Český průmysl může už se současnými technologiemi rozumně vylepšit energetickou efektivnost o 23 % – tedy o ekvivalent dvou jaderných elektráren v Dukovanech nebo trojnásobku každoroční těžby uhlí za takzvanými územními limity těžby. Propočetla to nová nezávislá studie, jejíž zpracování zadaly ekologické organizace [1].
Efektivnější výroba by podnikům ušetřila miliardy korun ročně, a vylepšila tak rovněž konkurenceschopnost domácího průmyslu. Zároveň srazí exhalace oxidu uhličitého i dovoz paliv z rizikových zemí.
Studie mapovala možnosti v různých průmyslových odvětvích. Spočetla, že dostupná, technicky proveditelná opatření mohou postupně snížit energetickou náročnost až o 95 petajoulů ročně. Největší příležitosti jsou v potravinářském průmyslu – který může spotřebu snížit asi o třetinu – nebo v papírenství, textilní výrobě či strojírenství.
Navíc už do roku 2020 lze zvýšit produkci elektřiny v takzvané kombinované výrobě s teplem o 5,6 terawatthodiny navíc [2]. Dodávky elektrické energie tak stoupnou o množství, jež odpovídá zhruba desetině současné spotřeby, aniž by bylo nutné stavět jediný nový zdroj.
Průmysl nyní pohltí 41 % české spotřeby energie – uhlí, ropy, uranu či plynu. Více než devět desetin jeho tržeb vytvářejí zpracovatelská odvětví: asi 8400 firem, jež zaměstnávají 1,35 milionu lidí.
Propočty možností vylepšování energetické efektivnosti průmyslových podniků udělala renomovaná pražská organizace EkoWatt. Studii potenciálu kombinované výroby elektřiny a tepla připravila firma CityPlan.
Martin Mikeska z Hnutí DUHA řekl:
„Výsledky hlavně ukazují, jak enormně velké příležitosti máme. Už se současnými technologiemi lze energetickou efektivnost průmyslu vylepšit o čtvrtinu. Velké debaty o rozšiřování uhelných dolů nebo nových atomových reaktorech vedle toho vypadají skoro jako poznámka pod čarou. Vysoká energetická náročnost je závaží, které česká ekonomika táhne za sebou. Zvyšuje nejen znečištění a dovoz paliv z ciziny, ale i náklady – a tak poškozuje konkurenceschopnost. Řada opatření má dobu návratnosti několik let, takže se podnikům rychle vyplatí. Vláda musí o problému přestat jen mluvit a raději pomoci novou legislativou, daňovými reformami a podobně.“
Jan Rovenský z Greenpeace řekl:
„Česká ekonomika je energeticky mimořádně náročná – na každou vydělanou korunu spotřebuje o téměř sedmdesát procent energie více, než je evropský průměr. Zdaleka ne všechno lze svádět na fakt, že máme více průmyslu než ostatní evropské země. Dnes zveřejněná studie ukázala, že i v českém průmyslu lze ušetřit téměř stejně energie, jako je současná roční spotřeba některých menších evropských zemí. A to vše s technologiemi, které jsou ekonomicky dostupné již dnes. Stačí manažerská a politická vůle a ochota investovat do projektů s víceletou návratností.“
Edvard Sequens ze sdružení Calla řekl:
„Debata o energetické bezpečnosti České republiky se zvrhla v nepokryté prosazování zájmů jaderného průmyslu. Přitom bezpečnost dodávek energie mohou výrazně zvýšit decentralizované kogenerační jednotky schopné provozu i při rozpadu elektroenergetické sítě. Oproti velkým centrálním zdrojům šetří palivo, emitují méně škodlivin a dokáží pružněji reagovat na poptávku.“
Poznámky:
[1] Jakubes, J., Truxa, J., Beranovský, J., Spitz, J., et Kačev, P.: Studie možností úspor energie v českém průmyslu, EkoWatt pro Greenpeace a Hnutí DUHA, Praha 2008. Kompletní studii lze stáhnout na: www.hnutiduha.cz/publikace/moznosti_efektivnosti_prumysl.pdf
[2] Beneš, I., et Princ, D.: Využití potenciálu decentralizované výroby tepla a elektřiny v kogeneraci, CityPlan pro Calla a Hnutí DUHA, Praha 2008. Kompletní studii lze stáhnout na: www.hnutiduha.cz/publikace/moznosti_kogenerace_decentralizace.pdf