechny politiky, kteří snižování znečištění stále odkládají na neurčito: argumentuje, že zabránit škodám lze, ale je třeba začít hned. Náklady mohou být ještě menší než jedno procento globálního HDP, pokud například započítáme přínosy pro lidské zdraví z méně znečištěného ovzduší. Mohou se ale naopak zvýšit, pokud politici urgentně nevyužijí všechny příležitosti ke snižování exhalací. Sir Nicholas Stern také proto doporučuje výrazně snížit množství povolenek v emisním obchodování. Je to doporučení nanejvýš aktuální vzhledem k  vrcholící přípravě alokačního plánu ČR pro druhé kolo evropského systému.“