Více a přístupnější divočiny v národních parcích. Potřebuje však lepší ochranu

Zítra začnou poslanci projednávat novelu zákona o ochraně přírody a krajiny.

Větší a přístupnější území divoké přírody bez zásahů člověka, ochrana krajiny před nevhodnou zástavbou a přísnější podmínky prodeje pozemků v národních parcích. Tak zní některé příznivé změny, které navrhla vláda v novele zákona o ochraně přírody a krajiny, jež upravuje a zpřesňuje pravidla pro naši nejcennější přírodu – národní parky. Návrh zákona však obsahuje i velmi problematická ustanovení. Ta umožňují zbytečné škodlivé zásahy i v  nejcennějších zónách a také velkoplošné kácení na zbývajícím území národních parků.

Předloha, kterou připravilo ministerstvo životního prostředí, stanovuje stejné principy péče pro všechny čtyři české NP a zlepšuje podmínky pro ochranu přírody v nejcennějších, tzv. přírodních zónách. Novelu začnou zítra projednávat poslanci v prvním čtení. Debatu o ní začali již v říjnu, zakrátko ji však kvůli obstrukcím přerušili. Podle Hnutí DUHA by další odklad zbytečně zdržel jednání o důležitém zákonu.

Ekologické organizace Hnutí DUHA, Česká společnost ornitologická, Beleco a další sdružené v Zeleném kruhu oslovily všechny zákonodárce s žádostí o podporu návrhu v prvním čtení. Zároveň je však upozornily, že slabiny vládního návrhu budou muset následně vylepšit. Jedině tak mohou zajistit kvalitní ochranu unikátní divoké přírody v  národních parcích. 

Posláním národních parků je podle novely zajistit nerušený průběh přírodních dějů na jejich převažující rozloze . Ze zákona není ovšem jasné, kdy bude toto území pro divočinu  vyčleněno, zda do deseti let nebo třeba až v příštím století. Podle ekologických organizací by měl návrh zákona obsahovat lhůty, do kdy se tak v každém NP stane. Tak je to například v  zákonu o národním parku Bavorský les či v mnohých dalších německých národních parcích.

Novela by měla poskytnout okamžitou ochranu nejpřísněji chráněné přírodní zóně tak, aby nemohla být zničena kácením či jinou hospodářskou činností. Toho lze podle ekologických organizací docílit uvedením minimální rozlohy přírodní zóny pro každý národní park přímo do textu zákona. Například v Národním parku Šumava se taková vhodná území málo dotčené přírody nacházejí na polovině jeho rozlohy [1, 2, 3]. Pokud nechce ministr Richard Brabec na ochranu tamější nejcennější přírody rezignovat, neměl by prohlašovat, že bezzásahová území budou po příštích minimálně patnáct let pokrývat jen 23 % území NP Šumava [4, 5].

Návrh poskytuje dobrou ochranu krajiny před nevhodnou výstavbou ve volné krajině. Novela také zpřísňuje podmínky pro rozprodej pozemků - zakazuje zcizování pozemků v majetku státu mimo zastavěná a zastavitelná území obcí. To, zda skutečně zůstane výstavba v NP v přijatelných mezích, bude ale záviset především na obcích a na tom, jak citlivě vymezí v územních plánech svá území pro stavební rozvoj.

Novela nově vymezuje podmínky pro pohyb návštěvníků v NP. K jejich vstupu bude vstřícnější. V nejcennějších přírodních zónách byl dosud vstup mimo značené cesty plošně zakázán. Po schválení novely bude vstup turistů regulován vymezením klidových území chránících pouze taková místa, která jsou specificky citlivá na pohyb lidí a zvýšený ruch.

Návrh MŽP obsahuje však i velmi problematická ustanovení pro ochranu lesů a divoké přírody. V nejpřísněji chráněné (tzv. přírodní) zóně umožňuje pod záminkou „preventivních opatření proti požárům“ ponechání a údržbu jinak zbytečných asfaltových cest nad rámec turistických a cyklistických stezek a také budování vodních nádrží.

V lesích mimo přírodní a přírodě blízkou zónu novela navrhuje velmi nejasná pravidla, která umožňují i velkoplošné kácení lesů pod záminkou „boje“ s kůrovcem, a to i v perspektivních oblastech, které mohou být do přírodní zóny zařazeny v budoucnu [1]. V tomto případě se úroveň ochrany oproti dosavadnímu stavu zhoršuje [6].

Vládou předkládaný návrh je odpovědí na zamítnutý, předloňský senátní návrh zákona o Národním parku Šumava. Tento pokus o otevření parku developerům a těžbě dřeva poslanci jednoznačně odmítli [7].

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:
„Aktuální novela zákona o ochraně přírody a krajiny jde dobrým směrem. I české národní parky se mohou stát tím, čím mají být – útočištěm pro divočinu i výkladní skříní fascinující přírody, která láká turisty a umožňuje tak prosperitu místním obcím. Proto je ovšem potřeba zaměřit se po schválení novely v prvním čtení na několik závažných, avšak napravitelných nedostatků vládního návrhu zákona.“

 Jaromír Bláha, expert na ochranu přírody a lesů Hnutí DUHA, řekl:
„Ministr životního prostředí Richard Brabec přichází s lepším návrhem, než byl ten předloňský od některých senátorů, kteří chtěli národní park na Šumavě zlikvidovat. Ministerstvo chce zákonem zajistit, aby se i v českých národních parcích území divočiny rozšířilo na víc než polovinu jejich rozlohy tak, jak je to v evropských národních parcích obvyklé. Tento návrh se ale snadno může stát jen prázdnou skořápkou – není totiž jasné, do kdy se to má stát. Budeme se snažit přesvědčit poslance, aby přidali do zákona konkrétní termíny pro každý národní park.“

„Novela má však i stinné stránky. Umožňuje pod záminkou preventivních protipožárních opatření v nejcennějších přírodních zónách údržbu zbytečných asfaltových cest nad rámec turistických nebo cyklistických stezek nebo výstavbu malých vodních nádrží. Takové rušivé zásahy ale do divoké přírody nepatří a jsou zcela zbytečné. Riziko požáru je v těchto místech nižší než v hospodářských lesích a ve výjimečných případech je v těchto špatně dostupných oblastech stejně rozumnější k hašení použít vrtulník.”

„Slabou stránkou novely je také nedostatečná ochrana lesů, které nebudou zařazeny do přírodní nebo přírodě blízké zóny. Mimo ně by mohla pod záminkou boje s kůrovcem pokračovat i velkoplošná těžba.“

Kontakt:
Jan Piňos, média a komunikace, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz

Poznámky:
[1] http://www.hnutiduha.cz/publikace/kolik-se-na-sumave-zachovalo-prirody
[2] Bláha, J., Romportl, D., et Křenová, Z. (2013): Can Natura 2000 mapping be used to zone the Šumava National Park? European Journal of Environmental Sciences, ročník 3, č. 1: str. 57–64. Kompletní článek je ke stažení zde: www.natur.cuni.cz/uzp/ejes/index.php/ejes/article/download/119/56
[3] http://www.hnutiduha.cz/aktualne/vedci-obhajili-zverejnili-zonaci-np-sumava-navrzenou-podle-odbornych-kriterii
[4] http://www.mzp.cz/cz/news_151007_114
[5] http://hnutiduha.cz/aktualne/ministr-brabec-rezignoval-na-lepsi-ochranu-sumavske-divociny-reakce-hnuti-duha
[6] Podle současné úpravy je možnost ustanovení lesního zákona o zásazích proti škůdcům použít v lesích na celém území národního parku pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody. Součástí souhlasu jsou i podmínky provádění zásahů, které minimalizují negativní dopady zásahu (například těžby kůrovcem napadených stromů). Nový návrh ochranu zeslabuje – resp. omezuje na zónu přírodní a přírodě blízkou. V zóně soustředěné péče o přírodu naopak vyžaduje zasahování proti škůdcům podle lesního zákona platného v hospodářských lesích. Části této zóny mají v budoucnu přejít do zón přírodě blízkých nebo přírodních, proto by péče o ně neměla být svázaná lesním zákonem. To by ovšem neznamenalo, že se v zónách soustředěné péče o přírodu proti kůrovci nezasahuje. O způsobu a míře zásahu by ale měl možnost rozhodovat orgán ochrany přírody, tedy příslušná správa parku.
[7] http://hnutiduha.cz/aktualne/poslanci-smetli-senatni-zakon-o-sumave-ktery-ohrozoval-narodni-park-i-prosperitu-obci