Vědci obhájili a zveřejnili zonaci NP Šumava, navrženou podle odborných kritérií

Polovina území pro přírodu a turisty, polovina pro šetrné hospodaření.

První, nejvíce chráněná zóna, by tvořila 52 % rozlohy NP Šumava, pokud by se – namísto politických handlů a střílení čísel od stolu – stala její součástí všechna místa, kde zůstala zachována významná vzácná příroda. Padesát procent by tvořilo území ponechané samovolnému přírodnímu vývoji, zbylá dvě procenta biologicky cenné a kosené luční porosty.

Uvedla to podrobná studie, kterou Hnutí DUHA a vědci z Karlovy a Jihočeské univerzity publikovali v prestižním mezinárodním časopise European Journal of Environmental Sciences [1]. Studie předtím prošla mezinárodní odbornou oponenturou.

Autoři v ní podrobně, na základě detailního mapování Šumavy, vymezili všechna místa, která splnila podmínky pro zařazení do první zóny – a naopak podle dalších, rovněž předem stanovených kritérií, některé lokality vyřadili.

Navržená první zóna zahrnuje všechny:

• rašeliniště,
• přirozené horské smrčiny,
• podmáčené a rašelinné lesy,
• zachovalé původní bučiny,
• louky s výskytem nejvzácnějších druhů rostlin nebo zvířat,
• hlavní oblasti, kde žije a rozmnožuje se tetřev hlušec,
• kaňony divokých řek.

Na několika místech byly do návrhu zahrnuty také desítky let staré lesy, jež vznikly samovolně v opuštěných vojenských prostorech.

Plochy, které splňují výše uvedená kritéria, byly odbornou metodou uspořádány do větších kompaktních celků všude, kde to bylo možné.

Naopak z navržené první zóny byly automaticky vyřazeny pozemky v okolí obcí – i kdyby šlo o cenná místa se vzácnou květenou – a také pás podél hranice národního parku, který má sloužit ochraně okolních hospodářských lesů před kůrovcem. Dále byly vyřazeny biotopy, které kritéria splňovaly, ale jsou dochovány pouze na malých a izolovaných plochách.

Návrh vychází z podrobného odborného mapování národního parku, uskutečněného v rámci přípravy podkladů pro evropskou soustavu chráněných území Natura 2000.

První zónu tvoří místa, kde by se činnost člověka měla omezit jen na turistické stezky, přístřešky, informační tabule a podobná jednoduchá zařízení. V prvních zónách by nebylo povoleno kácet ani dosazovat stromy. Nově by však mohli návštěvníci vstupovat volně na zhruba polovinu navrhované první zóny. Vstup do zbylé části by byl povolen jen po vyznačených turistických cestách, přičemž někde by byl omezen jen na určitá roční období, aby nedošlo k ohrožení vzácných druhů.

Na několika místech, která dohromady tvoří 2% rozlohy NP, jsou do první zóny navrženy také louky, které by zanikly bez pravidelného sečení [2].

Ostatní lesy, kde namísto původních listnáčů rostou uměle vysázené smrky, a zemědělské pozemky patří podle návrhu do druhé zóny.

Návrh dává prostor jak přírodě, tak turistům i rozvoji šumavských obcí.

Pavel Kindlmann, profesor ekologie z přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, řekl:

„Publikovaný návrh zonace vznikal nad odbornými podklady samotné Správy NP a CHKO Šumava. Jde o korektně vědecky podloženou studii, kterou by ani správa neměla rozporovat."

"Je též velice důležité, že tento návrh zonace je do nejmenších podrobností veřejně přístupný. Jsou zveřejněny dokonce veškeré argumenty, proč jsou jednotlivá území zahrnuta nebo vyloučena z první zóny. Jedině to umožňuje diskusi široké vědecké i odborné veřejnosti. Návrhy zonace, o kterých se mluví bez uvedení konkrétních argumentů, jsou nanic a nemohou být brány vážně.“

Jaromír Kyzour, expert na ochranu lesů z Hnutí DUHA, řekl:

„Namísto různých kšeftů, politických handlů a střílení procent od stolu jsou tu odborná data a konkrétní propočty. Původní, přírodní biotopy – rašeliniště, přirozené horské smrčiny nebo bučiny, divoké řeky a podobně – tvoří polovinu národního parku. Není žádný jiný než politický důvod, proč by tu nemohla být chráněna divoká příroda. Pro turisty to bude silný magnet, který šumavským obcím přinese peníze i práci.“

„Na rozdíl od diletantsky slátaného návrhu, který připravil místopředseda ODS Tomáš Chalupa a jeho spolustraník, ředitel parku Jiří Mánek, prošel tento náš návrh odbornou oponenturou v mezinárodním vědeckém časopise European Journal of Environmental Sciences. “

Poznámky:
[1] Bláha, J., Romportl, D., et Křenová, Z. (2013): Can Natura 2000 mapping be used to zone the Šumava National Park? European Journal of Environmental Sciences, ročník 3, č. 1: str. 57–64. Kompletní článek je ke stažení na www.natur.cuni.cz/uzp/ejes/index.php/ejes/article/download/119/56
[2] Celkem by tedy národní park byl rozdělen takto: 50 % první zóny ponechané divoké přírodě a 2 % sečených luk v první zóně (dohromady tedy 52 % první zóna), 43 % druhá zóna (obhospodařované lesy a zemědělské pozemky) a 5 % třetí zóna (plochy v obcích a kolem nich, kde lze stavět).