Prezidentské volby – Přemysl Sobotka
Měl by stát nastartovat programy zaměřené například na zateplování budov, modernizaci železnice nebo rozvoj elektromobilů, na budování obecních výtopen na biomasu či pasivních domů?
České domácnosti i podniky platí vysoké účty za energii zejména proto, že pod vějičkou ekologie byla prosazena absurdně vysoká podpora pro obnovitelné zdroje. Zejména se to týká elektřiny ze solárních elektráren, kdy každý z nás ročně platí na daních 1 000 korun jako příspěvek na podnikání několika lidí, kteří se ohánějí ekologickými ideály; další peníze pak platíme za vysokou cenu elektřiny.
Tento problém se netýká jenom České republiky, ale s podobnými problémy se musí potýkat i další země Evropy, kupříkladu Španělsko. Legitimní podnikání v oblasti obnovitelných zdrojů je tím zásadním způsobem negativně poznamenané. Česká republika má stále velký potenciál zejména v oblasti úspor energií. Pokud se už stát rozhodne poskytovat dotace, měl by je směřovat na co nejširší skupinu příjemců, v tomto případě na koncové uživatele a ne na vybranou hrstku výrobců.
V tomto směru je ukázkou dobrého prorůstového opatření, které navíc významně pomůže stavebnictví, program Nová zelená úsporám. Zároveň jsem přesvědčený o tom, že stát, jako jeden z významných odběratelů energií, by se měl více inspirovat u soukromých firem či sdružení a častěji využívat kontrakty typu EPC, kdy se investice do šetrnějšího zacházení s energiemi zaplatí jen z peněz, které se díky lepším technologiím podaří ušetřit oproti původním nákladům na energie.
Budete jako prezident/ka podporovat, aby stát vyčlenil několik vhodných míst, jež by byla ponechána pouze koloběhu divoké přírody a turistům?
Jsem sportovec a navíc sám žiji v Liberci, takže to mám k přírodě, zejména k horám, velmi blízko. Horská turistika a zimní sporty jsou moje vášeň. Přesně jak píšete – člověk do krajiny České republiky už výrazně zasáhl na celém našem území. To je daný fakt, který můžeme jen akceptovat. Proto při vyčleňování vhodných míst, jež by byla ponechána pouze koloběhu divoké přírody a turistům, musíme vždy pamatovat na historii místa a uvědomit si, že to co my dnes vnímáme jako volnou přírodu, může být ve skutečnosti pozůstatkem hospodářského lesa, který tu vznikl v době, kdy ještě nikdo z nás nebyl na světě. Podle toho se musíme k takovému území chovat, pokud mu chceme napomáhat, aby se sem vrátily původní porosty. Aby vzniklo takové území, ve kterém uchováme přírodní bohatství a zajistíme místo pro člověka a jeho aktivity.
Jak budete jako prezident/ka podporovat uchování občanských práv v zákonech?
Česká republika je zastupitelskou demokracií. V prvé řadě jsou tedy volení zástupci občanů, kterým dali lidé ve volbách důvěru k tomu, aby ve veřejných věcech reprezentovali jejich zájmy. Řada občanských iniciativ se v poslední době diskreditovala tím, že pod vějičkou ochrany přírody prosazuje parciální podnikatelské zájmy hrstky vyvolených - příkladem je už zmíněný solární byznys.
Nevydávejme konflikt zájmových skupin za demokratickou občanskou společnost, která jistě své slovo při rozhodování o otázkách životního prostředí a otázkách veřejných mít má.
Jak především by měla Česká republika přispět ke zmírnění škod, které změny podnebí způsobí v rozvojových státech?
Česká republika se aktivně zúčastní rozvojových programů v ekonomicky slabých zemích světa. Jen vloni prostřednictvím České rozvojové agentury Česká republika uskutečnila projekty za bezmála půl miliardy korun. A to tedy i v době, kdy musíme významně šetřit. Můžeme a umíme pomáhat tam, kde to má smysl, a kde výsledky zůstanou a pomohou transformovat celou oblast k tomu, aby si v budoucnosti pomohla už sama.
Můžete nám prosím říci, které druhy odpadu u Vás doma třídíte?
Doma třídíme plasty a papír. Na chalupě kompostuju, pokud mi zrovna po nocích zahradu nerozrývá jezevec.
V Liberci navíc funguje spalovna komunálního odpadu, takže i nevytříděný odpad nekončí zbytečně na skládkách a mění se na teplo a elektřinu pro region. V tomto ohledu si myslím, že by se i další česká města a oblasti měly inspirovat Vídní a jejím modelem využívání spaloven.
Kromě toho se ekologicky chováme i v Senátu. Tedy alespoň tam, kde to protokol diplomatických akcí umožňuje – pracovní texty se tisknou po obou stranách, topí se jenom tam, kde je to v danou chvíli potřeba a podobně. Toto je krásný příklad, kdy ekologické chování dává ekonomický smysl, což je podle mého názoru ta nejspolehlivější cesta, jak podnítit chování šetrné k přírodě.
Pokud bych tuto otázku mohl vztáhnout na celou Českou republiku, pak dodávám, že recyklace a účinné využívání zdrojů má i velký význam z pohledu energetické a surovinové bezpečnosti naší země a ostatně i celé Evropy, jejíž hospodářství je závislé na dodávkách energetických surovin z nestabilních oblastí.