Vítr se loni stal druhým nejrozšířenějším zdrojem elektřiny v EU. V Česku ale od roku 2014 nevyrostla jediná větrná elektrárna
9.2.2017 15:20
Právě vyšla výroční evropská statistika větrné energie
Celých 12 490 megawattů nově instalovaného výkonu větrných elektráren přibylo loni v EU [1]. Celkovou instalovanou kapacitou tak větrné elektrárny předběhly i uhlí a staly se druhým nejrozšířenějším zdrojem elektřiny v EU (po plynu). V Česku se přitom už od roku 2014 nepostavila ani jediná větrná turbína. Tento sektor energetiky totiž v roce 2013 přišel o podporu. Hnutí DUHA a asociace obnovitelné energetiky navrhují její obnovení.
I vnitrozemské Rakousko jen za uplynulý rok postavilo bezmála tolik větrných elektráren (228 MW), kolik jich v Česku vzniklo za posledních 10 let (281 MW) [1]. Celkově pak podíl větrné elektřiny v zásuvkách EU loni přesáhl 10 %.
Drtivá většina nových zdrojů vznikla na pevnině (10 923 MW) a jen zlomek na moři. Oproti roku 2015 poklesl meziroční přírůstek o 3 %. Celkové investice v sektoru činily 27,5 miliardy EUR (přibližně 740 miliard korun). Větrná energetika v Evropě zaměstnává už 330 000 lidí [1].
Experti se shodují, že po politicky zpackané podpoře pro fotovoltaiku chybí České republice dlouhodobá strategie rozvoje obnovitelných zdrojů (OZE). Vítr má však navíc mezi ostatními OZE výlučné postavení. Přestože dokáže ze všech OZE vyrobit elektřinu nejlevněji, kvůli zrušené provozní podpoře dnes nikdo nové větrné elektrárny nestaví. Od roku 2014 se tak nikde na našem území nový větrník neroztočil.
Hnutí DUHA společně s Komorou obnovitelných zdrojů energie proto připravili novelu zákona, která obnoví podporu pro obecní a občanské projekty větrných elektráren [2]. Pro obce, jejich občany, či místní zemědělce a podnikatele by bylo výhodné větrné elektrárny společně stavět. Na Západě je tento způsob zcela běžný a vžilo se pro něj označení demokratizace energetiky. Zájem místních komunit tak rozvoj OZE dále urychluje. Jen v sousedním Německu vlastní ti, kdo vyrobenou elektřinu i sami spotřebovávají, celé dvě třetiny všech obnovitelných zdrojů.
Tomáš Jagoš z Hnutí DUHA řekl:
„Pokud budeme držet současný kurz, může se Česká republika v rozvoji větrných elektráren už za pár let propadnout až na úplné dno evropských zemí. Přitom vývoj u nás začal tak slibně. Stačilo ale několik nevhodně umístěných elektráren a kauza s fotovoltaickými elektrárnami, aby v očích politiků a části veřejnosti získaly větrné elektrárny nálepku kontroverzních zdrojů. Díky návrhu novely zákona, kterou Hnutí DUHA společně s partnery připravuje, by mohly větrníky opět získat ztracené renomé. Usilujeme v ní o obnovení provozní podpory pro obecní a občanské projekty. Díky novele by peníze z provozu větrných elektráren mohly zůstat v kapsách místních obcí a občanů.“
Poznámky:
[1] Wind in Power. 2016 European statistics: https://windeurope.org/wp-content/uploads/files/about-wind/statistics/Wi...
|
|
