Nákupy

Každé naše rozhodnutí, co koupit, může mít dalekosáhlé důsledky – samozřejmě i v tom dobrém slova smyslu.

Nejlepší je nekupovat nic

Když se to vezme kolem a kolem, nejvíce peněz – i ekologické stopy – ušetříme za to, co nekoupíme. Menší spotřeba surovin, menší exhalace, menší kamionová doprava a menší útrata. Před každým otevřením peněženky je proto dobré položit si tři základní otázky: 1. Potřebuji to? 2. Opravdu? 3. Opravdu? Ne každý nákup musí být totiž naprostou nezbytností. Věci, které už máte, často poslouží stejně dobře jako kupované. Pokud se vaše domácí zdroje vyčerpaly a něco si pořídit prostě musíte, prozkoumejte přednostně možnosti nákupu z druhé ruky:

  • v kamenných bazarech a secondhandech
  • pomocí inzerátů v místních novinách nebo na inzertních tabulích v supermarketech
  • na burzách dětského oblečení a sportovních potřeb (konají se obvykle v prostorách škol a školek a inzerují se prostřednictvím plakátků nebo oznámení na vývěskách)
  • firmy, které vyklízejí nemovitosti, někdy nabízejí jejich zařízení k rozebrání zdarma nebo k odkoupení
  • ve sběrném dvoře – po domluvě s provozovatelem si zde můžete vyhledat například použitelná prkna a podobně
  • výměnou s přáteli
  • v internetových bazarech (Sbazar.cz , I-bazar.cz , Bazos.cz, Mimibazar.cz) v internetových aukcích (Aukro.cz, Odklepnuto.cz a další). Mají ovšem mínus: pokud si nenajdete prodávajícího přímo z místa vašeho bydliště, zboží se k vám patrně poveze z nemalé vzdálenosti.

Sleva nebývá zadarmo

Samotná cena nevypovídá o výrobku ani zdaleka všechno. Levné zboží bývá často nekvalitní, a tudíž poruchové, nebo má pouze krátkou trvanlivost, takže jej brzy budeme muset vyměnit za nové. Nízká cena také často může znamenat lacinou výrobu za každou cenu: nehorázné odírání dělníků nebo výrobek z nekvalitních surovin, které nemusejí prospívat našemu zdraví.

Kde nakupovat

Struktura obchodů se v posledních letech velmi proměnila. Ubylo malých obchodů na venkově i v centrech měst a nákupní život se přelil do velkých nákupních centrech na okraji měst Moderní doba má i své přínosy - například v podobě specializovaných e-shopů, kterých v posledních letech na webu přibývá raketovým tempem. V e-shopech se dnes prodává vlastně úplně všechno – bio potraviny a oblečení, fair trade i FSC produkty, ekologické čisticí prostředky, drogerie, biokosmetika, potřeby pro přírodní zahradu a další věci. Ačkoli se z nich zboží k vám musí doručovat na různě dlouhé vzdálenosti, představují dobrou možnost, jak vynechat hypermarket.

  • Zajímavé jsou „e-tržiště“ s ekologicky šetrnými výrobky, bioprodukty nebo rukodělnými díly - portál bio.cz.

Pokud přesto raději nakupujete „fyzicky“, může vám pomoci etickespotrebitelstvi.cz ,nabízející vedle teoretických informací o nakupování a nejrůznějších eko- a bio- certifikátech také praktického průvodce po obchodech s šetrným zbožím a bio či vegetariánských restauracích pro Prahu i celou ČR.

Hlavně správný materiál

Ještě na počátku 20. století se šaty vyráběly výhradně z přírodních materiálů. Postupně však došlo na objev umělých vláken vyráběných z ropy: nylon, polyester, polyamid a podobně. Mají řadu výhod – látky z nich se méně mačkají, snadno se udržují, rychleji schnou a jsou odolnější. Zhotovení však vyžaduje mnohem více energie.

  • Víte, že? Vyrobit polyester je zhruba třináctkrát energeticky náročnější než bavlnu. Pokud bychom polyesterové oděvy nosili až do roztrhání, energetický vklad by se asi vyplatil. Ovšem to jaksi nezapadá do kontextu současných trendů.

Obecně se dá říct, že přírodní materiály mají menší ekologickou stopu, než umělá vlákna. Ale sháníte-li kousky, které vydrží a mají nenáročnou údržbu (žádné žehlení či praní na vysoké teploty), klidně po nich sáhněte. Používání oděvů je totiž z hlediska spotřeby vody, chemikálií a energie náročnější, než jeho výroba.

  • O tom, jak prát a přitom moc neutratit za elektřinu a nepumpovat škodlivé látky do řek, se dočtete v kapitole Domácnost.

Jak je na tom bavlna?

Ani s bavlnou to však není pro náročné zákazníky jednoznačné. Bavlníkové plantáže  dostávají vysoké dávky pesticidů. Tyto plantáže zabírají jen necelá 3 % světové zemědělské půdy, pohltí však 8–10 % světové spotřeby pesticidů. V suchých oblastech navíc bavlna vyžaduje soustavné zavlažování, což například v Uzbekistánu způsobili dramatické vysychání Aralského jezera.

  • Víte, že? Na jedny džíny je potřeba asi 8500 litrů vody.

To vše ale můžete omezit oblečením z biobavlny (u zahraničních značek hledejte označení organic cotton), při jejímž pěstování se používá až o 90 % méně chemie než v případě běžné bavlny. Biooblečení pro dospělé i pro děti je k dostání v řadě e-obchodů (www.ecomamma.cz, www.ecovoice.cz) v bioobchůdcích a stále častěji i u velkých konfekčních řetězců jako je C&A, H&M, Zara a podobně.

Oblečení z blízka

S bavlnou se pojí ještě jedna potíž – dováží se k nám z veliké dálky, s čímž je spojené vysoké znečištění. Existují však i přírodní materiály, které lze pěstovat v našich podmínkách: len a konopí. Lněné plátno snadno koupíte v obchodech s metráží, avšak patrně nebude české výroby, protože zpracovatelé u nás přestali fungovat. Konopí tak běžně dostupné není, takže se musíte poohlédnout po speciálních zdrojích, doporučujeme hlavně e-shopy (do vyhledávačů zadávejte i anglický výraz „hemp“, výrobky z konopí ho mají často v názvu).

„Zelenější“ šatník?

  • Nakupujte oblečení s Bio nebo Fair Trade značkou.
  • Materiály vybírejte v pořadí: konopí, len, bio bavlna, bavlna, viskóza, umělé vlákno.
  • Kupujte jen to, co opravdu chcete, co unosíte. Zní to banálně, ale snadno se vám může stát, že příliš výstřední nebo špatně padnoucí skončí navěky na dně skříně. A ještě si místo něj půjdete koupit jiný.
  • Pořiďte si několik kvalitních nadčasových věcí. U žen to může být klasická bílá košile, dobře padnoucí džíny, černé kalhoty nebo sukně,... Jsou to věci, které užijete napříč sezónami i módními trendy, pomocí doplňků z nich vytvoříte modely pro slavnostní i neformální příležitost.
  • Navštivte second handy, burzy, internetové aukce a bazary, v zahraničí tzv. vintage obchody. Ekologická stopa oblečení z druhé ruky je malá a můžete mezi nimi najít opravdu kvalitní a originální kousky.
  • Řadu věcí (např. společenské šaty, karnevalové kostýmy i luxusní kabelky) nemusíte kupovat, dají se totiž pronajmout v půjčovně.
  • Těhotenské, dětské, sportovní a další věci, které už vaše rodina nevyužije, nabídněte příbuzným nebo známým. Co nenajde využití opravdu nikde, odneste do charity nebo do kontejneru na textil (viz kapitola Odpady).
  • Co si ušijete sami, nemusí šít dělnice nebo dokonce děti ve třetím světě. Pokud to neumíte, nevadí, najděte si švadlenu nebo krejčího. Hotové rukodělné věci můžete koupit i přes internet (pro děti: www.veselanohavice.cz, pro všechny: www.fler.cz).
  • Malá vada ještě neznamená, že oblečení musí jít do popelnice. Opravny oděvů a švadleny dokáží vyměnit pokažený zip, upravit délku nohavic, vyměnit podšívku. Užitečné kontakty můžete vyhledat snadno například přes www.firmy.cz.

Kojenecké a dětské prádlo se šije zejména z bavlny. Podle mezinárodní ekologické organizace WWF se k pěstování této rostliny použije 8–10 % všech pesticidových postřiků na světě a také významné množství vody, která je v řadě zemí velmi vzácná. Navíc je obchod s bavlnou spojený s dopravou křížem krážem po světě, což zatěžuje atmosféru škodlivinami z dopravy (více se dočtete v kapitole Nákupy). To se mnoha zákazníkům nezamlouvá. Jde to však i jinak.

Druhá ruka

O tom, co jsme nosili jako kojenci a batolata máme v dospělosti ponětí jen z rodinných fotoalb. V danou chvíli nám bylo nejspíš úplně jedno, co na nás rodiče navlíkli. To samozřejmě neznamená, že máme být k šatníku těch nejmenších lhostejní. Naopak, měli bychom vybírat pečlivě – nákup nepotřebných věcí se může mimo jiné pěkně prodražit. Skvělým způsobem, jak šetřit peníze i ekologické nároky, je opět dědit po příbuzných a kamarádech nebo nakupovat z druhé ruky. Často se tak navíc dostanete k mnohem hezčím a kvalitnějším oblečkům, než kdybyste museli kupovat všechno zbrusu nové a měli tím pádem potřebu hledat levnější varianty.

  • Tip: Chcete-li snížit ekologické dopady nového oblečení, ohlédněte po biobavlně (označeno také jako organická bavlna nebo organic cotton). Pěstuje se bez použití syntetických pesticidů a průmyslových hnojiv, jejichž používání mimo jiné poškozuje zdraví zaměstnanců plantáží. Toxické chemikálie se nevyužívají ani při výrobě oblečení z biobavlny.

Sdílení věcí

Spousty nových postýlek, lehátek, hrazdiček, vaniček, kočárků, nosítek a dalších věcí, které děti potřebují, každoročně spotřebují tisíce tun materiálu, z něhož vzniká další, mnohdy několikanásobné množství odpadu z těžby surovin nebo z výroby, a kvanta energie. Tuhle bilanci však můžete zlepšit. Dětské potřeby se obvykle používají jen pár měsíců, maximálně jeden až dva roky, takže i z druhé ruky bývají velmi zachovalé.

  • Pěknou výbavičku z druhé ruky seženete například ve virtuálních bazarech: Mimibazar, S-bazar, i-bazar a další nebo aukční portály Aukro.cz, Odklepnuto.cz a podobné.

Krám nebo opravdový dárek?

Konec darovaných věcí. Jestliže mezi vámi a vašimi blízkými často nastávají patové situace, kdy obě strany nevědí, co darovat, zkuste navrhnout konec závodů ve zbrojení a dárky prostě zrušte. Namísto toho můžete společně uspořádat večírek nebo zajít do restaurace, do divadla či na výlet.

Nematariální dárky. Zkuste darovat kupon na hlídání dětí, pomoc s rekonstrukcí domu, posekání zahrady, umytí oken a podobně. Zajímavou možnost představují charitativní dary: můžete symbolicky koupit strom v pralesní rezervaci (www.zachranles.cz), adoptivní rodičovství dítěte rozvojové zemi (www.charita-adopce.cz) nebo pomoc Člověka v tísni chudým lidem ve třetím světě (www.skutecnydarek.cz). Pokud o takové dárky stojíte vy sami, nezapomeňte informovat své známé a pošlete jim odkaz.

Šetrné dárky. Máme pro vás několik napadů:

  •  UTS (udělej to sama/sám) – rukodělná bižuterie, barvená trička a kabelky, zdobené květináče, malované sklenice s dary našich zahrad a lesů, domácí ovocná vína či likéry, ořechy, křížaly, sušené byliny, koření, houby... možností je nepřeberné množství
  • umělecké výrobky a módní doplňky z dílen profesionálních i amatérských tvůrců
  • poukázky na nákup bio- potravin, kosmetiky nebo fair trade zboží
  • předplatné časopisů
  • výrobky chráněných dílen (například www.kotevbote.cz)
  • výrobky z FSC dřeva: kuchyňské a domácí potřeby, propagační předměty (například www.fairwood.cz) nebo hračky (obchod.hnutiduha.cz)
  • poukázky a předplatné do divadla, na masáže, na výlety, do restaurace, ke švadleně...
  • kilometrická banka Českých drah pro cestování bez stresu z řízení a bez výfukových plynů
  • ptačí či netopýří budka, krmítko nebo pítko pro ptáky
  • semínka či sazenice (například „kapesní biozahrádka“ na www.zdrava-zahrada.cz) nebo dokonce starých odrůd ovoce a zeleniny (www.stareodrudy.org)

Kosmetické přípravky

Pokud v kosmetice hledáte „hard core“ ekologický přístup, nechte se inspirovat babičkami a prababičkami:

  • Pleťovou masku proti vráskám vyrobíme z rozmačkaného banánu. Necháme působit 15 minut a poté spláchneme teplou a studenou vodou – v tomto pořadí.
  • Tvorbu lupů ve vlasech zmírní kopřivový výluh, který zároveň posiluje vlasy. Vlasy jím oplachujeme po umytí.
  • Směs žloutku a olivového oleje dodá zdraví a lesk suchým a lámavým vlasům.
  • Nejlepší kondicionér na suché a lámavé vlasy je plnotučné mléko. Vlasy přelijeme a necháme 10 minut působit.
  • S tmavými kruhy pod očima si poradí nastrouhaný brambor – nanáší se přímo na pokožku a nechá působit 15 minut.
  • Kostka droždí smíchaná s vodou poslouží jako skvělá pleťová maska proti akné – droždí čistí a účinkuje protizánětlivě.

Značení ekologické kosmetiky

HCS (pro kosmetiku) a HHPS (výrobky pro domácnost): přípravky netestované na zvířatech. V současnosti se jedná o nejspolehlivější značku, podle které poznáte zboží, jehož výroba se obešla bez pokusů na zvířatech. Ostatní loga a značky s králíčky jsou většinou neprověřené a umisťují se na výrobky pouze na základě prohlášení výrobce. Seznam výrobků s touto značkou najdete na www.netestovanonazviratech.cz.

BDIH: Zaručuje, že kosmetika je vyrobená z rostlin pocházejících z ekologického zemědělství nebo ze sběru ve volné přírodě, neobsahuje ropné a živočišné produkty a není testovaná na zvířatech. Často je k vidění na výrobcích v drogerii DM.

CPK (Certifikovaná přírodní kosmetika): Česká značka, kterou uděluje organizace Kontrola ekologického zemědělství. Nejedná se však o biokosmetiku, ale o přípravky, jež pocházejí výhradně z rostlin (které mohou vyrůstat v průmyslovém zemědělství pod palbou agrochemikálií). Existuje i variantu CPK BIO, která značí, že výrobek obsahuje 10 % surovin z ekologického zemědělství.

EcoCert Eco, EcoCert Bio: Francouzské výrobky značící přírodní, respektive biokosmetiku.

 

Soil Association Organic Standard: Biokosmetika z Anglie.

 

Vegan a Vegetarian Society Approved: Britské výrobky bez obsahu živočišných látek. Známka však stoprocentně nezaručuje, že výrobky a jejich složky nebyly testovány na zvířatech.

 

Fair Trade: Kosmetické přípravky, jejichž výrobci v rozvojových zemích dostávají za své zboží solidní cenu a neznehodnocují svou půdu a okolní přírodu chemikáliemi.