MŽP: „Potvrzeno. Kácení a jedovaté postřiky na Šumavě byly nezákonné.“ Ředitel NP Mánek: „Ministře, podávám na vás žalobu!“

Jak dlouho ještě potrvá absurdní divadlo v čele NP?

Ředitel šumavského národního parku Jiří Mánek (ODS) podal u soudu správní žalobu proti svým vlastním šéfům z ministerstva životního prostředí. Hnutí DUHA o tom informovala v dopise Česká inspekce životního prostředí (dále jen ČIŽP, dopis v příloze). 

Ministerstvo životního prostředí totiž potvrdilo loňskou pokutu, kterou ČIŽP udělila současnému vedení NP za nezákonné kácení v oblasti Ptačího potoka a na dalších cenných místech, za použití jedovatých pesticidů a rušení vymírajících tetřevů porážením a loupáním stromů přímo v místech, kde hnízdí (rozhodnutí MŽP v příloze).

Ministerstvo v úředním rozhodnutí mj. napsalo, že Mánkovi lidé používají „schizofrenní argumentaci postrádající logiku“, že „jejich důvody jsou „demagogické“, že „protiprávní jednání“ současných šéfů parku bylo „závažné“ a „nerespektovala upozornění vlastních odborníků“.

Česká inspekce životního prostředí před měsícem udělila správě NP dokonce další pokutu (dopis ČIŽP v příloze). Vedení parku totiž navzdory opakovaně udělovaným sankcím vytrvale pokračuje v poškozování šumavské přírody.

Hnutí DUHA poukázalo, že Mánkovo vedení NP platí opakované pokuty i soudní výlohy z peněz státního rozpočtu. V každé normální firmě musí v takových jednoznačných případech nahradit škodu ze svého zaměstnanci, kteří ji způsobili.

Skutečnost, že kácení pralesovitých horských smrčinu Ptačího potoka v roce 2011 bylo nezákonné, potvrdil úřad ombudsmana.

Česká inspekce životního prostředí posléze loni v srpnu udělila Mánkovým úředníkům souhrnnou pokutu za léta 2010 a 2011 ve výši 450 000 Kč. Důvodem bylo nejen kácení u Ptačího potoka, ale i na dalších místech, a také ilegální používání jedovatých pesticidů a porážení stromů v místech, kde vzácní tetřevi právě vyváděli kuřátka.

Současné vedení NP loni v listopadu také na celé čáře a s konečnou platností prohrálo soud s Hnutím DUHA týkající se předběžného opatření, které ekologické organizaci zakazovalo organizovat blokádu kácení [1]. Vedení parku v létě 2011 vyvolalo rozsáhlé policejní manévry, při kterých proti ochráncům přírody bránícím přírodu i zákon násilně zasahovaly speciální jednotky a jež podle vyjádření policie stály cca 1 milion korun, aby se provedlo kácení, které bylo nelegální.

Ministerstvo životního prostředí nyní definitivně potvrdilo správnost pokuty správě parku za poškození vzácných horských lesů, ohrožení tetřevích kuřat a dalších vzácných zvířat. Pokutu snížilo na čtvrt milionu korun, protože mezitím uplynula promlčecí lhůta deliktů spáchaných v roce 2010 a pokuty za jednotlivé nezákonné činnosti není možné sčítat. Uvádí však, že „posoudil[o] protiprávní jednání Správy jako závažné z těchto důvodů (str.39):

• Správa …by měla respektovat zákon o ochraně přírody a krajiny přinejmenším stejně, jako to ….. v národním parku očekává a vyžaduje od ostatních subjektů, které zde působí nebo se zde pohybují….
• Správa při provádění zásahů …. nerespektovala upozornění vlastních odborníků …
• Správa se dopustila … protiprávních jednání, která naplnila více skutky v různých obdobích a v různých územích národního parku
• Správa použila biocidy na ošetření více než 7 000 ks obranných zařízení (lapáků a trojnožek) …. předtím, než bylo rozhodnuto o její žádosti o povolení výjimky [2].
• Objektem protiprávního jednání Správy byl tetřev hlušec a jeho biotop, tedy kriticky ohrožený druh živočicha …a to i v době hnízdění a odchovu mláďat …
• Správě již byla za rušení tetřeva hlušce bez vydané výjimky pravomocně uložena pokuta rozhodnutím ČIŽP …. z 10.10.2007 ….“

Ministerstvo životního prostředí v rozhodnutí ostře odmítlo výmluvy vedení NP, kterými se snažilo nezákonné postupy obhajovat. K některým námitkám Mánkových úředníků například uvádí: „Nelze než konstatovat, že jde o schizofrenní argumentaci postrádající logiku, již odvolací orgán proto vnímá jako účelovou“ (str. 28).

Jinde označilo MŽP námitky správy NP jako demagogické (str.30) či přesvědčivě prokazuje, že správa parku v odvolání neuvedla pravdivé informace [3].

Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl:

„Šéfování ředitele Jiřího Mánka z ODS šumavskému národnímu parku dosáhlo tragikomických rozměrů. Opakovaně nechává těžařské firmy poškozovat vzácnou a nádhernou šumavskou přírodu, prohrává soudy, dostává pokuty, které pak platí ze státních peněz. Toto absurdní divadlo začalo pod taktovkou ministrů z ODS před třemi lety a pokračuje za Zemanovy vlády beze změny dál. Dosavadním vrcholným číslem pana Mánka je nynější žaloba na jeho nadřízené na ministerstvu životního prostředí za to, že pokutu za prokázané porušování zákonů potvrdilo.“

„Proč nechává ministr ve funkci člověka, který opakovaně porušuje zákony, ničí chráněnou přírodu, připravuje NP o velké peníze na pokutách a poškozuje dobré jméno NP doma i v zahraničí? Řídí ministr ředitele – anebo se řítí ředitel jako neřízená střela neznámo kam?“  

Kontakty:
Jan Piňos, média a komunikace, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz

Poznámky:
[1] http://www.hnutiduha.cz/aktualne/hnuti-duha-dostalo-za-pravdu-ve-vsech-b...
[2] Soud také později udělené výjimky zrušil pro nezákonnost – viz http://www.hnutiduha.cz/aktualne/jedovata-chemie-v-np-sumava-byla-povole...
[3] Správa parku například lhala o údajné neškodnosti chemických postřiků, když tvrdila, že „V případě, že mohlo dojít k úhynu jiného druhu hmyzu, mohlo se jednat maximálně o jednotky kusů na celém území NPŠ“ (str.6). Ministerstvo k tomu ale uvádí, že jen „úhyny poměrně nápadných a pestře zbarvených pestrokrovečníků mravenčích (brouk, který požírá kůrovce – pozn. Hnutí DUHA) lze kdykoli běžně dokumentovat u téměř každého otráveného prvku v řádu desítek kusů. Další skupinou jsou epigeičtí bezobratlí, jejichž výskyt je víceméně náhodný, ovšem četnost značná. Vliv insekticidu nelze vyloučit i na mnoho druhů létajícího hmyzu, který na otrávené lapáky usedá buď z důvodu jejich vyvýšenosti nad terénem či vyšší teploty jejich povrchu“. Odborná studie přitom spočítala, že počty otrávených jedinců jiných druhů hmyzu než je kůrovec, se pohybují v řádu desítek až stovek kusů na každý postříkaný kmen (Zahradník, P., et Kapitola, P.: Zhodnocení účinku preventivního ošetření dříví na lýkožrouta smrkového a ostatní entomofaunu, Zprávy lesnického výzkumu, Svazek XXXVIII., 2/1993, VǓLHM Jíloviště-Strnady)

Přílohy:
Dopis ČIŽP
Rozhodnutí MŽP