Senátní zákon o NP = skrytý nájezd „krále Šumavy“ F. Taliána a podnikatelů na lukrativní pozemky

Hnutí DUHA: z dosud chráněné vzácné přírody by mohlo vzniknout až 7 700 nových stavebních parcel.

Kontroverzní podnikatel František Talián, poradce senátora Tomáše Jirsy, je vlastníkem řady parcel v šumavském národním parku, které tento zákonodárce z ODS navrhuje v senátním zákonu o Šumavě převést do zastavitelné zóny s nižším ochranným režimem.  Zákon by mohl být projednán na schůzi sněmovny, která začíná právě dnes.

Schválením  senátního zákona by se náhle octly ve třetí zóně -  potenciálně zastavitelném území - nejen Taliánovy pozemky, ale nově i 770 hektarů luk, pastvin a lesů chráněných dosud ve II. zóně NP, z nichž část patří ke krajinářsky nejcennějším územím v okolí šumavských obcí [1]. Tato plocha představuje teoreticky až 7 700 nových stavebních parcel.

Část z nich již předem skoupily realitní, developerské a stavební firmy i advokátní kanceláře z Klatov, Prachatic, Prahy, Brna nebo Příbrami. Další jejich část, která je dosud v majetku státu, stejně jako pozemky ležící v zastavěném území obcí, umožňuje senátní zákon rozprodat. Odhalila to podrobná analýza map, kterou dnes přehledně zveřejnilo Hnutí DUHA [2].

Tato půda včetně pozemků pana Taliána by schválením zákona dramaticky nabyla na hodnotě. Ve třetí zóně je totiž možné půdu pouhou změnou územního plánu rychle převést na lukrativní stavební parcely.

Senátor Tomáš Jirsa z Hluboké nad Vltavou, pravá ruka jihočeského kmotra Pavla Dlouhého, je spoluautorem a hlavním proponentem senátního zákona o Šumavě. Jeho poradce František Talián, který si nechává říkat Král Šumavy a národní park považuje za „zločineckou organizaci“  se netají se svým cílem jej zrušit [3]. Vlastní řadu parcel kolem Kvildy, Stožce, Srní, Nového Údolí, Strážného a Č. Žlebů, které senátor Jirsa prosazuje převést do třetí zóny.

Mezi další vlastníky pozemků v místech, kderé by podle zákona navrženého senátorem Jirsou přešly nově do potenciálně zastavitelného území, patří například tito lidé:

• Majitelem celé stráně nad Modravou je uhlobaron Zdeněk Bakala.
• U Stožce vlastní pozemky firma Silvanus s.r.o., jejímž majitelem je Jiří Vlach, který byl v devadesátých letech místopředsedou ODS, později prvním náměstkem jihočeského hejtmana. Mnoho pozemků u Českých Žlebů, Stožce a Strážného patří prachatické realitní kanceláři Nemo.
• Velké pozemky v Borové Ladě vlastní českobudějovický podnikatel v realitách a ubytovací činnosti Gerald Arthur Konstantin.
• Na Srní vlastní pozemky developerská společnost Eurobuild s.r.o či firma Stavus, a.s.
• Na Kvildě má pozemky provozovatel apartmánů Václav Kotal.
• Řadu pozemků nakoupili právníci - na Modravě například pražští advokáti JUDr. Petr Novotný a JUDr. Monika Novotná z firmy Rödl & Partner, která poskytuje obci Modrava právní služby.
• Rozsáhlé pozemky u Českých Žlebů patří strakonickému advokátovi JUDr. Jiřímu Šmrhovi.

Mnohem větší plochy, které chtějí senátoři převést do třetí zóny, jsou však dnes ještě ve vlastnictví státu. Převod do třetí zóny by ovšem otevřel cestu jejich rozprodeji [4]. A jen malé množství pozemků z celkové plochy 770 hektarů patří drobným zemědělcům.

Návrh na nové vymezení třetí zóny NP Šumava obsažený v senátorem Jirsou předloženém a senátem schváleném zákonu o Šumavě, dojednali bývalý ředitel NP Šumava Jiří Mánek (ODS) a bývalá starostka Stožce Zdenka Lelková. Neúspěšně jej prosazoval už bývalý ministr Tomáš Chalupa (ODS).

Další pozemky – v zastavěných územích obcí – chce senátní zákon přímo vyvést z majetku státu převodem na obce [5]. Senátoři ale neuvedli, jakých parcel a v jaké hodnotě by se stát měl vzdát. Státní půdu, kterou v minulosti obce na Šumavě dostaly zdarma, obratem rozprodaly.

Územní plány většiny šumavských obcí jsou přitom k nové výstavbě už nyní více než velkorysé. Některé obce se mohou i bez rozšiřování třetí zóny a dalších změn územního plánu rozrůst až na dvojnásobek, například Filipova Huť či Kvilda. Na Kvildě je už rozparcelovaný celý malebný luční svah směrem k pramenům Vltavy. Prodej pozemků inzerují obří billboardy například v Praze a na strakonické dálnici (foto v příloze).

K povolení stavby je nutný souhlas správy NP, ovšem existence staveb hrubě narušujících krajinný ráz (například apartmánové sídliště v Borových Ladech) ukazuje, že není dostatečným nástrojem k regulaci výstavby. Statistická data přitom ukazují, že výstavba nových domů je z celé ČR největší v okolí Prahy a dále právě v NP Šumava a NP Krkonoše [6]. Ceny stavebních parcel na Šumavě se pohybují od 600 do 3 000 Kč za m².

Hnutí DUHA vyzvalo poslance, aby senátorský návrh okamžitě odmítli. Zaslalo jim informační list „Prachobyčejný nájezd na státní pozemky“ kde je varuje před pozemkovými spekulacemi a nebezpečnou cestou převodu státních pozemků na obce. Zároveň jim poskytlo i obrazovou publikaci mapující deset z nejkrásnějších území divoké přírody a malebné krajiny na Šumavě ohrožených zástavbou a kácením [7].

Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů z Hnutí DUHA, řekl:

“Teď už víme, proč stavební firmy, realitní kanceláře a podnikatelé s vazbami na politiky dopředu skupovali zemědělské pozemky ve druhé zóně národního parku, ačkoliv se tam nesmí stavět. Návrh zákona o Národním parku Šumava, který poslali senátoři do poslanecké sněmovny – to je prachobyčejný nájezd na lukrativní pozemky. Kdyby jej poslanci schválili, umožnila by už jen pouhá změna územního plánu převést tyto pozemky na stavební parcely. Je to dobrý byznys pro nejbohatší, jenže miliony turistů chtějí v národním parku vidět divokou přírodu a harmonickou krajinu, nikoliv apartmánovou zástavbu či luxusní a nevkusné haciendy bohatých podnikatelů z velkých měst.“

„Pokud senátoři chtějí skutečně národní park zrušit, měli to říct férově rovnou, a ne to halit do rádoby zákona. Doufáme, že poslanci budou soudnější, senátní zákon smetou ze stolu a připraví rozumnější, který zajistí ochranu divoké přírody i prosperitu místních obcí. Jeden takový návrh vypracovalo Hnutí DUHA společně s vědci z ústavu CzechGlobe Akademie věd a Karlovy univerzity. Navrhuje polovinu území NP pro divokou přírodu a druhou polovinu pro šetrné lesní hospodaření a regulovaný rozvoj obcí. Taková podmínky přesně odpovídají současnému stavu přírody na Šumavě i mezinárodním pravidlům platným pro NP.“  

Kontakty:
Jan Piňos, média a komunikace Hnutí DUHA, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz

Poznámky:   
[1] http://www.hnutiduha.cz/aktualne/nova-publikace-10-z-nejkrasnejsich-mist...
[2] V  malé mapce nové zonace, která je přílohou senátního zákona, není možné okem změny zachytit a vyhodnotit jejich dopad. Hnutí DUHA s vědci proto podrobně prozkoumalo veškeré mapové podklady a porovnalo je s pozemkovou evidencí. Experti ekologické organizace si vyžádali souřadnice GIS a porovnali je se současnými hranicemi třetí zóny. V katastru nemovitostí pak zjistili, komu pozemky nově zařazované do třetí zóny patří.
Problematická rozšíření třetí zóny podle senátorského návrhu zákona o NP Šumava včetně map: http://www.hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2014/09/rozsireni_...
Mapy vlastníků pozemků, které senátorský návrh zákona navrhuje nově převést do třetí zóny: http://www.hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2014/09/sumava_map...
[3] Sám o sobě mluví jako o „králi Šumavy“. František Talián je považován za největšího vlastníka pozemků v regionu. A rád by tamní národní park úplně zrušil. Označuje jej za „zločineckou organizaci“, před níž je třeba „šumící a zurčící“  Šumavu uchránit…. „Moje království sahá od Stožce po Kvildu,“ říká. Výčet jemu připsaných položek v katastru nemovitostí, mezi něž patří mimo jiné deset zdejších hotelů a penzionů, je impozantní. A přibývají další.“ Z článku Pán Šumavy, MFD, 28.6:2013
[4] Tyto pozemky jsou ve správě Státního pozemkového úřadu nebo Správy NP Šumava.
U pozemků ve správě Státního pozemkového úřadu znamená převod z druhé do třetí zóny národního parku odblokování možnosti vyvedení těchto pozemků z majetku státu. Zákon o Státním pozemkovém úřadu tomu brání pouze v prvních a druhých zónách národních parků.  Ustanovení §6 odst. 1 písm. f) zákona č.  503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu
Před rozprodejem ale nejsou chráněny ani státní pozemky ve třetí zóně ve správě národního parku. V případě, že je ředitel správy parku prohlásí za majetek nepotřebný k ochraně přírody, může je se souhlasem ministerstva životního prostředí prodat.
[5] § 11 návrhu
[6] Vývoj počtu dokončených domů a bytů v ČR. Zdroj: Ouředníček, M., Temelová, J., Pospíšilová, L. eds. (2011): Atlas sociálně prostorové diferenciace České republiky. UK, Nakladatelství Karolinum, Praha; ČSÚ 1997 – 2006[7]
Nový informační list: http://hnutiduha.cz/publikace/prachobycejny-najezd-na-statni-pozemky
Nová obrazová publikace prezentující senátním zákonem nejohroženější území v NP: http://www.hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2014/09/sumava_prirodni_poklady_prozatim_zari_2014.pdf


Přílohy:
Infografika znázorňující vazby kolem Pavla Dlouhého a Tomáše Jirsy 
Fotografie billboardu nabízejícícho koupi pozemků v srdci NP (autor Libor Štěrba):