Zpráva o životním prostředí ČR: znečištění ovzduší loni zasáhlo více lidí než předloni, 5 700 zemřelo

Bez ekonomické motivace a limitů se smogu nezbavíme

Přetrvávající spalování fosilních paliv (zejména uhlí a ropných paliv) v kombinaci s nepříznivými rozptylovými podmínkami způsobilo, že loni bylo znečištěním ovzduší zasaženo 68 % obyvatel (oproti roku 2016, kdy to bylo 59 %). V roce 2017 bylo vyhlášeno 39 smogových situací (oproti pěti v roce 2016) a vlivem prachu v ovzduší předčasně zemřelo 5 700 lidí (v roce 2016 to bylo “jen” 4 300 předčasných úmrtí). Říká to nová Zpráva o životním prostředí ČR, kterou předložil vicepremiér a ministr životního prostředí Richard Brabec ostatním ministerstvům a kterou do zimy projedná vláda.

Hlavními zdrojem prachu v ovzduší jsou domácí kotle a kamna na uhlí (primární prach) a uhelné elektrárny a teplárny (hlavně prach vznikající v atmosféře z plynného znečištění) [1], někde však nejvíce obtěžuje automobilová doprava či průmyslové podniky. Celkově znečištění ovzduší zabíjí v ČR až 11 000 lidí ročně [2]. Množství vypouštěných znečištěnin se - díky již přijatým opatřením a programům - pomalu snižuje, ale pokud chceme v dohledné době dýchat zdravý vzduch, jsou potřeba nová účinná řešení.

Hnutí DUHA vyzvalo dopisem ministra životního prostředí, ministryni financí a ministryni průmyslu a obchodu, aby prosadili férové zpoplatnění (zvýšení energetické daně) uhlí pro lokální topeniště (teplárny již nyní platí čím dál dražší emisní povolenky). Tím by motivovali domácnosti uhlí opouštět a získali i další prostředky pro financování kotlíkových dotací. Peníze by tak vrátili lidem zpět ve formě moderních kotlů na čistší paliva. Zároveň vláda nesmí připustit, aby uhelné elektrárny dostaly výjimky z evropských limitů pro znečištění ovzduší.

Zpráva o životním prostředí popisuje i dlouhodobější trendy a potvrzuje, že zaváděním ekologických řešení a inovacemi se daří snižovat zatížení životního prostředí, i když zároveň roste ekonomika. Na životě v ČR se však v posledních letech výrazně projevují změny klimatu - sucho, přívalové deště či vichřice a odumírání smrkových lesů i letní smogy kvůli vlnám veder.

Zpráva jasně ukazuje, že se změna klimatu stala také rozbuškou (nikoli hlavní příčinou) pro masivní hynutí českých lesů, kde byly v minulosti nevhodně vysázeny smrky. Ty potřebují vlhčí a chladnější klima než bylo, je a bude na většině území ČR. Zdravotní stav lesů se oproti roku 2000 i oproti 2010 výrazně zhoršil. Nemocných je 74 % jehličnanů a 39 % listnáčů. Zpráva říká, že současné masivní usychání lesů je “důsledek spolupůsobení sucha, nevhodné druhové skladby, velké rozlohy stejnověkých porostů, imisní zátěži apod. Lesní porosty navíc reagují na změny se značným zpožděním, proto se tyto různé faktory, včetně sucha, mohou na zdravotním stavu lesních porostů projevit až v pozdějších letech.” Zpráva také uvádí, že jen 2 % lesů jsou spravovány podle certifikátu FSC, který zaručuje šetrné hospodaření vedoucí k ozdravení lesů.

Změna klimatu také umocňuje nejen problémy lesů, ale také zemědělské krajiny. Ohrožení erozí půdy je nyní větší než v roce 1990, 2000 i 2010. Kvalita zemědělské půdy se od roku 2000 nezvyšuje a používáme více pesticidů než na začátku tisíciletí. Pozitivní je naopak rostoucí plocha ekologického zemědělství - výměra od roku 2000 vzrostla více než trojnásobně (na 520 tis. ha) a tvoří již více než 12 % celkové zemědělské plochy. Stále však jde jen o ostrovy v krajině ovládané průmyslovým zemědělstvím.
   
V roce 2017 opět vzrostla železniční doprava - o 7,4 procent proti roku 2016 (kdy zase vzrostla o 6,6 % oproti roku 2015). Spotřeba surovin na produkci 1000 Kč HDP byla 37,3 kg, což znamená pokles již o téměř 40 % oproti roku 2000. Energetická náročnost ekonomiky klesla za stejné období o téměř 30 %. Klesala však pomaleji než v jiných státech EU, a proto máme dvojnásobně energeticky náročnou ekonomiku, než je průměr EU.

Česká republika dosáhla jen 11% podílu ve výrobě obnovitelných zdrojů energie a rozvoj nadále stagnuje. Podobně recyklace komunálních je na úrovni 38 %, stále převažuje skládkování. V obou těchto důležitých oblastech hluboko zaostáváme za západní Evropou.    
 
Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:
“Je na čase vrhnout se opravdu vážně na řešení znečištění ovzduší, které zabíjí řádově více víc lidí, než dopravní nehody. Vyšší energetická daň z uhlí pro domácnosti je nutný krok k motivaci opouštět toto špinavé palivo a zároveń k získání financí na výměnu kotlů. Peníze se lidem vrátí. Uhelné elektrárny musí být zase nuceny splnit nové evropské limity, bez výjimek. Zpráva o životním prostředí popisuje i trendy a jasně ukazuje, že pokud stát a firmy nějaký ekologický problém řeší, tak se v této oblasti daří zlepšovat kvalitu prostředí pro lidi či zdraví přírody.”

“Znečištěné ovzduší, hynoucí lesy či vysychající krajina - všude tam se nešetrné nakládání s přírodou spojuje se změnou klimatu a nastává krize. Ve všech těchto případech však platí, že může dojít k masivnímu zlepšení, pokud prosadíme účinná řešení: rychlé snižování spotřeby fosilních paliv, systémová změna hospodaření v lesích, revitalizace řek a přírodě bližší zemědělská praxe bez rozlehlých lánů a tun pesticidů.”

Kontakt:
Jan Piňos, média a komunikace Hnutí DUHA, 731 465 279,  jan.pinos@hnutiduha.cz
 
Poznámky:
[1] https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/zpravy_o_stavu_zivotniho_prostred...$FILE/SOPSZP-Zprava_ZP_CR_2015-20170301.pdf, str. 33, graf. 2
[2] Air Quality in Europe 2017: https://www.eea.europa.eu//publications/air-quality-in-europe-2017