společný tiskový komentář

Vláda dnes vzala na vědomí strategický dokument ministra životního prostředí Richarda Brabce s názvem Politika ochrany klimatu ČR. Obsahuje úkoly pro ministry a úřady, jejichž splnění má snížit spotřebu fosilních paliv a emise skleníkových plynů.

Dokument je tak prvním krokem k tomu, aby se ČR podílela na mezinárodním úsilí udržet růst teploty na 1,5, maximálně 2 stupních Celsia, tedy cílech Pařížské klimatické dohody. Splnění těchto cílů znamená, že změnou klimatu způsobené povodně či sucha budou zvládnutelné a předejdeme projevům s dalekosáhlejšími humanitárními dopady a ekonomickými škodami.

Politika znovu potvrzuje, že ČR má směřovat k výrazně nižší spotřebě uhlí, tedy paliva, které způsobuje nejvíce znečištění. Dokument také předpokládá, že pro úspěšné naplňování politiky bude potřeba přijmout antifosilní zákon.

Politika ochrany klimatu však zatím zcela selhává v odpovídajícím financování pomoci chudým rozvojovým zemím. Zatímco adekvátní podíl ČR vypočetly mezinárodní organizace - na základě celkové potřeby financí na zvládání změny klimatu, podílu naší země na znečišťování a našich ekonomických možností - na 10 miliard korun ročně od roku 2020, ministerstvo životního prostředí navrhuje pouze 1,8 miliardy a chce toho dosáhnout teprve od roku 2030. Na žádost ministerstva financí je navíc částka uvedena jen jako odhad a stát tedy nebude mít povinnost jí dosáhnout.

Ekologické organizace vítají předložení strategického dokumentu, který ČR potřebuje. Upozorňují ale, že úspěch české klimatické politiky se bude měřit splněním konkrétních úkolů: přijatými zákony a nastavenými finančními mechanismy.

Politika ochrany klimatu bude nyní posouzena z hlediska dopadu na životní prostředí. Připomínky bude moci podávat také veřejnost. Poté bude definitivně schválena vládou.

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:
“Politika ochrany klimatu pomůže hladkému náběhu antifosilního zákona, který vláda připravuje a jenž pak přinese jistotu pro podniky, že ekonomika postupně a kontrolovaně přejde na čisté, efektivně využívané přírodní zdroje. Politici budou však muset také například rozběhnout rozumnou podporu obecních větrných elektráren a další konkrétní projekty směřující k moderní, chytré ekonomice."

Petr Hlobil z Centra pro dopravu a energetiku řekl:
"Politika dává úkoly směřující k nižšímu spalování uhlí - hlavního zdroje skleníkových plynů i znečištění poškozujícího zdraví lidí. Teď je důležité, aby následovaly konkrétní kroky. Ministerstvo životního prostředí musí přestat podporovat nové uhelné kotle a snižování spotřeby energie se musí stát součástí všech veřejných zakázek, ať už je zadává kterékoli ministerstvo či obec."

Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace, řekl:

“Největší příležitostí pro ochranu klimatu v Česku je odstavení starých a nepotřebných uhelných elektráren, jejichž elektřinu navíc kompletně vyvážíme. Politika ochrany klimatu obecně zmiňuje, že je potřeba tomuto plýtvání uhlím učinit přítrž. Ale vláda musí učinit hlavně konkrétní krok - konečně prosadit penalizaci neefektivní výroby elektřiny z uhlí, která již dlouhé desítky let otravuje ovzduší jedovatým toxickým kouřem."

Klára Sutlovičová, vedoucí programu Energetika a změna klimatu v Glopolis, řekla:
"Na zvládání dopadů změny klimatu v chudých rozvojových zemích připadá podle propočtů mezinárodních humanitárních organizací pro Česko úkol vyčlenit zhruba 10 miliard korun ročně. ČR zatím přispívala kolem 170 milionů korun ročně, tedy 0,004 procent HDP. Ministr Brabec navrhnul pomalé a nedostatečné zvýšení pomoci na 1,8 miliard v roce 2030 a navíc to na žádost ministerstva financí uvádí jako nepovinný předpoklad, neboť ministr financí Andrej Babiš odmítá rozpočtové plánování. Pokud vláda myslí záměr systematicky pomáhat ohroženým lidem přímo v místech problémů vážně, právě propásla jedinečnou příležitost.”

Kontakt:

Jan Piňos, média a komunikace Hnutí DUHA, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz (odkaz odešle e-mail)