Poslanci: lesní kalamita je katastrofa, potřebujeme razantní změnu legislativy

Kvůli špatným rozhodnutím v minulosti o skladbě lesů a současné změně klimatu zmizí každé 3 minuty český les o rozloze fotbalového hřiště. Kůrovcová kalamita se šíří po celé zemi a stát po letech nečinnosti konečně reaguje přípravou novely lesního zákona. Její verze, připravená ministerstvem zemědělství, by však k nápravě situace nestačila, proto trojice poslanců Markéta Pekarová Adamová, Eva Fialová a Radek Holomčík připravila pozměňovací návrhy, které mají šanci zachránit české lesy. Položili jsme jim několik otázek:

Co vás přivedlo k přípravě pozměňovacích návrhů k novele lesního zákona, o které bude Poslanecká sněmovna 11. září hlasovat?

Eva Fialová (EF): Velice jsem uvítala aktivitu MZe, když reagovala změnou lesního zákona na stav, který současně panuje v našich lesích. Po přečtení jsem však zjistila, že neobsahoval řešení, jak v budoucnu předcházet těmto stavům. Pokud chceme v budoucnu udržet více vody v lesích, udržet stabilní teplotu, podporovat vlastní semenáčky, tak je potřeba dát možnost k jinému způsobu hospodaření v lese.

Radek Holomčík (RH): Lesům a kůrovcové kalamitě se věnuji po celou dobu, co jsem ve Sněmovně. Návrhy odrážejí naše zjištění a stovky hodin různých výjezdů, konzultací a rozhovorů s lesníky z praxe. 

Markéta Pekarová Adamová (MA): Novela tak, jak ji MZe připravilo, podle nás neobsahuje takové změny, které by byly dostatečné k zásadnější změně stávajícího způsobu hospodaření v lesích u nás. 

Jak vnímáte současnou situaci lesů v Česku?

(EF): Současný pohled na české lesy a na kalamitní stav, kterému teď přihlížíme, mě vůbec netěší. Já sama do lesa chodím velice ráda a čerpám zde energii. Těžko budu sbírat energii v uschlém lese nebo na holinách. Netěší mě ani to, když po nějaké době přijdu do své oblíbené části lesa a zjistím, že je zcela vytěžený a můžu tak akorát sesbírat borůvky uschlé od přímých slunečních paprsků.

(RH): Situace je vážná, ale snažím se ji vnímat nejen jako brutální katastrofu, ale zároveň jako příležitost. Zároveň tato situace ukazuje na největší slabiny našeho lesnictví - totálně nefungující systém státní správy lesů a ochrany lesů, selhání Ministerstva zemědělství jako zakladatele podniku Lesy ČR a dlouhodobý vliv zájmových skupin přisátých “na cecíky” státních lesů na politiky, kteří o lesnictví rozhodují.

(MA): Současnou situaci lesů v Česku vnímám jako kritickou. 

Co podle vás způsobilo současnou kůrovcovou kalamitu?

(EF): Nejsem odborníkem na danou problematiku, ale troufám si říci, že oslabenost našich stromů. Nedostatek vláhy a s tím spojený pokles přirozené obrany proti škůdcům způsobil rychlý postup kůrovcové kalamity. V některých místech republiky dochází i k samovolnému usychání lesů v důsledku nedostatečné hladiny spodních vod. Velkou měrou i nemožnost okamžitého zásahu u napadených stromů kůrovcem, ať už z důvodů kapacit zpracovatelských firem nebo postupu při veřejných zakázkách.

(RH): Sucho, horko a ne úplně šťastná druhová skladba mají zcela jistě velký vliv. Ale rozsah a míra kůrovcové katastrofy je zásadním způsobem umocněna právě dlouhodobým selháváním státní správy lesů a jejich ochrany a přístupem vlád ke státním lesům. Ona je totiž současná kalamita neuvěřitelný byznys pro určité zájmové skupiny (někteří těžaři, některé dřevozpracující podniky), a to ovlivňuje rozhodování jak politiků, tak i některé kroky úřadů. Ať už se podíváme na zprávu z kontroly ČIŽP, která proběhla v roce 2017 v lesích na severu Moravy, starší kontroly NKÚ, nebo vezmu v potaz i rozhovory s lidmi zevnitř “systému”, tak osobně odmítám uvěřit, že to, co se dělo a děje, je prostá neschopnost nebo diletantství. Prostě si myslím, že to všechno je záměr.

(MA): Dlouhodobě preferovaný ekonomický model hospodaření v lesích. Primárně se samozřejmě jedná o nevhodnou druhovou skladbu pěstovaných dřevin. 

Byli jste se osobně podívat na některá postižená místa?

(EF): Postižená místa jsou vidět v každém koutě naší lokality. Osobně však přímo v centru lokality ne. Ale průjezd po dálnici D1 přes Vysočinu vhání slzy do očí.

(RH): Ano, byl jsem na řadě míst na Vysočině, Jihomoravském, Jihočeském, Olomouckém, Zlínském a Moravskoslezském kraji.

(MA): Ano, ale dnes už stačí projet autem Vysočinu nebo Jeseníky. Každý vidí to, před čím víc než 20 let varovaly vědecké instituce. 

Viděli jste nějaké příklady dobré praxe, které ukazují, kudy by se lesy mohly vyvíjet?

(EF): Jsem ze Severních Čech a znám okolí Milešova, dále jsem ráda přijala pozvání do polesí Klokočná u Říčan, kde jsem byla fascinovaná, jak krásně v našich lesích může prosperovat jedle nebo z toho, že na 3 m2 se nacházely semenáčky hned několika stromů (smrk, jedle, bříza, dub, buk, modřín, borovice).

(RH): Ano, inspirace je u nás hodně, ať už se jedná o lesníky sdružené ve spolku ProSilva, zajímavé jsou i např. Městské lesy Hradec Králové a inspirativní je i přístup některých lesníků hospodařících v Lesy ČR. 

(MA): Samozřejmě, jsou někteří soukromí vlastníci, kteří se snaží druhovou skladbu lesa přizpůsobit tak, aby odpovídala přirozenému stavu na daných stanovištích, včetně ponechání vybraných stromů a dřevní hmoty ladem. 

Co znamená, že státní ochrana přírody proplácí státnímu podniku takzvanou újmu a v čem je to problematické?

(EF): V současném kalamitním stavu budeme mluvit o desítkách km2, kde vzniká újma. S touto kalamitou se budeme vypořádávat mnoho let. Je tedy nesmyslné, aby si stát sám sobě vyplácel finanční náhradu, která je zatížena nesmírnou administrativou, která by s sebou přinesla další náklady na personální obsazení. Je tedy nezbytné změnit legislativu, aby k těmto papírovým přestřelkám nedocházelo a lidská síla byla smysluplně využita někde jinde.

(MA): Problematické to je hlavně systémově. TOP 09 je přesvědčena, že hlavním důvodem, proč má stát vlastnit lesy, je právě to, že má upřednostnit jejich funkce mimoprodukční, tedy že je nevlastní proto, aby z nich dostal co největší výnos ekonomický. Jinými slovy, stát má vlastnit všechny lesy zvláštního určení, v hospodářských lesích má hospodařit soukromý vlastník (ostatně ten bude vždy lepší hospodář než stát). A stát má lesním zákonem stanovit podmínky a kontrolovat jejich dodržování. 

Jakou odezvu máte na své pozměňovací návrhy od Lesů ČR, Mze a od dalších subjektů, kterých se bude týkat?

(EF): Jak tomu bývá i v jiné oblasti, každý má na danou problematiku jiný názor, proto i reakce jsou různé. Od některých jsou pozitivní, u jiných, kterých se to přímá dotýká, jsou negativní reakce způsobené dle mého názoru převážně obavou ze změny a její implementace v praxi. Nikdo z nás nemá rád velké změny, ale v tomto případě mohou přinést v budoucnu jen a jen pozitiva. Malinko mě mrzí a zároveň zaráží argumentace MZe, ale dle mého názoru odborné diskuze proběhlo už dosti a není potřeba čekat na další nové poznatky. Dobré příklady ukazují jasně, že tyto změny mohou přinést větší možnost volby, jak v lesích hospodařit.

(RH): Z akademické sféry spíše pozitivní, od lidí z praxe smíšené, část lesníků naše návrhy vítá, část nám vytýká, že jsou změny buď nedostatečné, nebo nebudou mít očekávaný efekt. Reakce MZe je naprosto děsivá - jedná se prý o tak zásadní změny, že by měly projít důkladnou odbornou diskuzí. Jenomže řada z nich jsou i součástí 11 let starých strategických dokumentů vydaných ministerstvem. Tak jak dlouho máme diskutovat? A například u změny mysliveckého zákona, po které volají téměř všichni, tak nám z MZe odpověděli, že toto nebylo součástí požadavku Sněmovny. To by ale měli oni, jako vrchní orgán státní správy lesů, přece vědět, co je třeba a proaktivně to řešit.

(MA): Z Výboru pro životní prostředí mám dojem, že ačkoli vidíme po celé republice usychat smrkové lesy, tak zástupci MZe vlastně chtějí pouze kosmetické úpravy, aby to jako vypadalo, ale vlastně se nic moc nezměnilo.

Vnímáte mezi poslanci své strany podporu pro své návrhy, případně i mezi poslanci ostatních stran?

(EF): Z větší části ano, ale musím hodně vysvětlovat, proč a co mě k tomu vede a co změny přinesou. Podporu vnímám i mezi poslanci ostatních stran. Jsem ráda, že nad takto důležitým tématem se shodneme a dáváme si vzájemnou podporu, nevnášíme do budoucnosti lesů politiku a soustředíme se pouze na daný obsah pozměňovacích návrhů.

(RH): Ano, jsme v tomto zajedno, u ostatních stran je to jak kde a jak u kterého návrhu.

(MA): Jak jsem řekla, TOP 09 má v tomto konzistentní postoj. Už v našem memorandu o ochraně životního prostředí, které jsme v roce 2017 nabídli veřejnosti, v kapitole o lesích píšeme přesně to, co dnes prosazujeme. 

Který z návrhů je podle vás nyní nejdůležitější a měl by rozhodně projít?

(EF): Je jich mnoho, některé z nich dostaly kladné vyjádření již na samotném zemědělském výboru i výboru životního prostředí.  Například zcizování lesů, prodloužení doby pro zalesnění atd. Dále bych uvítala, kdyby mimo mých návrhů - kde bych vyzvedla způsob hospodaření v lese a s tím spojený tvar lesa i nevyplácení náhrad za újmu v rámci státních institucí - byla přijata novela zákona o myslivosti (regulace přemnožené zvěře) a podpora biodiverzity např. omezením odvozu těžebních zbytků, což jsou návrhy od kolegů.

(RH): Všechny návrhy považuji za důležité, ale asi nejvíce zákaz zcizení (tedy privatizace) státních lesů a změny v mysliveckém zákoně. Ten první schválil zemědělský výbor, takže s vysokou pravděpodobností projde. Za ten druhý se ještě budeme muset porvat.

(MA): Všechny jsou důležité. Nestačí upravit jeden parametr, tím se nic nezmění.