Atlas masa představuje netušené rozměry každodenních nákupů

Více a více lidí nakupuje v obchodech bio maso a zboží z místních statků, aby se vyhnuli výrobkům z industrializované živočišné výroby. Na to a mnoho dalšího poukazuje nová studie Atlas masa, kterou vydávají Heinrich Böll Stiftung Praha a Hnutí DUHA.

Testování, které provedli experti z evropských i amerických univerzit, potvrdilo, že bio maso je vyzrálejší, méně vodnaté a obsahuje menší množství tuku [2]. Revoltující zákazníci i proto požadují jídlo, kterému mohou důvěřovat.

Rozsáhlá publikace nabitá nejnovějšími daty také mapuje globalizaci masného průmyslu, k níž dochází v posledních desetiletích. Prozkoumává velkovýrobu masa i důsledky, jaké má pro každodenní život českých domácností:

• OSN odhaduje, že 70 % zemědělské půdy na světě slouží přímo nebo nepřímo k chovu zvířat.
• K vypěstování sóji, kterou české velkochovy dovážejí k vykrmování zvířat, je potřeba 190 000 hektarů půdy – ekvivalent poloviny Zlínského kraje. Sójovým plantážím ustupují divoké brazilské savany, kde mají domov vzácné druhy zvířat.
• České chovy na každý kilogram živé váhy masa spotřebují 83 miligramů antibakteriálních látek – a dvě třetiny vepřového prodávaného v amerických supermarketech už obsahují bakterie rezistentní vůči antibiotikům.
• K výrobě kilogramu hovězího masa je potřeba 15 000 litrů vody.
• Jatečná prasata jsou chována v železobetonových boxech s podlahou z ocelového roštu, kde na každé zvíře připadá 0,65 čtverečního metru plochy.
• Deset světových firem poráží 88 % všech prasat. Největší z nich, brazilská JBS, každý den porazí 70 000 prasat a 85 000 kusů hovězího dobytka.
• 83 % světové produkce mléka připadá na jedno jediné plemeno: holštýnský skot.
• Evropské supermarkety spotřebují z kuřat hlavně prsní řízky a zbytek masa je odpad – který pod cenou exportují do Afriky, a vytlačují tak místní zemědělce.

To a mnohem více v nové publikaci Atlas masa.

(Za symbolickou jednu korunu a poštovné, Vám můžeme poslat tištěnou verzi: objednávat můžete zde.)

Josef Sklenář, zakladatel biofarmy Sasov, řekl:
„Často odpovídám na otázku, proč je bio maso tak drahé, také otázkou: Proč je to běžné – konvenční maso, tak levné? Skutečnou cenu masa totiž za nás doplatí až naše děti.“
„Atlas masa poprvé přehledně mapuje většinu negativních externalit při produkci masa.“

Romana Šonková, zástupkyně Compassion in World Farming v České republice, řekla:
„Každým rokem se na světě chová 60 miliard hospodářských zvířat. Většina z nich svůj život prožije v intenzivních velkochovech, kde se bere jen malý ohled na jejich přirozené životní potřeby a pohodu. Následuje často dlouhá a strastiplná cesta na jatka a usmrcení na porážkové lince. Soucit se živými tvory a vědomí hodnoty zvířecího života se vytratily s přeměnou chovu zvířat na živočišnou velkovýrobu a s přeměnou zvířete na produkční jednotku a zboží.“

„Nastal čas na změnu a lidé konzumující potraviny ze zvířat se čím dál víc zajímají, odkud jejich potraviny pocházejí. Zatím je však informovanost v tomto ohledu nedostatečná a často zavádějící. Proto velice vítám publikace, jako je Atlas masa.“

Tomáš Tožička, expert na ekonomiku třetího světa, řekl:
„Pro pěstování dobytka se využívá 70 % světové zemědělské půdy – 30 % celkové plochy souše. Konzumace masa se v rozvinutých zemích vymkla jakékoli racionální kontrole. Obrovská spotřeba vody a píce, která je potřebná na výrobu masa především pro nejbohatší země, omezuje možnosti chudých zemí, aby jejich obyvatelé pěstovali potraviny pro vlastní obživu. Navíc vývozy nezpracovaných komodit ani nepomáhají méně rozvinutým zemím k zajištění dostatečných zdrojů pro jejich rozvoj. Využívání chemikálií a léků otravuje půdu, vody i konzumenty. Chceme-li žít zdravě a odpovědně, je nezbytné jíst tak, abychom tím neohrožovali ani sebe, ani přírodu, ani obyvatele jiných zemí.“

Šádí Shanaáh, programový koordinátor Heinrich Böll Stiftung Praha, řekl:
„Důležitým přínosem Atlasu masa je to, že čtenář pochopí vzájemné provázanosti mezi industrializací stále zvyšující se produkce masa a jejími sociálními, zdravotními, environmentálními a politickými důsledky. Nejde o to lidi strašit, byť čísla a fakta jsou velmi znepokojující, ale zvýšit povědomí o tom, co jíme a jaké to má důsledky, ale hlavně o tom, jaké jsou naše možnosti informovaného výběru. Zvyšovat informovanost veřejnosti, a tím pádem rozšiřovat spektrum možností našich soukromých i politických jednání, je ostatně hlavní cíl naší nadace."

Vojtěch Kotecký, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:
„Více a více lidí si v obchodech vybírá bio maso, přichází na farmářské trhy nebo nakupuje přímo na statcích. Chtějí vědět, odkud pochází jejich steak, salám nebo kuře. Maso je součástí našeho života, našich zvyků a naší kultury, chov zvířat také po staletí utvářel naši krajinu. Jenomže globální masný průmysl kontroluje několik megafirem, zvířata žijí namačkána po tisících v obřích halách, výroba používá koktejl speciálních látek a krmiva se vozí ze druhého konce světa.“

„Důvěryhodné farmáře prodávající kvalitní maso mohou spotřebitelé najít také v našem adresáři farmářů www.adresarfarmaru.cz.“

Poznámky:
[1] Kompletní Atlas masa ke stažení: www.hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2014/04/atlas_masa_0.pdf (Za symbolickou jednu korunu a poštovné, Vám můžeme poslat tištěnou verzi: objednávat můžete zde.)
[2] Atlas masa, str. 59.

Hnutí DUHA s vděkem přiznává finanční podporu Evropské komise ­ Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova. Za obsah této tiskové zprávy zodpovídá Hnutí DUHA a nemůže být v žádném případě považován za stanovisko donora.