Sněmovna propustila do dalšího projednávání návrh zákona Plzeňského kraje, který mění NP na lunapark.

Poslanecká sněmovna v úterý večer propustila do dalšího projednávání návrh zákona o NP Šumava předložený Plzeňským krajem, který znamená de facto zrušení národního parku. Otevírá jej výstavbě a většinu lesů převádí na běžné komerční hospodaření.
 
Podle plzeňského návrhu má veškeré zakázky na těžbu a prodej dřeva v národním parku dostávat nová společnost řízená regionálními politiky.

Plzeňští radní navrhují, aby se takzvané třetí (a nově vytvořené čtvrté) zóny, kde se může stavět a jež nyní tvoří asi 5 % národního parku, rozšířily na téměř 70 % jeho území. Radikální změna by většinu parku otevřela další zástavbě hotely či rekreačními středisky včetně developerských projektů nových sjezdovek, lanovek či golfových hřišť  [1].

Většina lesů v národním parku by se podle návrhu zákona měla napříště řídit pravidly lesního zákona, který platí pro komerční lesy. Nyní všechny lesy v národním parku – bez ohledu na to, zda jsou ponechány divoké přírodě, nebo se v nich kácí – podléhají zákonu o ochraně přírody a krajiny.

Odhlasovaný návrh však požaduje, aby ochraně přírody podléhaly pouze první zóny, kterým mělo být vyčleněno jen 18 % národního parku, a zbytek se řídil stejnými pravidly jako běžné lesy určené k pěstování a těžbě dřeva [2].

Podle plzeňského návrhu by národní park měl přestat vypisovat výběrová řízení na lesní práce podle zákona o veřejných zakázkách. Veškeré zakázky – včetně prodeje dřeva – by měla napříště dostávat nově zřízená obecně prospěšná společnost, kterou by kontrolovali regionální politici. Národní park a ministerstvo životního prostředí by v ní měly mít pouze dvě ze šesti míst ve správní radě. Přitom nikde v návrhu není řečeno, co by se mělo dít se ziskem z prodeje dřeva.

Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl:
„Poslanci podpořili návrh zákona, jehož cílem je náš největší a nejcennější národní park na Šumavě zrušit a přeměnit jej na lunapark s hotely, lanovkami, sjezdovkami a golfovými hřišti. S národním parkem nemá plzeňský návrh nic společného. Velká většina území se má podle něj otevřít výstavbě a developerským projektům a řídit se pravidly lesního zákona, která platí pro komerční lesy určené k pěstování a těžbě dřeva. Přitom cenná a turisty vyhledávaná šumavská příroda má význam pro celou střední Evropu."

Poznámky:
[1] „Ve III. zóně lze umisťovat a povolovat pouze stavby sloužící ... turistice, sportu... pokud jejich umístění není v rozporu s posláním národního parku“ (§8 odst. 3 návrhu zákona).

„Posláním národního parku je vedle naplnění cílů ochrany a zachování typického vzhledu krajiny rovněž umožnit jeho využívání k veřejnému poznání, vzdělávání, rekreaci a turistice, jakož i k podpoře udržitelného rozvoje územně samosprávných celků, na jejichž správním území se národní park rozkládá.“ (§1 odst.1 návrhu zákona).

[2] Dosud tvořily první zóny 13 % parku. V území ponechaném přírodě byla většina prvních zón a část druhé zóny. Tvořilo 30 % rozlohy parku a lidské zásahy byly výjimečné – například revitalizace rašelinišť, loupání kůrovcem napadených stromů na stojato na hranici s rakouskými lesy a podobně. Ale zákonu o ochraně přírody a krajiny podléhá celý národní park.

Ilustrační foto: Daniel Zcimer/flickr.com