Zákon o šumavském národním parku, který po měsících odkladů předloží ministr životního prostředí Tomáš Chalupa, zmenšuje národní park a otevírá vzácnou přírodu developerům a velkým stavebním projektům.

Navíc razantně zmenšuje území, které je v parku ponechané pouze divoké přírodě a turistům ve prospěch těžařů. Poukázalo na to Hnutí DUHA, jež získalo návrh, který se ministr chystá předložit poslancům.

Světový svaz ochrany přírody již dříve varoval, že v případě přijetí takového zákona vyškrtne Šumavu ze seznamu mezinárodně uznávaných národních parků.

Nezávislá iniciativa Šumava žije zároveň právě spouští internetové stránky www.sumavazije.cz (odkaz je externí), ze kterých mohou lidé poslat vzkaz svým poslancům, aby zajistili ochranu vzácné přírody na Šumavě – rašelinišť a pralesů, rysů, tetřevů a dalších vzácných zvířat i populárních skvostů, které každoročně navštěvují tisíce turistů.

Návrh zákona, který Tomáš Chalupa sestavil, mimo jiné:

• Otevírá dveře developerům k zastavění Šumavy. Projekty, jako jsou například mamutí rekreační střediska či sjezdovky, mají mít v národním parku stejnou důležitost jako ochrana přírody [1]. V návrhu chybí také pravidla, kterými by se řídily stavby v národním parku. Proto hrozí vznik dalších soukromých černých staveb či velkých apartmánových sídlišť na úkor šumavské krajiny.
• Přímo počítá se stavbou nové kontroverzní lanovky a sjezdovky na Hraničníku. Kvůli projektu mají být vykáceny vzácné horské lesy v místech, kde žijí chránění rysi a hnízdí tetřevi, kteří jsou u nás na pokraji vyhubení. Tuto část Šumavy dokonce přímo vyškrtává z národního parku.
• Navrhuje rozšířit území, kde se může těžit dřevo, o 5 500 hektarů lesa na úkor oblastí dosud ponechaných přírodě. V roce 2010 tvořilo území ponechané divočině a turistům 30 % rozlohy národního parku. Ministr Chalupa jej navrhuje nikoliv rozšířit (běžný postup v ostatních národních parcích), ale naopak zmenšit na pouhých 22 % [2]. Dřevorubcům tak obětuje například vzácné podmáčené lesy na rašeliništích kolem Kvildy, oblast Ptačího potoka v Modravských slatích, kaňon Křemelné nebo prales na Smrčině.

Zmenšení území ponechaného přírodě, rozdělení souvislého národního parku nebo otevření prostoru pro developerské projekty, to jsou v evropských národních parcích zcela bezprecedentní kroky.

Podle nezávislého průzkumu [3] jsou více než dvě třetiny lidí v České republice proti výstavbě nových turistických středisek v národním parku na Šumavě.

Ministrův návrh zákona dále:

• Zásadním způsobem omezuje plánované budoucí rozšiřování území ponechaných přírodě. Navzdory svému vlastnímu dřívějšímu rozhodnutí ministr Tomáš Chalupa otočil a chce, aby na více než 10 tisíci hektarech lesů, tj, území bezmála stejně velkém jako celá Plzeň, které se postupně do roku 2030 mělo ponechat divoké přírodě a turistům, mohli těžaři už navždy kácet stromy [4].
• Zřizuje zcela zbytečný Výbor, který se má vyjadřovat k důležitým rozhodnutím o správě parku, jako je například péče o vzácnou flóru a faunu, vyčlenění biotopů do jednotlivých zón, rozpočet parku či návštěvní řád, ačkoli stejné pravomoci má Rada parku. V devítičlenném Výboru přitom budou pouze dva zástupci státu.
• Převádí část státních pozemků v národním parku bezplatně na obce, ačkoliv není jasné, o jaké a jak velké pozemky se přesně jedná. Obce takto získané pozemky dosud často vzápětí prodaly.

Hnutí DUHA navrhne poslancům aby přijali konkrétní úpravy zákona, které by zabránily zničení unikátní šumavské přírody, nebo špatný návrh zcela odmítli.

Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl:
„Zákon předložený ministrem Chalupou otevírá dveře národního parku těžařům a developerům na úkor chráněné přírody a turistů. Umožní nové developerské projekty a mamutí stavby v srdci národního parku. Možná by bylo poctivější, kdyby ministr Chalupa rovnou navrhl park zrušit, když vzácná příroda kmotrům ODS tolik překáží.“

„Tomáš Chalupa se snaží likvidační zákon prosadit opravdu bizarním způsobem – ačkoliv je ministrem životního prostředí a zákon připravil jeho úřad, obchází vládu a předkládá jej do parlamentu spolu s dalšími členy ODS jako poslaneckou iniciativu. Určitě tak počítá s podporou komunistů a částí sociálních demokratů.“

Poznámky:

[1] Jde o právní kličku: §1 odst. 5 návrhu zákona nepodřizuje rozvoj – na rozdíl od jiných činností – podmínce zachovat zároveň ochranu přírody v národním parku.

[2] Podle mapové přílohy k zákonu má mít první, nejpřísněji chráněná zóna 26 % rozlohy parku, ale jen na 22 % území bude vyloučena těžba kůrovcem napadených stromů. Jinde bude možné kácet. Politicky dosazený ředitel parku Jan Stráský začal již v loňském roce kácet v území ponechaném přírodě, ochranu divočiny dodržel na 26 % parku. Ombudsman letos potvrdil, že jeho postup byl protizákonný. 

[3] Kompletní průzkum ke stažení na: http://hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/typo3/vyzkum_sumava2011.pdf

[4] Jedenáct let starý, a dosud nikým nezpochybňovaný, plán péče stanovil cíl rozšířit území ponechané přírodě na nejméně 50 % do roku 2030. Chalupovo ministerstvo platnost plánu v loňském roce prodloužilo. Ovšem podle návrhu zákona, který ministr předkládá má v budoucnu má mít první, nejpřísněji chráněná zóna parku pouhých 35 %, a to až v roce 2057. V evropských národních parcích mají jádrové zóny obvykle více než 75 % rozlohy parku.

Foto: Markéta Jedličková / Hnutí DUHA