Co skutečně přinesou nová pravidla pro národní parky? Sněmovna o nich má hlasovat 4. dubna

Novela je kompromisem, který znamená pozitivní změnu

Poslanecká sněmovna bude pravděpodobně už v úterý 4. dubna naposledy hlasovat o novele zákona o ochraně přírody, která mění pravidla péče o české národní parky. Novela je kompromisem a znamená dílčí krok k lepší ochraně přírody a krajiny národních parků. Pokud získá po prezidentském vetu podporu minimálně potřebných 101 hlasů, bude definitivně  platná.

Tato zpráva vydaná dnes v Praze na snídani pro novináře s experty vyjasňuje, co ve skutečnosti přinesou nová pravidla pro naše NP. Reaguje tak na řadu zcela mylných výroků, které diskuse kolem nich přinesla.

Naše čtyři NP získají jasně vymezený, dlouhodobý cíl: na víc než polovině území každého z nich bude chráněn nerušený průběh přírodních dějů. Je to světově obvyklý standard a odpovídá mezinárodně uznávaným kritériím pro NP. Nedostatkem novely však je, že neurčuje, kdy má být cíl dosažen. Může se tak jednat jen o prázdný slib, jehož naplnění by budoucí vlády či ministři životního prostředí a ředitelé parků odkládali. Proto je důležité jej splnit brzy po přijetí novely v podzákonných dokumentech, jakými jsou zonace a zásady péče o NP.

Novela rovněž přináší nový pojem tzv. klidových území. Ta se budou v NP vyhlašovat pro regulaci vstupu návštěvníků jen tam, kde je to nezbytné pro ochranu rostlin a živočichů citlivých na pohyb lidí (např. místa výskytu vzácného tetřeva hlušce nebo rašeliniště v NP Šumava). Zatímco dosud byl vstup zakázán na celém území prvních zón (s výjimkou značených turistických cest), po přijetí novely bude omezen pouze tam, kde by lidé prokazatelně ohrozili vzácnou přírodu. I do klidových území bude však možné vstoupit po cestách, které stanoví podle odborných posouzení správy NP. Vymezení klidových území i přístupných cest musí být dohodnuto s Radou NP, ve které budou zastoupeny všechny obce a kraje, na jejichž území daný NP leží. V případě, že by správa parku vyhlásila klidová území neodůvodněně velká, soud by takové rozhodnutí mohl zrušit. Obce tak mají silný nástroj k ovlivnění výsledku [1].

Poslanci přidali do vládní novely také úplný zákaz rozprodeje státních pozemků na celém území  NP. To posílí ochranu jejich harmonické krajiny před novými spekulacemi s pozemky a částečně omezí tlak na pokračující zástavbu. Původní vládní předloha zákona totiž povolovala prodej státních pozemků v zastavěných a zastavitelných územích obcí. Například v NP Šumava je ale takových pozemků více než 200 hektarů a jejich velkou část by mohla ohrozit nová výstavba. Už dnes statistiky ukazují, že bytová výstavba v přepočtu na obyvatele je na Šumavě a v Krkonoších (vedle okolí Prahy) jedna z nejvyšších u nás [2]. Nový zákon neomezí budoucí rozvoj obcí uvnitř nebo na hranici NP, bude-li  respektovat regulace plynoucí z ochrany přírody a krajiny.

Ochrana  NP má pozitivní vliv na chráněnou přírodu i na místní obyvatele [3]. Nezaměstnanost v obcích NP Šumava je až o 3,3% nižší než v okolních oblastech Šumavy. Pět z deseti nejbohatších obcí v ČR (z celkem 6 250) dle příjmu na jednoho obyvatele zasahuje svým katastrem do NP, z toho jsou tři obce šumavské. Obce s katastrem v NP Šumava jsou dle příjmu na hlavu průměrně dvakrát, přičemž ty s většinou katastru na území NP dokonce třikrát bohatší než ostatní obce v ČR (i po odečtení někdejších příjmů obce Modrava z daní miliardáře Zděňka Bakaly). Ze socioekonomických statistik i mnoha zahraničních příkladů plyne, že se obcím v NP ekonomicky daří, protože vzácná příroda je turistickým magnetem [3].

Novelu připravilo ministerstvo životního prostředí už v roce 2014 a vláda ji předložila k projednání Sněmovně o rok později. K rozhodnutí dojde tedy po téměř třech letech od začátku příprav.

Mgr. Martin Voráč, expert na ochranu přírody Hnutí DUHA, řekl:
„Novelu zákona o národních parcích by i přes nesouhlas části senátorů a prezidenta měli poslanci jednoznačně schválit. Jde o dobrý dílčí krok k lepší ochraně nejcennějších ostrovů naší přírody a Sněmovna už pro něj hlasovala dvakrát. Existuje však riziko, že se část sněmovních podporovatelů zákona příští týden hlasování nezúčastní a nenajde se tak potřebných 101 hlasů. Budeme ve volebním roce pozorně sledovat, zajistí-li sněmovní strany potřebnou účast poslanců a potvrdí-li dosavadní podporovatelé zákona svůj původní postoj i teď ve finále.“

„Novela přináší některá dobrá opatření, jako jsou například klidová území, která umožní vstup turistů všude tam, kde to neohrozí vzácné a chráněné rostliny a živočichy. Má ale i své zřetelné nedostatky. Deklaruje sice, že divoká příroda bude v národních parcích na většině jejich území chráněna, ale vůbec neříká kdy. Úsilí o ochranu NP tedy zdaleka nekončí. Rozhodující je nyní urychlené přijetí podzákonných dokumentů, jako je zonace a zásady péče o národní parky.“

Ing. Tomáš Rothröckl, ředitel Správy Národního parku Podyjí, řekl:
“Význam novely spatřuji především v komplexně stanovených pravidlech pro všechny zúčastněné, tedy i pro správy národních parků a obce. Klíčová je jasná definice cílů a poslání národních parků. Pokud bude novela schválena, naše národní parky budou i ve svém pojetí zapadat do této světově užívané kategorie územní ochrany přírody. Na prvním a jediném místě je tu ochrana přírody. Nepochybně je tím míněna jak podpora a ochrana přírodních procesů, tak i péče o rozmanitost přírody. Nezpochybnitelná je i ochrana estetických hodnot krajiny národních parků a jejich ochranných pásem.”

“Novela přináší zejména obcím jistoty v podobě diferencované péče o krajinu, tzv. zonace, která by po schválení měla být chráněna patnáctiletým moratoriem před politickými vlivy. Obyvatelé obcí národních parků rozhodně změnou pravidel neutrpí, naopak obce i jejich reprezentanti získávají jasné a důstojné postavení nejen v rozhodovacích procesech. Obdobně budou v podobě tzv. klidových území jasně vymezena pravidla pro vstup návštěvníků, kteří se dostanou i do míst, která byla dříve zapovězena.”

RNDr. Petra Horká, Ph.D., Ústav pro životní prostředí, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, řekla:
“Ze socioekonomických statistik jednoznačně vyplývá, že se obcím v národních parcích ekonomicky daří a že obyvatelé v nich žijící jsou celkově zvýhodněni. Podle příjmu na obyvatele pět z deseti nejbohatších obcí ČR leží v či na okraji NP. Obce v NP Šumava jsou dvakrát až třikrát bohatší než ostatní obce u nás. Navíc lze důvodně očekávat, že
hodnota vzácné a zachovalé přírody národních parků jakožto turistického magnetu se bude i do budoucna stále zvyšovat. Místní obce tak o své ekonomické zisky nepřijdou ani v budoucnu.“

Prof. RNDr. Jakub Hruška, CSc., předseda platformy Vědci pro Šumavu, řekl:
“Novela je dobrým kompromisem, který vzal v potaz jak argumenty přírodovědců, tak i zájmy místních obyvatel. Příroda našich národních parků je unikátní a krásná, novela je bude dobře chránit i pro další generace. Osobně bych dokázal argumentovat pro větší rozsah bezzásahových území i jejich rychlejší vyhlašování, vědeckých důkazů pro to je dost, ale ctím dosažený kompromis.”

JUDr. Svatomír Mlčoch, spoluautor zákona o ochraně přírody a krajiny, který je nyní novelizován, a někdejší člen Legislativní rady vlády, řekl:
“Případné uspěšné vetování novely prezidentem bude znamenat nejistotu  pro právní status a tedy samotnou existenci většiny našich národních parků . K jejich vyhlášení (až na České Švýcarsko) došlo ještě za účinnosti starého zákona o ochraně přírody (ten platil od roku 1956 do 30.6 1992). Podle nyní platného zákona o ochraně přírody a krajiny má dojít k vyhlášení národních parků zákonem. NP Šumava, Krkonoše a Podyjí však byly zřízeny v souladu se starým zákonem “jen” vládním nařízením. Je na čase - i podle názoru Nejvyššího správního soudu známého již od roku 2010 - naplnit literu platného zákona a vyhlásit národní parky předepsanou formou.”

“Znění novely je přitom připraveno kvalitně, je v souladu s celým právním řádem a reaguje na jeho změny, kterým prošel za posledních dvacet pět (od nabytí účinnosti zákona na ochranu přírody a krajiny č.114/1992 Sb.). Prezidentovy důvody pro veto novely jsou zástupné a nesměřují k právní kvalitě normy, ale k otázkám její realizace a otázkám personálním.”

Ing. Jaroslav Neužil, majitel cestovní agentury, průvodce šumavskou divočinou a vodácký průvodce, řekl:
„Šumava mě jako podnikatele v turistickém ruchu a průvodce už 27 let dobře živí.  Zaznamenávám přitom pravidelný nárůst zájemců o "měkkou" turistiku a kvalitní ochranu přírody. Proto je zde velký prostor pro podnikání, zejména v průvodcovské činnosti. Vím (a přiznávají to i starostové), že při 1,5 milionu šumavských  návštěvníků ročně je regulace jejich pohybu nutná.“

„Nutná je spolupráce všech zainteresovaných, zejména ubytovatelů a obcí, a zásadní zlepšení veřejné dopravy místo asfaltování dalších parkovišť. "Ekologie" podle mě není nauka o ochraně nějaké rostliny nebo živočišného druhu, jak si mnozí myslí, ale nauka o souvislostech.  Proto musíme na Šumavě nejen spolupracovat, ale i respektovat vědecké poznatky a nedělat jednostranné závěry.  Zúčastňuji se většiny seminářů o Šumavě, zejména o výzkumech v NP Šumava i NP Bavorský les, ale za poslední dva roky jsem tam kromě starosty Kubovy Huti žádného jiného neviděl.“


Kontakt:

RNDr. Jan Piňos, média a komunikace Hnutí DUHA, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz

Poznámky:

[1] Velikost klidových území v národních parcích zatím není známa a jejich vymezení se začne projednávat až po nabytí účinnosti novely. Například v  NP Šumava lze odhadovat, že jeho velikost by se mohla pohybovat okolo 20 % území. V současnosti je v NP Šumava nepřístupných pouze 13 % území (tj. současné první zóny NP). To je ale zcela abnormální a pro ochranu přírody neudržitelná situace. Až do roku 2009 zde byl vstup návštěvníků omezen na 23 % území (klidová území plus první zóny). Tuto regulaci (resp. klidová území) však poté zrušil Nejvyšší správní soud. Správa národního parku tedy v posledních letech neměla legislativní nástroj, jak vstup lidí regulovat (s výjimkou plošného zákazu vstupu v prvních zónách, které jsou ale rozlohou malé a fragmentované.

K  regulaci vstupu návštěvníků na území národních parků je třeba doplnit několik klíčových souvislostí. V roce 2015 zjišťoval reprezentativní výzkum postojů české veřejnosti k ochraně divoké přírody provedený experty z Masarykovy univerzity (https://www.muni.cz/kalendar/archive-58649810), jaká pravidla by měla platit na územích s divokou přírodou. Plných 78 % lidí souhlasí s tím, že by měla na těchto územích platit pravidla a regulace (dalších 15 % neví), 74,4 % lidí si myslí, že by zde mělo být zakázáno chodit mimo stezky (dalších 15 % neví).
Obdobné klidové území existuje také v  německém NP Bavorský les. Zde pokrývá dokonce 45 % jeho území. Podle průzkumů mezi návštěvníky drtivá většina tato omezení vstupu chápe. Celých 94 % z nich se necítí ochranným statutem NP nijak omezeno. Z uvedeného vyplývá, že veřejnost má pro omezení vstupu v národních parcích zřetelné pochopení.

[2] http://www.statistikaamy.cz/2016/04/stavebnictvi-a-bytova-vystavba-v-roc...

[3] http://www.hnutiduha.cz/aktualne/miliony-miliardy-pro-narodni-parky
Prezentace Petry Horké v příloze TZ

Příloha: Socioekonomické aspekty vlivu ochrany přírody v národních parcích na místní obyvatele