Miloš Zeman dnes na vlastní oči viděl, jak v horách vyrůstá zdravý, zelený prales. Na Šumavu přijel na výzvu ministra životního prostředí Ladislava Mika a ředitele správy národního parku Františka Krejčího. Přesvědčil se zde, že pod suchými pahýly, které předtím viděl z vrtulníku letícího ve výšce stovek metrů, úspěšně rostou tisíce mladých stromků. Přesto oblast označil za „poušť“.

Sčítání v podobných místech nedaleko Modravy zjistilo, že v průměru zde roste 2540 mladých stromků na každý hektar [1]. Přitom k obnově pralesa by stačilo jen asi 500 kusů. Hnutí DUHA poukázalo, že politici, kteří chtějí kácení, prosazují, aby na Šumavě vlastně vznikly holé, vykácené kopce.

Dvanáct set vědců z celého světa včera vyzvalo premiéra Fischera, aby zajistil ochranu pralesů v národním parku a nedopustil jejich kácení [2]. V evropských zemích je samozřejmostí ponechávat části národních parků divoké přírodě, i když to v horských smrkových lesích znamená, že část stromů občas uschne, jak se zde přirozeně dělo po tisíciletí.

Podle Hnutí DUHA ale organizátorům nikdy nešlo o diskusi. Mf DNES ve čtvrtek publikovala interní dokumenty hlavního organizátora akce, bývalého plukovníka generálního štábu Československé lidové armády Zdeňka Zbytka, který návštěvu Miloš Zemana řídil [3]. Účelem Zemanovy návštěvy podle nich bylo sesazení ředitele národního parku Františka Krejčího. „Tihle dva (Miko a Krejčí; pozn. red.) musí pryč! A k tomu slouží i sobotní návštěva Miloše Zemana“, uvádí. Stejný deník už dříve napsal, že “Zbytek [na Šumavě]...vlastní řadu lukrativních nemovitostí. A Národní park Šumava mu brání v další podnikatelské expanzi.” [4]

Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl:
„Miloš Zeman konečně viděl fascinující divadlo přírodní obnovy divokého pralesa, které obdivují desetitisíce turistů. Zeman jej ovšem nazval pouští. Jeho řeči o katastrofě i celý výlet vypadaly spíše jako divadlo. Šumava potřebuje od politiků klid. Na české i německé straně národního parku úspěšně roste nový, zdravý, zelený prales. Politici, kteří chtějí kácení, prosazují, aby na Šumavě vznikly bezútěšné, holé kopce. Horské lesy narušené těžbou totiž rozvrátí vítr na mnohem větších plochách.“

„V národních parcích je samozřejmostí část lesů ponechat přirozeným proměnám divoké přírody. Po tisíciletí mezi ně patří i občasné umírání části smrků kvůli kůrovci. Dělají to tak v celé Evropě včetně Německa, Rakouska, Švýcarska nebo Polska. Samozřejmě by to mělo platit i pro Šumavu. Politici se při péči o národní park musí řídit doporučeními vědců, ne názory Miloše Zemana."

Poznámky:

[1] Podrobnosti v tiskové zprávě >>

[2] Podrobnosti v tiskové zprávě >>

[3] Mf DNES 3. září, ke shlédnutí zde >>

[4] Mf DNES 18. května, ke shlédnutí zde >>