O uhlí mluví realisticky. O uranu moc optimisticky. O obnovitelných zdrojích pesimisticky.

Vláda schválila Surovinovou politiku ČR

Vláda dnes schválením Surovinové politiky ČR znovu potvrdila zachování limitů těžby hnědého uhlí na velkolomu ČSA a celkový ústup od využívání hnědého uhlí jako hlavní energetické suroviny. Zásoby uhlí před limity mají být využity co nejefektivněji, aby se zabránilo plýtvání. Oproti původním snahám ministerstva průmyslu prosadit opakované posuzování limitů těžby je tento přístup realističtější a navazuje na schválenou
Státní energetickou koncepci. Ta říká, že roční spotřeba hnědého uhlí klesne během
dvaceti let o 70 procent [1].

Ministerstvo průmyslu, které koncepci připravilo, v reakci na dlouhodobě nízké ceny uranu na světových trzích opustilo plány na rychlou přípravu k otevření nového uranového dolu u Brzkova na Vysočině. V delším horizontu však o těžbě uranu stále uvažuje. Přitom dosavadní těžba a zpracování uranu zanechaly obrovské škody na životním prostředí v řádu mnoha desítek miliard korun, které budou muset zaplatit daňoví poplatníci. Proto uvažovat o nové těžbě, jakmile to ekonomika dovolí, by mělo být nepřijatelné [2].

Přijetí koncepce v této podobě povede k pokračujícím konfliktům se starosty a obyvateli obcí, kteří s těžbou nesouhlasí a mají být omezeni stanovením chráněného ložiskového území.

Rozvoj jaderné energetiky označuje koncepce za plán A pro českou energetiku. Na obnovitelné zdroje – které jsou přitom na rozdíl od jaderného paliva opravdu domácím zdrojem – pohlíží jako na málo významný doplněk. Přitom podle expertní studie dokážou jen větrné elektrárny vyrobit stejné množství energie jako dva nové temelínské reaktory, jenže za šestinové náklady [3].

Surovinová politika také přehlíží nejdůležitější zdroj – energetickou a surovinovou efektivitu. Přitom například i konzervativní Mezinárodní energetická agentura (IEA) považuje energetickou efektivitu za hlavní „palivo“, na jehož využití je třeba se zaměřit. Doporučuje také České republice výrazně přidat v podpoře obnovitelných zdrojů [4]. Evropská komise spolu s Evropským parlamentem a členskými státy EU zase připravují tzv. Balíček oběhového hospodářství [5]. Cílem nových směrnic i národních zákonů bude výrazně omezit plýtvání surovinami a razantně zvýšit recyklaci odpadů.

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:
„Zachování limitů a efektivní využití uhlí před nimi je racionální plán. K jeho naplnění je však potřeba zavřít zastaralé uhelné elektrárny a vyměnit postupně všechny domácí kotle a kamna na uhlí za čisté zdroje. Zajistí to nejen plnění Surovinové politiky ČR, ale také zásadní snížení smogu. Škoda, že podobně realisticky nepohlíží vláda i na obnovitelné zdroje. Místo rozumné podpory výstavby obecních a občanských větrných elektráren preferuje šestinásobně dražší způsob vyrobení stejného množství elektřiny, kterým jsou nové jaderné reaktory.“

Edvard Sequens, energetický konzultant sdružení Calla, řekl:
“Těžba uranu v České republice skončila vytěžením posledních tun v Rožné. Vzhledem k mnohamiliardovým škodám na životním prostředí, které po sobě uranový průmysl zanechal, mělo jít o konec definitivní. Vláda se ale ke smůle obyvatel rozhodla dát novým uranovým dolům ještě šanci. Nezbývá než doufat, že nebude nikdy naplněna.”

Daniel Vondrouš, ředitel Zeleného kruhu, řekl:
„Zatímco většina vyspělých průmyslových zemí cíleně rozvíjí obnovitelné zdroje energie, my přešlapujeme na místě. Naši politici se musí začít dívat dopředu, aby nám definitivně neujel vlak s pracovními místy a čistým ovzduším.“


Kontakt:

Jan Piňos, média a komunikace a Hnutí DUHA, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz


Poznámky:

[1] Původní návrh obsahoval na str. 49 větu: „Na lomu ČSA schválená varianta řešení zatím ponechává otázku územně ekologických limitů podmínečně otevřenou.“ Aktuální verze už však říká (str. 49): „Na lomu ČSA ponechala vláda územně ekologické limity v platnosti.“

[2] Surovinová politika na str. 51 obsahuje také tento plán: “Celková strategie státu v oblasti uranového průmyslu, tedy ve věci dalšího využívání domácích zdrojů uranové rudy a zachování domácí produkce této vysoce strategické suroviny vychází ze tří vzájemně
navazujících obecných kroků:
a) Dotěžení ekonomicky využitelných zásob na těženém ložisku Rožná do konce roku 2017.
b) Vytipovat nejvhodnější náhradní lokalitu (mimo oblast severočeské křídy), zpracovat pro ni předběžnou studii proveditelnosti, studii ekonomické vytěžitelnosti a hodnocení dopadů na životní prostředí a zvážit účelnost provedení geologického průzkumu takto vybraného ložiska.
c) Získaný časový prostor (cca 25 až 30 let) využít pro vědecký výzkum báňských a úpravárenských technologií, které by umožnily v budoucnu komplexně využít neopominutelné zásoby uranové rudy v oblasti severočeské křídy způsobem, který by nevratně nepoškodil životní prostředí, s cílem získat vědecky podloženou odpověď na otázku, zda budou tyto zásoby v budoucnu vůbec využitelné či nikoliv. “

[3] Analýza větrné energetiky v ČR, Komora OZE, 2015, http://hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2015/03/analyza_vetrne...

[4] http://hnutiduha.cz/aktualne/mezinarodni-energeticka-agentura-obnovte-po...

[5] http://hnutiduha.cz/aktualne/europoslanci-vyraznou-vetsinou-podporili-pr...