Konec smogu: konec uhelných dotací, účinná regulace dopravy a modernizace průmyslu

Ekologické organizace Hnutí DUHA, Zelený kruh a Čisté nebe přicházejí s plánem proti smogu, dnes jej projedná vláda

Premiér Bohuslav Sobotka vyzval ministra Richarda Brabce, aby navrhl akce proti smogu. Dnes o nich má debatovat vláda. Ekologické organizace souhlasí, že opatření přijatá v minulých letech dala obcím a městům nové nástroje k řešení znečištění a obce by je měly víc využívat. Ale rolí vlády je zasáhnout ve prospěch zdraví občanů a řešit situaci strategickými rozhodnutími k ozdravění ovzduší i ekonomiky. Současné povinnosti a možnosti měst a obcí zdaleka nestačí pro výraznější ozdravění ovzduší.

Vláda neřeší příliš příčiny znečištění. Příkladem je třeba dotování kotlů na hnědé uhlí z fondů EU, které závislost na špinavém palivu naopak prodlužují, úvaha o odložení antifosilního zákona, který má přitom v programovém prohlášení, nebo neplnění těch úkolů Státní energetické koncepce ČR, které mají omezit provoz uhelných elektráren. Smogové situace se budou opakovat, pokud vláda nepřijme další, skutečně účinná strategická rozhodnutí a nevylepší zákony.

Hnutí DUHA, Čisté nebe a celá asociace ekologických organizací Zelený kruh proto sestavily plán konkrétních zlepšení, které vláda může udělat, aby se nám všem lépe dýchalo.

Ekologické organizace zejména navrhují:
●    posílit u obcí a měst povinnost regulací v případě smogu, např. regulovat topení uhlím i automobilový provoz,
●    zastavit kontraproduktivní dotace pro uhelné kotle a soustředit peníze pouze na čisté zdroje vytápění.
●    odstavit zastaralé uhelné elektrárny a připravit podporu pro obecní a občanské projekty čistých obnovitelných zdrojů energie,
●    požadovat a dávat průmyslu podmínky pro uplatňování nejlepších technologií (tedy v praxi energeticky nejefektivnějších a nejčistších)
●    a především prosadit programovým prohlášením vlády slíbený antifosilní zákon, který by pomohl vymanit zemi ze silné závislosti na fosilních palivech a tím srazil smog o 95 % - nebo jej alespoň v zájmu občanů připravit pro příští vládu.

Celý výčet opatření je v příloze.

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:
"Pan premiér Sobotka - pokud myslí boj se znečištěním vážně - by měl požadovat nová strategická rozhodnutí a vylepšení zákonů. A to není jen na ministra životního prostředí, úkoly musí dostat i další, ale hlavně zapomenout na resortní a stranické rozepře a shodnout se na rychlém řešení problému. Vláda by měla přestat s dotováním uhelných zdrojů a ukončit zbytečné pálení uhlí v zastaralých elektrárnách. Obce by měly dostat povinnost - ale i nástroje a možnosti - rozumně regulovat dopravu. Pokud ani smogová krize nepohne vládu k rychlému prosazení programového závazku v podobě antifosilního zákona, je potřeba jej alespoň připravit pro další vládu."

Anna Plošková, ředitelka Čistého nebe, řekla:
“Zdá se, že až když smog dorazí do Prahy, projeví vláda zájem ovzduší řešit. Na Ostravsku požadujeme řešení situace už mnoho let - opatření, která se v tomto směru dějí, jsou ale velmi pomalá a nás nutí nadále dýchat vzduch, který je zdraví škodlivý. Chceme, aby během smogových situací města a kraje reagovala rychle a účinně balíčkem připravených opatření, a chránila tak své obyvatele před nejhoršími dopady znečištěného vzduchu.”

Daniel Vondrouš, ředitel Zeleného kruh, řekl:
“Pro rozšíření mýtného, regulaci dopravy ve městech či funkční ekonomickou motivaci k zavádění šetrnějších technologií dělají politici málo. Snad je přesvědčí smog, který se nevyhnul ani Praze zamořené automobilovou dopravou."


Kontakt:

Jan Piňos, média a komunikace Hnutí DUHA, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz


Příloha: opatření proti smogu

Českou republiku sužuje zdraví škodlivý smog. Stát v minulosti přijal několik opatření (například kontroly domácích kotlů) pro zlepšení stavu, ale to rozhodně nestačí. Hnutí DUHA, Čisté nebe a celá Asociace ekologických organizací Zelený kruh přicházejí s plánem, jak srazit znečištění a zároveň snížit i plýtvání energií.

Opatření také posílí moderní průmysl, neboť budou podporovat výrobu moderních kotlů, nových tramvají a autobusů, větrných turbín či efektivních aut. Tím také zajistí nová pracovní místa, která nahradí odcházející průmysl fosilních paliv.

1.    Uhelné kotle v domácnostech

1.1.    Od další výzvy tzv. kotlíkových dotací (jaro 2017) přestat podporovat uhelné a smíšené (biomasa nebo uhlí, v praxi se pálí převážně uhlí) kotle a podporovat pouze čisté technologie. A spustit nový program (či podprogram kotlíkových dotací), který umožní výměnu kotlů v sociálně slabších domácnostech, jako jsou senioři na venkově. Stát jim nejen přispěje, ale uhradí veškeré náklady a pomůže s pořízením i výměnou. Po vyčerpání prostředků z fondů EU pokračovat v kotlíkových dotacích s přispěním státního rozpočtu (případně podle bodu 1.2.).

1.2.    Postoupit v přípravě „environmentálních složek energetických daní“ (vláda schválila základní analýzu dne 9. 1. 2017 a uložila úkoly), které by motivovaly zejména k výměně uhelných kotlů a kamen za méně špinavé palivo. Výnos daně by bylo nutné směřovat na pomoc lidem s uhelnými kotli a kamny (doplnění kotlíkových dotací, taky aby na ně dosáhl každý). Toto opatření je nutné zavést novelou zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů. Tato vláda může stihnout zejména výpočet externích nákladů, které domácí uhelné kotle způsobují, a připravit konstrukci daně. Ale lze stihnout i zákon, pokud bude dostatečná vůle smog řešit.

1.3.    Novelou zákona o ochraně ovzduší stanovit obcím právo zakázat na svém území topení hnědým uhlím . Takovou možnost zavedlo Polsko a využilo ji například město Krakov.


2.    Doprava

2.1.    Novelou zákona o ochraně ovzduší (kterou lze spojit s opatřením 1.3) uložit jasnou povinnost obcím zasahovat proti smogu a zároveň:
2.1.1.    Dát obcím právo zpoplatnit vjezd vozidel 1) s cílem omezit vznik kolon a zlepšit plynulost provozu, 2) s cílem snížit produkci emisí, tj. diferencovaně dle produkce emisí (na základě plaket dle emisních norem EURO, zákaz vjezdu pro vozidla s dieselovými motory od daného roku , apod.), tj. novelizovat pravidla o vzniku nízkoemisních zón.
2.1.2.    Dát Policii ČR pravomoci a technické prostředky ke kontrole, přísnějšímu pokutování a odstavování vozidel, která nesplňují opatření dle bodu 2.1.1 a další požadavky (zejména odstraněné nebo poškozené filtry pevných částic).

2.2.    Rozšířit podporu obcí při přechodu na šetrnější veřejnou dopravu (CNG, elektrobusy, elektrobusy s průběžným dobíjením, tramvaje) - zřídit pro ten účel speciální fond, nebo vyčlenit pevný podíl prostředků ze SFDI.

2.3.    Stát by se měl s ostatními zeměmi EU domluvit na postupném posilování standardů spotřeby aut, které vyžaduje po výrobcích.
 
2.4.    Začít připravovat střednědobý přechod na “nefosilní” vozidla (vzor Norsko, Švédsko).

2.5.    Připravit projekty na důsledné vyvedení dálkové tranzitní dopravy ze všech obcí a měst, včetně celých aglomerací Prahy, Brna a Ostravy. Zejména kamionová doprava má na znečištění lví podíl, pokud je vedena městy.

2.6.    Rozšířit mýtné pro nákladní dopravu na silnice všech tříd a zvednout poplatky tak, aby se na větší vzdálenosti vyplatilo posílat zboží po železnici a také se orientovat na místní výrobce.


3.    Uhelné elektrárny

Česká republika je 5. největším vývozcem elektřiny na světě. V absolutních objemech, nikoliv v přepočtu na obyvatele. V tomto jsme druzí, předstihuje nás jen Paraguay s hydroelektrárnou Itaipu o výkonu sedmi Temelínů. Česko vyváží elektřinu a tím také zdraví obyvatel. I kdyby se zavřelo šest zastaralých uhelných elektráren, tak stále ještě budeme vývozci elektřiny . Vývoz navíc není (zejména v době nízkých cen elektřiny) výhodný ani ekonomicky, neboť klesající zisky ani zdaleka nekompenzují ekonomické ztráty státu, firem i rodin dané vyšší nemocností a pracovní neschopností.   

3.1.    Přijmout akční plán navazující na Státní energetickou koncepci ČR, který stanoví strop na instalovaný výkon kondenzačních uhelných elektráren, které mohou být provozovány po modernizaci na 1 800 MW (což odpovídá předpokladům daným implicitně v SEK ČR). Modernizací (nutnou z hlediska legislativy EU) by tak mohlo projít a dostat prodloužení licence jen několik elektráren, s nimiž SEK ČR počítá (a které jsou v procesu modernizace) a zbytek by byl odstaven.

3.2.    Novelou energetického zákona zavést tzv. malusy pro málo účinnou výrobu elektřiny z uhlí (opatření vychází ze SEK ČR).

3.3.    Kompenzovat úbytek zaměstnanosti i výroby elektřiny zavedením (novela zákona o podporovaných zdrojích) rozumné podpory pro obecní a občanské větrné turbíny. Odboráři z energetického odvětví (ECHO) s takovým opatřením souhlasí.


4.    Průřezová opatření

4.1.    Smogu se nezbavíme, pokud nesrazíme závislost ekonomiky na fosilních palivech. Proto vláda musí pokračovat v přípravě a přijetí tzv. antifosilního zákona. I když nový zákon nestihne přijmout, musí se povznést nad politické přetlačování a připravit co nejlepší podklady pro novou vládu. Jde o zdraví nás všech.

4.2.    Je třeba přepracovat programy zlepšování kvality ovzduší tak, aby obsahovaly konkrétní adresné úkoly včetně kontrolních termínů a zajistily zlepšení kvality ovzduší alespoň na úroveň limitů v platných zákonech.

4.3.    Zvýšit poplatky za znečišťování ovzduší tak, aby skutečně motivovaly investory k modernizaci výroby.

4.4.    Postupně restrukturalizovat těžký průmysl zejména na Ostravsku, kde jeho koncentrace způsobuje významnou část tamního rekordního znečištění ovzduší.

4.5.    Vést intenzivní jednání s Polskem a koordinovat postup na snížení smogu v přeshraniční oblasti.