V tichosti připravovaná, ale důležitá vyhláška, která na dlouho ovlivní druhové složení českých lesů, nakonec pozornosti lesních odborníků ani lidí z nejvíce postižených částí republiky neunikla. Za prvních 48 hodin od chvíle, kdy Hnutí DUHA vyzvalo, aby se lidé k návrhu vyhlášky vyjadřovali, se na stůl ministra Jiřího Milka sešlo již více než 500 připomínek.

Ministerstvo zemědělství do připomínkového řízení zaslalo návrh vyhlášky [1], který oproti všem proklamacím vůbec nereaguje na potřebu přizpůsobení lesů na změny klimatu ani na smrkovou kalamitu s plošným odumíráním porostů. Dál umožňuje vysazovat lesy s převahou smrku ve středních polohách, dokonce i tam, kde nyní hynou. Například v předhůří Jeseníků, kde je velkoplošné hynutí smrků největší, nechává možnost vysázet jej znovu v zastoupení až 75%  [2].

Hnutí DUHA proto zřídilo webovou stránku https://zachranmelesy.cz/cs/mam-pripominky (odkaz je externí), odkud mohou lidé do 5. 6. zasílat ministerstvu zemědělství k vyhlášce připomínky. 

O systematickou změnu lesního hospodaření, která dovolí dorůst odolným, pestrým a zdravým lesům, usiluje Hnutí DUHA dlouhodobě, nyní intenzivně v rámci kampaně Zachraňme lesy. Silná reakce veřejnosti potvrzuje, že lidem na stavu našich lesů skutečně záleží. Není divu - podle statistik ministerstva zemědělství navštíví každý týden lesy na čtyři miliony návštěvníků [3]. Reprezentativní sociologický výzkum Akademie věd ČR ukázal, že dle české veřejnosti je nejdůležitější funkcí lesa ochrana klimatu. Zároveň se víc jak polovina lidí domnívá, že stávající lesy vůči změně klimatu odolné nejsou [4].

Lesníci berou vyhlášku jako normu, kterou se snaží naplnit, a lze očekávat, že se v tom jejich praxe rychle nezmění. Lesy České republiky sice v celkových objemech nyní již vysazují smrku pouze třetinu ze všech sazenic proti polovině před několika lety, stále jde ale o nejčastěji sázenou dřevinu [5]. Soukromí vlastníci sázejí smrku ještě víc než Lesy ČR. Druhová skladba rámcově formulovaná ve vyhlášce Ministerstva zemědělství tak má na praxi v českých lesích dlouhodobý a zcela zásadní vliv. 

Ve vyhlášce je zapotřebí vypustit smrk jako hlavní dřevinu ve středních polohách a výrazně zvýšit minimální povinný podíl takzvaných melioračních a zpevňujících dřevin, tedy listnáčů a jedlí, který se v návrhu vyhlášky pohybuje na pouhých 5 až 30 %. Aby lesy byly pestřejší a odolnější, je také potřeba ve vyhlášce rozšířit druhové spektrum melioračních a zpevňujících dřevin.

Zastoupení smrku v přirozené druhové skladbě je v našich podmínkách zhruba 10%. Vzhledem k měnícímu se klimatu by odchylka od této hodnoty měla být co nejmenší. Smrk bude dál dobře růst ve vysokohorských polohách, na většině našeho území můžeme podle odborníků očekávat v následujících desetiletích rozsáhlý rozpad smrkových monokultur. Až 80% českých smrkových porostů bude do roku 2060 ohroženo rozpadem [6].

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, říká: 

„Jsme překvapení velice silnou reakcí lidí na naši výzvu. Potvrzuje, že lidem nejsou lesy lhostejné a nechtějí je nechat dál plošně hynout. Věříme, že ministr zemědělství Jiří Milek vyslyší také názor veřejnosti a nechá vyhlášku upravit tak, aby nejen dále neprohlubovala smrkovou kalamitu, ale naopak aby pomohl k jejímu řešení.”

Pavla Jazairiová, nezávislá publicistka, napsala ministrovi zemědělství: 

„Pane ministře, kůrovec je jistě logický důsledek polomů, ale hlavní důvod je bezpochyby způsob, jakým se v minulosti sázel a obstarával les. Smrkové monokultury možná přinášejí našemu státu peníze, ale zároveň prokazatelně ochuzují lesní půdu a vedou k dalším polomům. Stromy nyní padají i při malém větru, padají někdy i samy od sebe. Pane ministře, je mi 73 let a opravdu vím, o čem mluvím. Prosím využijte svého postavení, buďte důsledný. Pomozte zachránit naše lesy, ať jsou i nadále chloubou naší krajiny, naším bohatstvím."

Arnošt Kult, výzkumný pracovník Výzkumného ústavu vodohospodářského, napsal ministrovi zemědělství: 

„Sám bydlím v Jizerských horách. Miluji, miluji - duší i srdcem nádherné bučiny, které se nacházejí na severních svazích těchto přenádherných hor. Stačí se jen postavit na planině u Lázní Libverda. Celá silueta hor je zcela přirozená - přímo vyzývá básníka k napsání krátké Haiku. Nicméně vraťme se k přirozenosti - do naší krásné krajiny patří především buky! Doufám, že si to všichni, kteří by o tom měli rozhodnout, zajisté ještě rozváží. Gregory Bateson kdysi napsal: "Živočich, který zvítězí v boji s prostředím, zničí sám sebe"."

Martin Šťavík napsal ministrovi zemědělství:

„Už jako malý kluk na vesnici jsem v lese trávil hodně času a o to víc mi teď záleží na tom, aby i moje děti a jejich děti měly možnost poznat les. Pokud chceme mít lesy i pro příští generace, tak musí být silné a odolné, aby přečkaly období sucha, a ve chvílích kdy přijdou deště, byly schopné zadržet co nejvíce vody. Chci, aby naše lesy byly fungujícími ekosystémy a nejen plochou k vypěstování dřevní hmoty za nejnižších nákladů. Pouze skutečné lesy, kde vedle sebe existují zájmy divoké přírody a člověka, budou všem ku prospěchu. Prosím využijte možná historickou chvíli k tomu změnit naši zemi k lepšímu."

Kontakty:

Jan Piňos, média a komunikace, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz (odkaz odešle e-mail)

Poznámky:

[1] Návrh vyhlášky „o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů“ diskutovaný do 5. června v meziresortním připomínkovém řízení, jehož součástí jsou i kraje ČR a významné společenské subjekty, je dostupný zde: https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNAYFBPSCB (odkaz je externí)

[2] Podrobnosti v tiskové zprávě Hnutí DUHA ze 17. 5. 2018: http://hnutiduha.cz/aktualne/absolutni-selhani-ministerstva-zemedelstvi-...

[3] MZe. 2017. Zpráva o stavu lesa 2016. strana 40. Dostupné na:  

http://eagri.cz/public/web/file/567452/Zprava_o_stavu_lesa_2016.pdf (odkaz je externí)

[4] PhDr. Jana Stachová, Ph.D. 2017. Lesy jako součást krajiny a zdroj poznání. Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Výstupy výzkumu jsou shrnuté na:

http://www.soc.cas.cz/aktualita/lesy-pohledem-ceske-verejnosti-jak-maji-... (odkaz je externí)

[5] Lesy České republiky uvádějí, že výsadbu smrku omezují, jakožto správce státních lesů je to vhodné, protože by měly jít soukromým vlastníkům příkladem v zajišťování sociálních a ekologických funkcí lesa. Smrk ovšem přesto v České republice dlouhodobě ve výsadbě dominuje a sází se jej více, než všech listatých dřevin dohromady (pro rok 2016 celkem 8273 hektarů smrku oproti 8048 hektarům listnatých dřevin). Aktuálnější ověřené informace nejsou dostupné. 

MZe. 2017. Zpráva o stavu lesa 2016. strana 23. Dostupné na:  

http://eagri.cz/public/web/file/567452/Zprava_o_stavu_lesa_2016.pdf (odkaz je externí)

[6] Studie Čermák, P., Mikita, T. a J. Kadavý. 2017. Budoucnost hospodaření se smrkem v období předpokládaných klimatických změn. Lesnická práce. 2017/3. je dostupná v online archivu na http://lmda.silvarium.cz/search/i.jsp?pid=uuid:17f63f3c-1e0e-47a3-90ed-6... (odkaz je externí) Na straně 14 se uvádí: „Pro rok 2060 je předpovězeno, že mimo vhodné podmínky poroste cca 80 % stávajících smrkových porostů. (...) Jde o podmínky s vysokým rizikem předčasného rozpadu porostů a  rizikem opakovaného odumírání smrku (...).“