Hlasování poslanců a poslankyň o pozměňovacích návrzích k novele zákona o ochraně ovzduší - jež by mělo proběhnout s největší pravděpodobností ve středu dopoledne - prověří, kterým stranám a poslancům záleží na čistotě vzduchu, který občané dýchají, a zároveň na naplňování energetické koncepce státu. Ukáže se také, kdo naopak podpoří větší zisky elektrárenských společností za vývoz uhelné elektřiny.

Zákonodárci budou totiž rozhodovat i o návrhu na omezení výjimek ze znečištění z velkých uhelných elektráren. Návrh předsedkyně Výboru pro životní prostředí Dany Balcarové (Piráti) [1] omezuje dobu, po kterou by uhelné elektrárny mohly vypouštět více škodlivých látek (prachu, oxidu siřičitého, oxidů dusíku či rtuti), než dovolují nové evropské limity, a to na konec roku 2025. Dává tedy elektrárenským společnostem 4 roky navíc (limity začínají v celé EU platit v srpnu 2021) [2], ale nutí je nakonec znečištění snížit.

Podle limitů doporučených lékaři ze Světové zdravotnické organizace dýchají znečištěný vzduch prakticky všichni Češi a Češky [3]. I daleko benevolentnější limity definované českým zákonem nejsou splněny v oblastech, kde žije téměř 60 % občanů a občanek [4]. Jedenáct tisíc lidí kvůli znečištění každý rok předčasně zemře [5]. 

Ekologické organizace Hnutí DUHA a Greenpeace proto považují návrh za velmi mírný a kompromisní, neboť:

• úplně vynechává teplárny (zaměřuje se jen na zdroje nad 300 MWe);
• na žádost Svazu průmyslu a dopravy ČR [6] změnil původní záměr úplného vyloučení výjimek na pouhé omezení jejich platnosti;
• 8 z 12 elektráren, kterých se návrh týká, výjimky stejně nepotřebuje (znečištění již snížily, plánují snížit i bez zákona, či naopak plánují ukončit provoz) [7].

Další argumenty pro omezení výjimek z limitů jsou tyto:

• Státní energetická koncepce počítá odstavováním kondenzačních uhelných elektráren a s dlouhodobým provozem maximálně třetiny ze zmíněných 12 zdrojů. Jako jeden z největších světových vývozců elektřiny zastaralé uhelné elektrárny nepotřebujeme [8].
• Nikoli limity pro ovzduší, ale udělování výjimek z nich ohrožuje české teplárenství. Teplárny mají být prioritním příjemcem uhlí. Pokud budou pokračovat kondenzační uhelné elektrárny bez omezení, budou ohrožovat dodávky uhlí pro teplárny.
• Znečištění z uhelných elektráren způsobuje ročně škody 51 miliard korun. Znečišťovatelé platí však jen zlomek. Například jen jediná uhelná elektrárna ČEZ Počerady způsobuje svým znečištěním škody (spojené s poškozováním zdraví, budov, zemědělské produkce a přírody) za tři miliardy ročně a státu odvede pouze 24 milionů. Škody tedy z více než 99 procent platí občané a firmy.
• Návrh znatelně neovlivní cenu elektřiny, byť povede ke zvýšeným nákladům pro některé uhelné elektrárny. Cena silové elektřiny vzniká na evropském trhu a výrobní náklady českých elektráren nehrají při určování tržní ceny silové elektřiny prakticky žádnou roli.

Omezení výjimek požadují také čeští lékaři, vědci a další osobnosti [9].

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:

„Pozítří se uvidí, kdo v Poslanecké sněmovně kope za zdraví občanů a kdo za zisky uhelných elektráren. Návrh na omezení výjimek z limitů pro znečištění ovzduší z elektráren vynechává teplárny, dává elektrárnám luxusní čas na splnění nových limitů a není na ně ani tak přísný, jak by chtěla Státní energetická koncepce ČR. Takový k uhelným elektrárnám až příliš vstřícný kompromis bych vlastně zvažoval odmítnout spíše já jako zástupce ekologické organizace, ale nevidím důvod, aby jej odmítali poslanci a poslankyně.“

Kontakty:

Jan Piňos, média a komunikace Hnutí DUHA, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz (odkaz odešle e-mail)

Poznámky pro editory:

[1] Odkaz na stažení pozměňovacího návrhu z webu Poslanecké sněmovny: http://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=134746 (odkaz je externí)

[2] Aktuálně platí, že uhelné elektrárny musí snížit znečištění do 18. srpna 2021, ale zákon umožňuje udělit výjimku. Nové limity jsou uvedeny v technickém dokumentu Závěry o BAT (Best Available Techniques), který pro modernizaci elektráren bere v potaz nejlepší současně dostupné technologie. Protože uhelné firmy hlasitě promlouvaly už do rozhodování o tomto dokumentu, výsledná verze je kompromisní a k provozovatelům elektráren mírná.

[3] https://www.denik.cz/ekonomika/mezinarodni-limity-pro-ovzdusi-splnuje-je... (odkaz je externí)

[4] Zpráva o životním prostředí v České republice v roce 2016: https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/zpravy_o_stavu_zivotniho_prostred... (odkaz je externí)$FILE/SOPSZP-Zprava_ZP_CR_2016-20171211.pdf 

[5] Air Quality in Europe 2017: https://www.eea.europa.eu//publications/air-quality-in-europe-2017 (odkaz je externí)

[6] Svaz průmyslu a dopravy a Hospodářská komora ve svém společném dopise poslancům ze dne 28. února 2018 původní pozměňovací návrh komentovaly takto: „Zároveň musíme zdůraznit, že udělování výjimek nemá sloužit k tomu, aby energetický zdroj spalující pevná fosilní paliva nemusel dále ekologizovat svoje zařízení, ale aby s ohledem na kapacitní, finanční možnosti s ohlasem na již vložené investice do ekologizace v souladu s plněním vyhlášky č. 415/2012 Sb., měl časový prostor stanovený výjimkou na realizaci další ekologizace zdroje dané BAT.“ (zvýrazněno autory tiskové zprávy).

[7] Limity už dnes plní (a výjimku nepotřebují) modernizovaná elektrárna Tušimice II a nová paroplynová elektrárna Počerady. Zcela nový zdroj v Ledvicích je zatím ve zkušebním provozu a to teprve od listopadu 2017, podle měření za rok 2017 však nové limity splní. Modernizovat na požadované úrovně se již nyní - bez ohledu na aktuální návrh - chystají Opatovice a černouhelný zdroj Dětmarovice. Investice v Opatovicích mají vyjít celkem na 400-700 mil. Kč. v průběhu let 2018 až 2020 a plánují vyřešit i limit pro rtuť. Naopak odstavovat se - bez ohledu na aktuální návrh - chystají Prunéřov I a Mělník II a III. Elektrárna Kladno buď využije tzv. hnědouhelnou výjimku, nebo může odstavit nevyhovující blok, dodávky tepla to neohrozí. Celkem 8 z 12 zdrojů tedy nebude mít s novou úpravou téměř žádný zásadní problém.

Investovat, fungovat v omezeném režimu (maximálně 60 dní v roce), nebo uzavřít povoz by musely 4 zdroje: Prunérov II (dá se předpokládat investice), Počerady, Chvaletice a Vřesová (což jsou zastaralé elektrárny, které by měly být odstaveny z důvodu naplňování Stání energetické koncepce ČR a preference účinnějších kogeneračních zdrojů). Na investice, přípravu na omezený režim či inkaso zisků z nemodernizovaného provozu budou mít až do prosince 2025.

[8] https://hnutiduha.cz/aktualne/loni-vyrazne-vzrostl-vyvoz-elektriny

[9] Návrh na omezení výjimek pro uhelné elektrárny podporuje výzva “Čisté ovzduší bez výjimek”, kterou podepsala Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR, bývalý premiér Petr Pithart, jehož vláda prosadila první vlnu odsíření uhelných elektráren či profesor Bedřich Moldan. Výzvu podpořili také severočeský lékař Petr Klepiš a lékařka a senátorka za obvod Most Alena Dernerová, kteří žijí poblíž hlavních uhelných elektráren a jejich kraj navíc trpí povrchovou těžbou hnědého uhlí, či přední český expert na zdravotní dopady znečištění ovzduší a také lékař Radim Šrám. K výzvě se přidal i ředitel Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe prof. Michal V. Marek. K čistému ovzduší bez výjimek vyzývají zákonodárce i známé osobnosti jako socioložka Jiřina Šiklová, režisér Břetislav Rychlík či herečka Táňa Fischerová. Text výzvy je na http://www.avcr.cz/opencms/export/sites/avcr.cz/.content/galerie-souboru... (odkaz je externí)