Ministr Marian Jurečka: „Zcela podporuji přírodě blízká opatření pro naši krajinu, vody a lesy.“ Realita jeho ministerstva: škrty těchto opatření

Vláda znovu projedná plán adaptací na změnu klimatu

Ministr zemědělství Marian Jurečka se veřejně postavil za šetrná, přírodě blízká lesní a vodní opatření v plánu adaptací na změnu klimatu a dal tak za pravdu Hnutí DUHA.  Prohlásil: „Aktivity hnutí DUHA, tedy přírodě blízká opatření, zcela podporuji a jsem rád, že společnými silami bojujeme za naši lepší krajinu, vody a lesy“ [1]. Ministr to řekl v reakci na kritiku svého úřadu při vládním schvalování adaptačního plánu na změny klimatu.

Tiskové vyjádření ministerstva zemědělství je v příkrém rozporu s jeho reálným postupem při mezirezortním projednávání Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu, který předkládá ministr životního prostředí Richard Brabec. Během připomínkování MZe rozporovalo klíčové návrhy MŽP a trvalo na postupech, které výslovně směřují proti přírodě i ekonomicky nejvýhodnějším postupům, jak přizpůsobit krajinu na postupující změnu klimatu.

Ministr Richard Brabec již během projednávání bohužel v několika zásadních bodech ministerstvu zemědělství ustoupil a adaptační plán citelně oslabil. Vláda má plán na druhý pokus opět projednávat v pondělí.

Ministr Jurečka v reakci na tiskovou zprávu Hnutí DUHA [2] uvedl: „Dobře totiž víme, že nejvíce vody udržíme v krajině především dobrým hospodařením zemědělců a lesníků. Náš rezort byl první, kdo se začal problematikou sucha zabývat z dlouhodobějšího hlediska.“

Hnutí DUHA vítá veřejný postoj ministra Jurečky. Nyní by tedy měl na zasedání vlády stáhnout dosavadní návrhy MZe na změny, které omezují právě přírodě blízké hospodaření v lesích, revitalizace vodních toků a další přírodě blízké postupy pro dostatek vody v krajině a zdravé lesy.

Prozatím však MZe v rozporu s deklaracemi Mariana Jurečky trvá na vypuštění úpravy  lesního zákona tak, aby umožnil hospodaření výběrnými způsoby namísto holosečí [3]. Přitom se jedná právě o přírodě blízkou metodu a navíc MŽP už ustoupilo z původního důrazu a vypustilo bohužel i návrh na snížení maximální povolené velikosti holosečí. MŽP prosazovalo zrušení výjimky z lesního zákona na dvouhektarové holoseče na příkrých svazích, ale MZe to odmítlo. Přitom i hektarová holina je příliš velká. Zvláště na svažitých územích dochází k nadměrné erozi a snižuje se tak hodnota lesní půdy i podmínky pro obnovu lesa. MŽP také požadovalo, aby smrky nebyly vysazovány v nižších polohách (do 5. vegetačního stupně), kde oteplováním klimatu hynou, ale MZe to rozporovalo. Ministerstvo řízené nyní Marianem Jurečkou také už dvacet let odkládá novelu klíčové vyhlášky, která by změnila minimální zastoupení melioračních a zpevňujících dřevin (listnáčů a jedle). Smrky se tedy stále vysazují tam, kam podle přírody nepatří, a kde vlivem klimatické změny chřadnou.     

MZe také deklaruje, že přehradní nádrže jsou jen doplňkovým opatřením. Ministr Jurečka řekl: „Pouze chceme, aby bylo v obecné rovině uvedeno, že budování nových vodních nádrží jako zdrojů zásob pitné vody může být jednou z možností především pro budoucí generace, jak bojovat se změnou klimatu“. Přestože právě to MŽP navrhuje, MZe chce ve své připomínce důraz na přehrady dále zvýšit.

MZe také nepochopitelně zcela oponuje plánu na revitalizaci vodních toků, který po léta podporuje a financuje MŽP, a to i přesto, že mu MŽP již vyšlo vstříc a škrtlo konkrétní údaj o délce toků, které mají být revitalizovány [4]. Ministerstvu řízenému Marianem Jurečkou zásadně vadil i údaj, že by se mělo zpřírodnit pouhých 200 kilometrů našich řek a potoků. Přitom narovnanými koryty voda protéká s velkou rychlostí do nížin, namísto aby zasakovala. Během minulého století se délka našich vodních toků snížila o třetinu a tím se zvýšilo riziko povodní i sucha. MZe se tak přímo snaží zabránit nápravě špatného vodního režimu.

Pokud ministr Jurečka v pondělí ve vládě přehodnotí dosavadní postup svého úřadu, dostane vláda šanci na schválení účinného plánu pro adaptace, který by podpořil zdraví lesů, zadržování vody i ochranu unikátní divoké přírody v naší krajině. K tomu by však musel navíc ministr Brabec kývnout na návrh Úřadu vlády k rozvoji srovnávacích přírodních území vhodných k zjištění, jak se přírodní ekosystémy vyrovnávají se změnami klimatu. Zatím bohužel MŽP toto navýsost přírodní opatření nepodpořilo.   

Adaptační plán obsahuje konkrétní návrhy a termíny, co je potřeba v životním prostředí, hospodářství a veřejné správě zlepšit. Vládní schválení škrtů navržených ministerstvem zemědělství a absence rozvoje území pro svobodný vývoj přírody by z něj však udělaly polovičatý dokument, který by ohrozil zdraví naší krajiny a její schopnost reagovat na opakující se sucha či povodně.

Eliška Vozníková, vedoucí programu Krajina Hnutí DUHA, řekla:
„Vítáme prohlášení ministra zemědělství Mariana Jurečky pro podporu přírodě blízkých způsobů péče o hospodářské lesy a vodní režim v krajině. Postup jeho ministerstva při projednávání adaptačního plánu na změnu klimatu byl však dosud právě opačný. Pokud pan ministr myslí svá slova vážně, stáhne v pondělí na vládě dosavadní připomínky svého úřadu, které požadují vyškrtnout přírodě blízké lesní hospodaření a revitalizaci vodních toků. Jinak to byla jen slova do větru.“

“Přírodě blízká, šetrná opatření by přitom na rozdíl od peněz utopených ve vodních nádržích skutečně výrazně pomohla zdržovat vodu v krajině a předcházet tak povodním i suchům.  Technické postupy mají smysl jen jako doplněk k přírodním. Stejně tak šetrné, výběrové hospodaření v lesích namísto velkých pasek a také vysazování většího množství listnáčů namísto smrků v nižších polohách by zásadně ozdravilo naše lesy a zlepšilo jejich klimatickou funkci.“

“Ministr Richard Brabec by měl v adaptačním plánu přistoupit na rozumné návrhy Úřadu vlády k rozvoji reprezentativních území pro zachování nerušeného přírodního vývoje. Jen taková území nám poskytnou poznatky, jak se přírodní lesy vyrovnávají se změnami klimatu. Nyní je přírodnímu vývoji ponecháno jen 0,3% území ČR, zatímco zastavěná plocha zabírá už 11 % a stále narůstá. Také podle nedávných průzkumů si lidé cení divoké přírody a chtějí jí daleko víc.“

Kontakt:

Jan Piňos, média a komunikace Hnutí DUHA, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz


Poznámky:

[1] http://eagri.cz/public/web/mze/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/x2017_minis...

[2] http://hnutiduha.cz/aktualne/skrty-ministra-zemedelstvi-jurecky-ohrozuji...

[3]  Lesnictví již dlouhou dobu uznává dva základní hospodářské způsoby: výběrové a pasečné.  Les, kde se hospodaří výběrnými principy se na první pohled odlišuje od pasečného lesa lesa zastoupením celého spektra různě starých stromů na stejné ploše (věková různorodost), v patrech pod sebou jsou stromy různé velikosti, křoviny, byliny i mrtvé dřevo a absencí holých ploch (pasek). Důležitým znakem jsou koruny stromů, které tvoří trvalý zápoj v podobě zelené střechy. Lesy pěstované výběrovými postupy jsou nejvíce blízké přirozeným lesům. U těchto lesů je důležitá druhová struktura, únosné množství zvěře v lesích, ponechání starých a tlejících stromů v porostech a šetrné způsoby těžby porostů.
http://www.hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/typo3/vliv_holosec...

[4] MZe ve svých připomínkách k plánu vzneslo zásadní připomínku, ve které požaduje vypustit opatření, které má zajistit revitalizaci nebo renaturaci minimálně 200 km vodních toků a niv. MŽP po tlaku s MZe toto konkrétní opatření přeformulovalo a snížilo takto: „Zajistit realizaci revitalizací a renaturací vodních toků a niv dle národních plánů povodí.“ Správy povodí našich řek však podléhají MZe. MŽP tento změněný bod nehodlá z plánu vypustit a trvá na něm. Trvá zde tedy rozpor mezi MŽP a MZe.