22 uhelných miliard zmizelo v daňovém ráji. Stát nedostal od Pavla Tykače za své uhlí ani miliardu

Umožní dnes vláda zvýšení těžebních poplatků?

Dnes před jednáním vlády popíjel koktejl před její budovou uhlobaron, uvelebený na lehátku ve stínu palmy, spolu s uhlím. To sice patří státu, ale užitek přináší hlavně jemu. Recesistický výjev doplňovala hesla jako: “Tykač = 22 miliard, stát = 0,8 miliardy. To chceme?” nebo „Vládní křižovatka: uhlí  - 19. století. Obnovitelné zdroje – 21. století.“ Vláda má totiž dnes na programu jednání novelu horního zákona.

Účastnice a účastníci happeningu svolaného Hnutím DUHA žádali vládu o bezodkladné zrušení moratoria na zvyšování těžebních poplatků a a jejich zvýšení na 10 % tržní ceny uhlí. Méně peněz za státní uhlí by tak odtékalo do kapes uhlobaronů a naopak víc by získal stát, kraje a obce. Peníze by podle Hnutí DUHA měly pomáhat útlumu těžby a spalování uhlí, restrukturalizací ekonomiky, zlepšování kvality ovzduší a uplatnění horníků v nových profesích.

Ve chvíli,, kdy vláda projednávala novelu horního zákona, upozorňoval happening na fakt, že dlouhodobě nízké poplatky z vytěženého hnědého uhlí okrádají stát o peníze a přitom z hnědouhelných společností odtékají desítky miliard formou dividend. Nejskandálnější je případ firem z bývalé Mostecké uhelné, které dnes vlastní miliardář Pavel Tykač. Ty svému majiteli odvedly do mateřské společnosti v daňovém ráji na Kypru mezi roky 2009 a 2017 celkem 22 miliard korun, státu za vytěžené uhlí poslaly pak pouhých 0,8 miliardy. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnily ekologické organizace Greenpeace a Hnutí DUHA v pátek [1]. Ppředtím ji také poslaly vládě.

Další zásadní závěry analýzy výročních zpráv hnědouhelných firem za období 2009 - 2017:
-    Hnědouhelné firmy vykázaly zisk po zdanění přes 38 miliard korun.
-    Jejich akcionáři si vyplatili dividendy přes 42 miliard korun.
-    Stát dostal za toto uhlí ve formě úhrady z vydobytého nerostu 2,3 miliardy korun
a přišel tak kvůli nízkým poplatkům o 15 miliard korun [2] (polovina z toho zůstala na účtech soukromých majitelů a polovina připadla Severočeským dolům vlastněným většinově státním ČEZem).
-    Navrhované zvýšení poplatků (z 3,5 na 10 % tržní ceny) není likvidační pro těžební firmy ani pro jednotlivé společnosti, těžba hnědého uhlí by zůstala i po zvýšení poplatků vysoce lukrativním podnikáním a firmám by se pouze snížil jejich současný astronomický zisk.
-    Firmy Pavla Tykače poskytly dle svých výročních zpráv v letech 2009 - 2016 v regionu dary ve výši 182 milionů korun, ale rozdíl úhrad z vytěženého nerostu v případě 10% sazby je 4,8 miliardy, tedy 25x víc.

Hnutí DUHA dnes také upozornilo, že bez změny vládního návrhu novely horního zákona se situace dalších pár let nezmění. Astronomické příjmy uhlobaronů chrání pro stát nevýhodné moratorium, které zakazuje zvyšování, ale umožňuje další snižování poplatků. Vládní návrh přitom sice moratorium ruší, ale zároveň přechodným ustanovením zajišťuje, že se poplatky nezvednou až do 31. prosince 2021. To je v rozporu s programovým prohlášením vlády, které slíbilo zvýšit těžební poplatky v tomto volebním období [3].

Hnutí DUHA a Greenpeace prosazují nejen okamžité zrušení moratoria, ale také rychlé zvýšení těžebních poplatků na 10 % tržní ceny hnědého uhlí a investování vyšších příjmu státu do restrukturalizace regionů. Zároveň požadují nerozšiřování velkolomu Bílina za původní územně-ekologické limity. Vyšší poplatky mají sloužit na urychlení postupného, ale úplného ukončení těžby a spalování uhlí v ČR.

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:
“Zatímco se Češi dusí prachem z uhelných dolů, elektráren i domácích kotlů a naše země má jedny z nejvyšších emisí oxidu uhličitého na obyvatele v Evropě, odtékají desítky miliard za vytěžené uhlí do daňových rájů. Zatímco firmy Pavla Tykače vyplatily svému majiteli 22 miliard na dividendách, stát od něj získal na poplatcích 0,8 miliardy. Ministryně průmyslu Marta Nováková navrhuje nespravedlivé rozdělení peněz z těžby uhlí mezi stát a vlastníky těžebních firem zachovat minimálně do konce roku 2021. S tím nemůžeme souhlasit. Uhlí je potřeba co nejrychleji opustit, ale celé zbývající desetiletí se těžit bude a peníze jsou potřeba na pomoc krajům a obcím postižených těžbou uhlí, restrukturalizaci ekonomiky, vyčištění ovzduší a pomoc horníkům s novým uplatněním.”


Kontakt:

Jan Piňos, média a komunikace, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz


Poznámky:
 
[1] Shrnutí analýzy výročních zpráv českých hnědouhelných společností:

[2] Jedná se o rozdíl mezi skutečně uhrazenými poplatky a potenciálním příjmem státu, pokud by těžební poplatky byly od roku 2009 na úrovni 10 % tržní ceny a ne 1,5 % (resp, 3,5 % v roce 2017).

[3] http://www.hnutiduha.cz/aktualne/rezignaci-na-zvyseni-poplatku-z-tezby-v...