Číslo týdne: 8000. Tolik pracovních míst chrání limity těžby uhlí
Ústecký kraj udrží a získá zachováním limitů devětkrát víc pracovních míst, než poskytuje sporný Důl ČSA.
Pokud by byly prolomeny limity těžby uhlí na Dole ČSA, zanikne 800 pracovních míst Horním Jiřetíně a až 5 000 v chemičce Unipetrol a nevznikne žádné nové. Zato splní-li budoucí vláda sliby a ochrání obce před rypadly, může kraj rozvíjet energetickou efektivitu a obnovitelné zdroje. Experti spočetli, že vytvoří dalších 2 300 pracovních míst [1].
Pro srovnání: na Dole ČSA (který jediný je limity omezen v příštích letech) pracuje 913 zaměstnanců. Tedy devětkrát méně, než kolik by rozšiřující se důl pracovních míst zničil. Přitom pokračování v těžbě nemá ekonomickou perspektivu. Výzkumný ústav hnědého uhlí poznamenal, že problém se snižováním počtu zaměstnanců v dolech případné prolomení limitů pouze „odsouvá zhruba o patnáct let“ [2].
Agentura CzechInvest v Ústeckém kraji udělila investiční pobídky projektům, jež vytvořily 23 tisíc pracovních míst – mnohem více, než zaměstnávají všechny uhelné doly dohromady. V Podkrušnohoří přestalo platit, že si musíme vybrat mezi doly, velkorypadly a nezaměstnaností.
V rámci územních ekologických limitů těžby je uhlí pro české teplárny prokazatelně dostatek nejméně do roku 2035. Vyplývá to přímo i z návrhu aktualizace Státní energetické koncepce. Potřebu bourat Horní Jiřetín kvůli teplárnám explicitně zpochybňuje samo Teplárenské sdružení, podle něhož není pro takový závěr v současnosti dostatek analytických podkladů – naopak upozorňuje, že prolomení limitů či vytvoření státního podniku by pouze zajistilo tunelářům Pavlu Tykačovi a Janu Dienstlovi uhlí pro jejich elektrárnu Chvaletice [3].
Právě to chtěl končící premiér Rusnok Tykačovi s Dienstlem zajistit založením společné firmy státu a jejich Severní energetické a okamžitým prolomením limitů. Tento nebezpečný plán drtivě odsoudili poslanci a premiér ustoupil. Ale vláda v demisi k záměru polostátní firmy s tuneláři připravuje podklady pro vládu novou. Do riskantního podniku by podle Hnutí DUHA Sobotkova vláda rozhodně neměla vstupovat [4].
Hnutí DUHA proto vyzývá strany jednající o nové vládě, aby se jasně postavily za ochranu obcí a doplnily v programovém prohlášení nedostatečnou formulaci z koaliční smlouvy, která zakládá riziko bourání měst a vesnic a odevzdání uhlí tunelářům. A také aby přijaly progresivní zákon podle britského vzoru, který přinese jistotu pro investice a zabrání podobným excesům s plýtváním nerostnými surovinami [5].
Další novinky o české závislosti na fosilních palivech i překvapující zajímavosti ze světa ekonomiky a ekologie můžete sledovat v seriálu: www.cislotydne.cz (další díl vyjde až 8. ledna)
Jiří Koželouh, energetický expert Hnutí DUHA, řekl:
„Uhelné limity chrání devětkrát víc pracovních míst, než kolik jich nyní poskytuje inkriminovaný Důl ČSA. Vznikající koalice se ale nedokázala shodnout, jestli práci a obce upřednostní před rozšiřováním dolů. To je zásadní vada koaliční smlouvy. Vláda ji však může jednoduše napravit v programovém prohlášení.“
„Celý spor o limity je dvojnásob paradoxní proto, že uhlí za nimi vůbec nepotřebujeme. Podobné excesy s plýtvání přírodními zdroji by měla vznikající koalice rázně odsoudit a propříště se pojistit zákonem, který stanoví tempo snižování fosilní závislosti. V koaliční smlouvě legislativu slíbila a opozice ji podporuje také.“
Kontakty:
Jan Piňos, média a komunikace, telefon 731 465 279, email jan.pinos@hnutiduha.cz
Poznámky:
[1] Možnosti využití energických úspor a obnovitelných zdrojů energie v Ústeckém kraji: http://www.alies.cz/wp-content/uploads/Moznosti_vyuziti_energetickych_us...
(Studie také uvádí, že kromě 2 300 pracovních míst vzniknou i další v navazujících segmentech sektoru služeb, dodavatelských podnicích nebo zemědělství.)
[2] Svoboda, I. et Valášek, V.: Úloha hnědouhelného hornictví ve struktuře energetických zdrojů ČR z pohledu dlouhodobé perspektivy, včetně vyhodnocení dopadu na sociálně-ekonomický rozvoj regionu severozápadních Čech, Výzkumný ústav hnědého uhlí pro Hospodářskou a sociální radu Ústeckého kraje a Severočeské doly, Most 2004.
[3] Speciál Radiožurnálu (5.prosince 2013): http://media.rozhlas.cz/_audio/3019245.mp3
[4] Důvody pro nezakládání společné firmy státu a Severní energetické:
Je to bizarní řešení. Uhlí patří státu a ten chce zajistit jeho hospodárné využití a mít dostatečný podíl z jeho prodeje. Toho však nedosáhne společnou firmou na lokalitě, kde se těží jen 10 procent českého uhlí, nýbrž zvýšením poplatku z vytěženého nerostu. Dnes dostává stát za svoje uhlí jen 1,5 % z tržní ceny.
Je to nebezpečné řešení. Stát by měl mít v nové firmě majoritní podíl, ale to To ale v praxi neznamená, že by měl podnik pod kontrolou. Nemusí se přitom hned opakovat krádež jako v případě MUS. Tento rok oba uhlobaroni převezli stát, když koupili od státem ovládaného ČEZu uhelnou elektrárnu Chvaletice, která měla být odstavena a ušetřené uhlí směřováno do tepláren. S tím také souvisí střet zájmů státu a Severní energetické a.s. v případné společné firmě. Stát chce uhlí z dolu ČSA pro teplárny, ale Tykač s Dienstlem pro svoji elektrárnu pro výrobu elektřiny na vývoz. Neschopnost státu prosadit svůj zájem v energetice je známá z řízení společnosti ČEZ.
Je to neslušné řešení. Pavel Tykač a Jan Dienstl koupili původní Mosteckou uhelnou společnost v době, kdy bylo zřejmé, že kupují firmu ukradenou státu. Tu si posléze rozdělili, ale přes neprůhledné majetkové vztahy jsou stále partneři. Tykač je majitel společnosti Czech Coal (Vršanská uhelná), kterou vlastní přes neprůhlednou firmu sídlící na Kypru a spolumajitel (40 %) Severní energetické, a.s., kterou dále spoluvlastní Jan Dienstl (30 %) a Tomáš Fohler (30 %).
V minulosti Tykač s Dienstlem donutili stát zaplatit za ně 50 miliard za nápravu krachu Agrobanky, kterou ovládli v kuponové privatizaci. Tykač také čelí vyšetřování za to, že s Diestlem okradli drobné akcionáře CS fondů. A před několika lety koupili od Antonína Koláčka státu ukradenou Mosteckou uhelnou společnost.
Tykač je nadále vyšetřován v kauze tunelovaných CS fondů, které s Dienstlem ovládali přes Motoinvest, a z kterých v roce 1997 zmizelo 1,23 miliardy korun.
Tykač je údajně (HN, 17. 8. 2005) tajný věřitel osmnáctimilionové půjčky pro Zemanovu ČSSD v roce 1997.
[5] Bližší informace o navrhovaném českém zákoně a iniciativě Velká výzva: www.velkavyzva.cz/content/files/DOKUMENTY/1/www-brozurka-www.pdf