Zpráva o životním prostředí České republiky za rok 2021, kterou dnes projednává vláda ČR [1], ukazuje, že emise skleníkových plynů posledních pár let neklesají, byť v průmyslu se je daří snižovat. Při kácení odumírajících lesů se totiž ve velkém uvolňuje uhlík. Loni se také nepohnul podíl obnovitelných zdrojů energie, tento rok však růst můžeme očekávat díky enormnímu nárůstu zájmu o tyto levné zdroje energie. Nelepší se stav půdy ani biodiverzity v zemědělské krajině, stavy polního ptactva či ohrožení půdy větrnou erozí se naopak zhoršují. Roste množství komunálních odpadů, byť se daří snižovat množství jeho směsné části díky třídění. 

Zpráva o životním prostředí ČR za rok 2021 ukazuje, že emise skleníkového oxidu uhličitého stagnují. Hlavní ukazatel toho, že ČR se stále nedaří řešit klimatickou změnu, se posledních pár let nemění hlavně kvůli tomu, že se plošně těží odumírající lesy, které dříve vázaly uhlík (a emise tak naopak pohlcovaly). Nyní jej ve velkém uvolňují při těžbě (z půdy na holosečích) a následně při spalování dřeva či jeho zpracování na produkty s nízkou životností. 

Klesají sice emise z průmyslu, ale ne dost rychle, aby to vyvážilo uvolňování z lesů. Je to i kvůli tomu, že podíl obnovitelných (bezemisních) zdrojů na spotřebě energie od roku 2014 vzrostl o pouhé 2 procentní body (z 15 na 17 % konečné spotřeby). Tímto tempem by ČR za dalších 8 let (do roku 2030) nedosáhla ani velmi nízkého cíle 22 %, který stanovila minulá vláda. V letech 2019 a 2020 sice rostla výroba vždy o 1 %, ale v roce 2021 zase stagnovala. V roce 2022 můžeme očekávat nárůst kvůli energetické krizi, v níž je instalace domácích čistých zdrojů jedním z řešení, ale stále chybí stabilní prostředí pro trvalé a rychlé zvyšování podílu OZE.

Kvůli benevolentním výjimkám, které vydává Agentura ochrany přírody, se velkoplošně těží i lesy v chráněných územích, kde je to jinak zákonem zakázané a bylo by vhodnější ponechat část stromů nepokácených. 

Zdravotní stav lesů v ČR stále patří k nejhorším v Evropě. Schopnost lesů plnit jejich funkce lze hodnotit dle zdravotního stavu, vyjádřeného stupněm defoliace, tj ztráty listů či jehličí. V roce 2021 mělo poškození na více než 25 % koruny 79,3 % jehličnanů starších 60 let, přitom průměr v Evropě činil v roce 2020 26,6%. Zvyšování odolnosti lesů a zlepšování jejich funkcí lze dosáhnout využíváním přírodě blízkých způsobů hospodaření a udržováním rozmanité struktury lesů. Dle údajů z lesních hospodářských plánů (LHP) jsou ale v ČR téměř výhradně využívány pasečné způsoby hospodaření (podrostní, násečný, holosečný), které poškozují lesní půdu. Nejčastěji vysazovanou dřevinou byl v roce 2021 stále smrk (12,1 tis. ha), tj téměř 30 % z celkových výsadeb (jeho přirozené zastoupení by přitom bylo nyní méně než 10 %). Odolnost budoucích lesů bude záviset na míře přirozené obnovy lesa (stromy z přirozeného zmlazení jsou odolnější než stromy z umělé výsadby). V roce 2021 však tvořila plocha přirozené obnovy i přes malé zvýšení pouze 22,4 % z celkové plochy obnovy lesů. Obnovu lesů – zejména listnáčemi a jedlemi – silně omezují vysoké stavy spárkaté zvěře (jeleni, srnčí, sika, daňci, mufloni). 

V roce 2021 bylo certifikováno pouze 5,1 % lesů systémem FSC (Forest Stewardship Council), jehož standardy směřují k adaptaci lesů na změny klimatu a trvalé udržitelnosti hospodaření. Státní Lesy ČR nemají FSC certifikát na žádnou plochu lesů, které státní podnik spravuje. Mnoho druhů lesních organismů je ohroženo nedostatkem odumřelého dřeva ponechaného v lesích za účelem samovolného rozpadu.

Významně se nedaří zlepšit ani stav půdy a biodiverzity v rámci zemědělské krajiny, naopak některé ukazatele se nadále zhoršují. Vodní erozí je stále ohrožena více než polovina zemědělské půdy, z toho přes 15 % extrémně. Významně se navýšilo ohrožení větrnou erozí z 23 % na 37 %. I nadále také klesají počty polního ptactva, od roku 1982 již o 32 %, přičemž hlavní příčinou je dle Zprávy stále se zvyšující intenzita zemědělství. Nadlimitní koncentrace pesticidů byly nalezeny ve 28 % podzemních vod. Oproti minulým letům, kdy spotřeba minerálních hnojiv klesala, se letos spotřeba i přes nárůst cen hnojiv na konci roku navýšila o 2,5 %.

Celková produkce komunálních odpadů v období 2009–2020 stoupla o 7,6 %. Klesá však množství směsného komunálního odpadu. Mezi lety 2009–2020 se produkce směsného komunálního odpadu snížila o 15,3 % na 2 780,3 tis. t. Produkce obalových odpadů vzrostla mezi roky 2009 a 2020 o 48,6 % na celkových 1 328,7 tis. t. Podíl recyklace vzrostl za posledních 10 let z 30 na 40 %, ale v posledních letech se růst zastavil a došlo dokonce k mírnému poklesu. Tímto tempem se ovšem k cíli recyklovat 65 % odpadů v roce 2035 nedostaneme.

Hnutí DUHA proto navrhuje následující řešení pro zlepšení životního prostředí v ČR:

• Nastavení podmínek dotací na zateplování a solární střechy, aby si každý (včetně nízkopříjmových domácností) mohl zajistit trvalé snížení spotřeby drahé energie [2].

• Opravení a přijetí již předložené novely energetického zákona, která umožní vznik energetických společenství v rukou lidí a sdílení čisté lokální elektřiny pro nezávislost na drahých dodávkách ze sítě [3].

• Příprava nové energetické koncepce státu založené na masivním rozvoji OZE a maximálních úsporách energie pro nezávislost na drahých fosilních palivech.

• Urychlené schválení novely zákona o myslivosti, která zavede rovnováhu mězi stavem lesů a početností zvěře a posílí práva vlastníků lesů.

• Malá rychlá novela zákona o lesích, která zruší povinnou dvouletou lhůtu k zalesnění po těžbě, aby lesy dostaly čas regenerovat pomocí přirozené obnovy.

• Omezení plošné kalamitní těžby lesů v chráněných územích – přenastavení udělovaných výjimek ze zákona a novelizace zákona o ochraně přírody, která zruší platby kompenzací za omezení těžby v chráněných územích  při správě lesů v majetku státu.

• Zvýšení zadržování uhlíku v lesích – tzv. proforestation – ponechání starých listnatých lesů několik příštích desetiletí bez těžby.

• V souladu s programovým prohlášením vlády změnit zadání pro s.p. Lesy ČR tak, aby hospodaření podporovalo přednostně mimoprodukční funkce lesů a respektovalo cíle ochrany zvláště chráněných území.

• Certifikace veřejných lesů systémem FSC (Forest Stewardship Council).

• Urychlené aktivní řešení ohrožení půdy větrnou erozí skrze tzv. protierozní vyhlášku či podmínky zemědělských dotací.

• Významnější podpora rozvoj ekologického zemědělství na orné půdě, zejména skrze podporu výzkumu, poradenství, zpracovatelského průmyslu a odbytu biopotravin ve veřejném a školním stravování.

• Významnější motivování zemědělců a vlastníků půdy v obnově krajinných prvků v zemědělské krajině pro zastavení úbytku biodiverzity, snížení ohrožení půdy erozí a adaptaci na dopady klimatických změn.

• Legislativně zajistit povinný tříděný sběr pro kuchyňské a gastro-odpady.

• V novém Plánu odpadového hospodářství ČR stanovit cíl výrazného snížení produkce směsných komunálních odpadů a požadovat jejich strojové dotřiďování před uložením na skládku nebo spálením.

Anna Kárníková, ředitelka Hnutí DUHA, řekla:

„Česku se stále nedaří řešit klimatickou krizi. Emise skleníkových plynů neklesají, neboť nárůst čistých obnovitelných zdrojů je moc pomalý a naopak se začaly uvolňovat emise z odumírajících a kácených lesů. Ze zemědělské krajiny nadále mizí život a půda je ohrožena erozí. Množství odpadů se zvyšuje, byť jeho směsná složka klesá. Vláda slíbila tyto problémy řešit a pokud to chce splnit, musí zásadně přidat a změnit klíčové zákony či přesměrovat dotace ze škodlivých činností do šetrných.“

Poznámky:

[1] https://apps.odok.cz/djv-agenda?date=2022-11-16 (odkaz je externí)

[2] https://hnutiduha.cz/aktualne/nova-zelena-usporam-ziska-dalsi-prostredky-potrebujeme-je-zamerit-na-ty-kteri-je-skutecne 

[3] https://hnutiduha.cz/aktualne/ministr-prumyslu-sikela-predklada-novelu-ktera-umozni-sdilet-elektrinu-musi-ji-vsak-opravit