Evropská komise chce, aby česká vláda prověřila,
zda by vedení rychlostní silnice Brno–Vídeň trasou přes Břeclav nebylo levnější
a nezpůsobilo menší škody na zdraví lidí v okolních obcích. Napsala to
v dopise ekologickým organizacím.
Stupňuje se tak palba kritiky na vládu za to, že
prosazuje stavbu rychlostní silnice Brno–Pohořelice–Mikulov a navazující
Drasenhofen–Vídeň, aniž by se zabývala trasou přes Břeclav.
Evropská komise v dopise českým a rakouským
ekologickým organizacím napsala, že „by bylo praktické vypracovat nezávislou
srovnávací studii obou uvedených alternativ, zahrnující dopravní, ekonomické,
společenské a ekologické hledisko“ [1]. Nabízí přitom, že na takovou
analýzu zajistí peníze. Uvádí tři konkrétní finanční zdroje, ze kterých je
možné ji financovat [2].
Trasa přes Mikulov má přijít na 10 miliard korun.
Proti záměru se postavila řada okolních obcí, které se obávají hluku, horší
kvality života a znečištění.
Evropská komise se zdráhá stavbu platit, dokud
nebude ověřeno, zda by jiné řešení nedosáhlo stejného výsledku – spojení Brna
s Vídní – levněji a s menšími škodami. V té souvislosti
v dopise zároveň napsala, že „požádala Evropskou investiční banku o pozastavení financování té části
projektu rozšíření dálnice D1, která by přímo souvisela s přípravami
případné stavby rychlostní komunikace R52“ [3].
Kontroverzní trasa Brno–Pohořelice–Mikulov vychází
jako nerentabilní dokonce i podle metodiky posuzování projektů, kterou používá
české Ředitelství silnic a dálnic.
Pavel Přibyl z Hnutí DUHA, který je českým koordinátorem
mezinárodní organizace CEE Bankwatch Network, jednoho z adresátů dopisu,
řekl:
„České úřady mají ve zvyku u velkých projektů
posuzovat jen plusy a mínusy jediného návrhu, nikoli porovnat několik možných
řešení. Případně ještě tak posuzují pár takzvaných variant, které se liší jen
v nepodstatných detailech. Snadno jim tedy unikne, že by se třeba některá
stavba dala postavit i jinak, levněji nebo s menšími škodami na zdraví
místních lidí. Teď se jim to začíná vracet. Evropská komise projekt silnice na
Vídeň vnímá jako problematický a požaduje prověřit, zda by jiná trasa
nezajistila stejný výsledek s menšími náklady nebo škodami. Takový postup
je přinejmenším odpovědnější.“
Pavel Černý z Ekologického právního servisu, který pomáhá
postiženým obcím s právními otázkami projektu [4], řekl:
„Podle stanoviska ombudsmana z listopadu 2006
byl prosazováním ‚mikulovské varianty‘ bez jakéhokoli koncepčního posouzení
dalších alternativ zcela popřen smysl a účel územně-plánovacích procesů.
Odpůrci záměru již téměř dva roky přesvědčují odpovědné úřady, že toto srovnání
vyžadují i evropské směrnice. V současné době se těmito námitkami zabývá
Nejvyšší správní soud  při přezkumu
územního plánu Břeclavska,  v němž
je koridor R52 obsažen.“
Poznámky:
[1] Kompletní dopis Evropské komise je
k dispozici v angličtině (můžeme zaslat emailem ve formátu pdf).
[2] Komise coby zdroje financování nabízí tři
evropské zdroje: prostředky technické pomoci Fondu soudržnosti, rozpočet na
Transevropské dopravní sítě nebo iniciativu technické asistence JASPERS.
[3] Evropská investiční banka (EIB), která
spadá pod EU, schválila v červenci 2006 půjčku na projekt rozšíření dálnice D1
v jihomoravském úseku Kývalka–Holubice. Záměr může zahrnovat i studii
proveditelnosti propojení rozšířené D1 s plánovanými rychlostními
komunikacemi R52 (Brno–Mikulov) a R43 (Brno–Svitavy), více viz www.eib.org/projects/pipeline/project.asp?style=printable&pipe=1566 (odkaz je externí).
Ekologické organizace EIB upozornily na problémy,
s nimiž se plánovaná trasa R52 (a také R43) potýká. V současné době
probíhá v této věci s bankou věcná korespondence.
[4] Bližší podrobnosti k právním aspektům
projektu: www.eps.cz/php/index.php?cat=prip&art=r52 (odkaz je externí)