Kraje, ministerstva a přes tisíc lidí napsalo ministru zemědělství Jiřímu Milkovi: „Nesázejte smrk, uschne. Potřebujeme odolné lesy.”

Špatný návrh vyhlášky 83 k lesnímu zákonu sklidil kritiku 

Čtyři kraje, dvě věcně příslušná ministerstva a Agrární komora poměrně jednotně žádají, aby ministr zemědělství Jiří Milek zásadně přepracoval návrh vyhlášky k zákonu o lesích [1], která významně ovlivní, zda české lesy budou mít i nadále problémy s rozpadem smrkových monokultur. Vyhlášku již dříve ostře kritizovalo Hnutí DUHA a připomínky poslalo ministru zemědělství i více než 1200 občanů, kteří žádali, aby vyhláška pomohla obnovit zdravé lesy [3].

Liberecký, Zlínský, Jihomoravský kraj a kraj Vysočina, stejně jako Ministerstvo obrany a zejména Ministerstvo životního prostředí žádají rozsáhlé a zásadní změny [2] ve vyhlášce. Jde zejména o snížení podílu smrku v českých lesích a další úpravy, které by měly vést k tomu, aby se lesy staly různověkými, odolnými a pestrými. 

Nyní záleží na ministru Jiřím Milkovi, zda připustí, aby se i přes odpor krajů, rezortů, odborných lesníků a vědců, ekologických organizací a veřejnosti mohly i nadále masivně pěstovat smrkové porosty v místech „s vysokým rizikem předčasného rozpadu porostů a rizikem opakovaného odumírání smrku”, jak varuje vědecká studie z Mendelovy univerzity v Brně [4]. Ministerstvo životního prostředí návrh rozporuje dokonce na celkem devíti stranách dokumentu podrobných a odborných připomínek, jejichž zapracování by z vyhlášky udělalo nástroj, který skutečně reaguje na změny klimatu a zajistí pěstování zdravějších lesů.

Ministerstvo životního prostředí v připomínkách píše: “Nová vyhláška musí napravit historické pochybení rozšíření smrku do nižších a středních poloh mimo ekologické optimum jeho výskytu (a nyní i mimo ekologickou valenci výskytu), reagovat na změny klimatu, zejména projevy sucha, a začít nahrazovat smrk v některých souborech lesů středních poloh dubem nebo bukem a dalšími dřevinami.” Dále uvádí: “Vzhledem k nejistotě dalšího vývoje a reakcí lesních porostů na změny klimatu je nezbytné začít pěstovat pestré směsi více druhů dřevin, věkově i prostorově diferencované”. Ministerstvo životního prostředí proto navrhlo mimo jiné významně zvýšit minimální podíly listnáčů a jedlí (tzv. melioračních a zpevňujících dřevin) při obnově lesů, omezit výsadby smrku jako hlavní dřeviny v nižších a středních polohách, rozšířit spektrum druhů stromů a doporučit jejich míšení či zavést kritéria pro plánování jemnějších způsobů hospodaření. 

Zlínský kraj ministru Milkovi zaslal připomínku, která shodně s postojem Hnutí DUHA uvádí, že „navrhovaná reakce na současné klimatické změny je nedostatečná”. To se týká především umožnění vysazovat smrk až do zastoupení 75 % na místech, která jsou k tomu jednoznačně klimaticky nevhodná. Na živných a exponovaných stanovištích nižších a středních poloh proto Zlínský kraj požaduje „odstranit z dřevin základních cílových smrk.” [5] 

Připomínky kraje Vysočina upozorňují, že předložený „návrh je zbytečně svazující, nepočítá s možnými klimatickými změnami a nakonec není adekvátní reakcí na tyto změny. ”Kraj Vysočina proto navrhuje zastoupení smrku na určitých typech stanovišť zapotřebí znatelně snížit. [6]. 

Rovněž připomínky ministerstva obrany, které je zřizovatelem Vojenských lesů a statků, a Agrární komora shodně namítají, že: “Návrh ... prakticky vůbec nezohledňuje realitu nárůstu teplot, tzn. změnu charakteru současné vegetační stupňovitosti”. Ministerstvo obrany v úvodu předkládaných připomínek uvádí: “Jsme si vědomi faktu, že se jedná o návrh vyhlášky, ale současný špatný stav našich lesů je mimořádným důvodem pro uskutečnění změn, které naše lesy pomohou ozdravit.” [7]

Ministerstvo zemědělství nyní vypořádává připomínky ze zasažených i ohrožených krajů. Je věcí celé vlády, která se kvůli řešení kalamitní situace v lesích zasahující již území čtyř krajů chce opakovaně scházet [8], jak k problému přistoupí. Dosud zmiňuje řešení především důsledků krize prostřednictvím objednávek vagonů na odvoz klád do zahraničí a nových harvestorů. V souladu s názory krajů, ministerstev, vědců, lesníků a občanů, by se měla zaměřit na řešení příčin problémů. 

Na příčiny vědci a odborníci dlouho poukazují a řešení leží podle Hnutí DUHA i vědců [9] především ve změně legislativy včetně návrhu právě vypořádávané vyhlášky, úpravě dotací, zajištění kvalitnější certifikace veřejných lesů či například způsobu zadávání zakázek, takzvaných megatendrů, státním podnikem LČR. Ignorance připomínek věcně příslušných ministerstev a ohrožených krajů by v tomto případě ze strany vlády znamenala i rezignaci na řešení nejdůležitější z příčin smrkové kalamity.

Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA, říká: 

„Kritické připomínky ministru zemědělství Jiřímu Milkovi k návrhu vyhlášky 83 k zákonu o lesích, která jakoby se vyloupla z dlouhého a  špatného snění, zaslalo dvanáct stovek lidí v podobném duchu jako několik krajů ohrožených krizí v lesích a také ministerstev. Nikdo si nepřeje, aby kolem něj vyrůstaly smrky, které pravděpodobně zahynou dřív, než se dožijí mýtního věku. Pokud myslí vláda svou reakci na kalamitu smrkových monokultur vážně, nemůže připomínky ohrožených krajů mávnutím ruky ignorovat.”

„Chce-li česká vláda skutečně řešit problémy v lesích, měl by nejdřív ministr Jiří Milek vyslyšet připomínky krajů, Agrární komory a ministerstev, které opravují jinak docela tragickou vyhlášku. Pozítří Hnutí DUHA představí komplexní řešení pro naše zdravé lesy. Ta by měla vláda začít hned uskutečňovat, nemáme-li se jen pasivně dívat, jak naše lesy mizí na nekonečných vlacích do zahraničí.”

Tuto i další tiskové zprávy Hnutí DUHA najdete na www.hnutiduha.cz/aktualne

Kontakty:

Jan Piňos, média a komunikace, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz

Poznámky:

[1] Návrh vyhlášky „o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů“ komentovaný před 5. červnem 2018 kraji, ministerstvy, organizacemi i občany v mezirezortním připomínkovém řízení je dostupný zde: 

https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNAYFBPSCB

[2] Připomínky a výhrady zaslané Ministerstvu zemědělství k zapracování jsou dostupné zde: 

https://apps.odok.cz/veklep-detail?p_p_id=material_WAR_odokkpl&p_p_lifec...

[3] Přestože veřejnost není povinným připomínkovým místem Ministerstva zemědělství, ministr Jiří Milek obdržel přes 1200 vyjádření veřejnosti, z nichž některé cituje i tisková zpráva Hnutí DUHA z 30. 5. 2018: http://hnutiduha.cz/aktualne/nechtejte-sazet-smrky-tam-kam-nepatri-kde-h...

Hlavní výhrady zaslané ekologickou organizací Hnutí DUHA shrnuje ve stručnosti infolist dostupný na https://zachranmelesy.cz/sites/default/files/hnuti_duha_infolist_vyhlask...

[4] Studie Čermák, P., Mikita, T. a J. Kadavý. 2017. Budoucnost hospodaření se smrkem v období předpokládaných klimatických změn. Lesnická práce. 2017/3. je dostupná v online archivu na http://lmda.silvarium.cz/search/i.jsp?pid=uuid:17f63f3c-1e0e-47a3-90ed-6... Na straně 14 se uvádí: „Pro rok 2060 je předpovězeno, že mimo vhodné podmínky poroste cca 80 % stávajících smrkových porostů. (...) Jde o podmínky s vysokým rizikem předčasného rozpadu porostů a rizikem opakovaného odumírání smrku (...).“

[5] Zlínský kraj v připomínkách dostupných pod odkazem označeným v poznámce č. 2 uvádí:

„V příloze č. 2 navrhujeme nově vytvořit pro 3.LVS samostatné hospodářské soubory, zejména pro exponovaná a živná stanoviště (31 - exponovaná stanoviště nižších středních poloh, resp. 35 - živná stanoviště nižších středních poloh). V těchto souborech navrhujeme odstranit z dřevin základních cílových smrk. Odůvodnění: Vyhláškou navrhovaná reakce na současné klimatické změny je nedostatečná. Ve vysvětlivkách k tabulce je uvedeno: ‚pěstování smrku ztepilého jako základní cílové dřeviny je s ohledem na možnou změnu klimatu na stanovištích 4. lesního vegetačního stupně (LVS) rizikové a na stanovištích 3. lesního vegetačního stupně velmi rizikové'. V souvislosti s tímto vysvětlením je nežádoucí smrk na stanoviště vnášet jako cílovou dřevinu. Lze jej využít jako dřevinu základní - přípravnou.“

[6] Kraj Vysočina v připomínkách dostupných pod odkazem označeným v poznámce č. 2 uvádí:

„Navrhujeme vysvětlivku „2)“ změnit na „2a“ a dále vysvětlivku „2b“ uvést u CHS 51, 53, 55, 57 a 59 a provést změnu textu tak, aby kromě stávajícího argumentu byl u takto označených CHS stanoven maximální podíl smrku ztepilého při obnově porostu. Dále navrhujeme novelou zajistit maximální možný podíl smrku ztepilého pro CHS s vysvětlivkou „2a“ cca  o 15 % nižší, než je současný stav, pro CHS s vysvětlivkou „2b“ cca o 10 % nižší, než je současný stav.  Příloha mimo jiné stanovuje minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin. S tím souvisí možný vysoký podíl smrku ztepilého při obnově porostu. Tento návrh nedostatečně akcentuje důsledky klimatických změn. Návrh je zbytečně svazující, nepočítá s možnými klimatickými změnami a nakonec není adekvátní reakcí na tyto změny.“ 

[7] Ministerstvo obrany a podobně i Agrární komora v připomínkách dostupných pod odkazem označeným v poznámce č. 2 uvádí: ”Návrh CHS prakticky vůbec nezohledňuje realitu nárůstu teplot, tzn. změnu charakteru současné vegetační stupňovitosti.” CHS je zkratka pro cílové hospodářské soubory, což je označení souborů podobných typů lesních stanovišť.

[8] Uvedl to premiér Andrej Babiš během tiskové konference dne 15. května 2018. Záznam je dostupný zde: https://video.aktualne.cz/dvtv/zive-andrej-babis-a-jeho-ministri-ke-kala...

[9] Výzva Platformy pro krajinu při Botanickém ústavu Akademie věd ČR určená vládě ČR:

http://nasekrajina.eu/2018/04/24/vyzva-platformy-krajinu-vlade-cr/