Atomové reaktory se topí v dotacích: nová studie

Jaderná energetika doposud využívá řady různých dotací, úlev a další finančních podpor státu. Dokumentuje to nová studie, kterou dnes vydává Hnutí DUHA.
Ekologická organizace zároveň zahajuje kampaň, kterou chce prosadit nulové státní finanční výhody pro české jaderné elektrárny.
Studie Hnutí DUHA dokumentuje plošné podpory, kterými vlády pomáhají provozovatelům jaderných elektráren, i vybrané státní intervence z posledních let. Mezi jinými například uvádí, že:  
·         Zákony v České republice i dalších zemích stanoví, že v případě těžké jaderné havárie bude viník hradit jen malou část škod: u nás limit činí šest miliard korun. Provozovatelé díky tomu ušetří na pojistném. Zastánci nových atomových elektráren přiznávají, že pokud by energetické společnosti měly kupovat pojistky za tržní cenu, nevyplatí se do tohoto odvětví investovat. Chemický průmysl a další riziková odvětví podobnou výhodu nemají.
 
·         Evropská unie hodlá na nukleární projekty utratit 62 % peněz určených na výzkum a vývoj v energetice (včetně zvyšování energetické efektivnosti) v letech 2007-2013.
 
·         Jaderné elektrárny v USA dostaly ve svém rozjezdovém období celkem 15,3 dolaru na jednu kilowatthodinu vyrobené energie: větrné elektrárny jen 0,46 dolaru. Po roce 1974 země OECD utratily v průměru 250 dolarů dotací na každý kilowatt instalovaného výkonu atomových reaktorů.
 
·         Finský reaktor Oikiluoto – jediný, který se staví v EU – profituje z velmi výhodného úvěru a exportní dotace, které německo-francouzské konsorcium dodavatelů dostalo od státem kontrolované banky Bayerische Landesbank a od francouzské vlády.
 
·         Společnost British Energy, která provozuje rentabilnější část britských reaktorů, by před čtyřmi lety udělala bankrot, kdyby jí vláda nezachránila levným úvěrem ve výši 950 milionu eur a převzetím odpovědnosti za likvidaci reaktorů ve výši 5 miliard eur.
 
·         Společnost Enel, jež má privatizovat podnik Slovenské elektrárne, slíbila postavit podle vládního požadavku dva nové reaktory v Mochovcích. Oznámila ovšem, že projekt bude ztrátový a že je k němu ochotna jen pod podmínkou desetiletých daňových prázdnin pro výrobu elektrárny a uhrazení části nákladů na ukládání radioaktivního odpadu.
 
·         Přitom slovenský systém ukládání radioaktivních odpadů je už teď ve velkém deficitu a parlament právě projednává zákon, podle kterého úložiště budou financovat všechny elektrárny, nejen jaderné.
 
·         Projekty jaderných elektráren běžně profitují ze státních garancí za úvěry: zajistily například levnější stavbu Temelína i Mochovcí.
 
Hnutí DUHA je přesvědčeno, že stát by neměl finančně podporovat jaderné elektrárny. Atomové reaktory produkují radioaktivní odpad. Navíc jde o vyspělé, desítky let staré odvětví, jež nepotřebuje stavět na nohy za peníze daňových poplatníků.
Kompletní studie je ke stažení na
www.hnutiduha.cz/publikace/infolisty/pdf/jadro_verejne_finance.pdf
Karel Polanecký, energetický expert Hnutí DUHA, řekl:
„Očividně není žádný důvod dotovat jadernou energetiku, vyspělé odvětví, které má za sebou desítky let a často se chlubí vlastní výhodností. Přesto atomové reaktory profitují z pestré směsi nejrůznějších státních podpor. Jen pro ilustraci: i zastánci jaderných elektráren přiznávají, že kdyby měly platit tržní pojistné, nevyplatí se je stavět. V posledních letech evropské vlády nalily miliardy eur do nejrůznějších provozovatelů atomových reaktorů i do jednotlivých projektů. Třeba společnost Enel, která má privatizovat Slovenské elektrárne, přistoupila na vládou požadovanou stavbu dvou dalších reaktorů v Mochovcích jen pod podmínkou miliardových státních podpor. Pokud ČEZ letos přijde s plánem nových atomových reaktorů, první otázka by měla znít: s jakou pomocí státu počítáte?“