Národní plán obnovy vzniká na základě mimořádného fondu, schváleného Radou EU v červenci, který má pomoci překonat ekonomické následky pandemie koronaviru. Česká republika může z fondu získat na dotacích až 182 miliard korun na příštích 6 let, v současné době připravuje seznam projektů, o kterých bude s Komisí jednat. Přitom 30 % z tohoto rozpočtu musí jít na opatření s vazbou na ochranu klimatu.

Přípravu českého investičního balíčku zastřešuje ministr Havlíček, u kterého se nyní schází požadavky z jednotlivých resortů. Dosavadní způsob přípravy vzbuzuje obavy, že balíček nakonec bude spíše nesourodým slepencem již existujících programů a že nedojde ani k vyhodnocení sociálních, environmentálních a ekonomických dopadů navrhovaných opatření.

Hnutí DUHA proto představuje "stínový" návrh pro využití těchto zdrojů [1] v zájmu dlouhodobého udržitelného rozvoje české ekonomiky při zohlednění klimatických a ekologických cílů. Na dvou vybraných investičních opatřeních (energetickém a krajinném) Hnutí DUHA s partnery ukázaly, že dobře zaměřená podpora může mít významné sociální a environmentální efekty.

V oblasti energetiky stínový návrh prosazuje instalaci 300 000 nových solárních střech, které při dotaci 56,5 miliardy Kč zajistí investice o celkové výši 113 miliard korun a vytvoří 20 000 pracovních míst. Nové větrné a fotovoltaické elektrárny mohou už v roce 2030 vyrobit stejné množství elektřiny jako nový jaderný reaktor v Dukovanech, ale v době, kdy by začal reaktor fungovat (tedy nejdříve v roce 2040), už by mohly tyto nové zdroje vyrábět 2,5 tolik elektřiny [2].

V oblasti revitalizace krajiny stát nemá investiční potřeby zmapovány a náš návrh je tak první podrobnou analýzou svého druhu. Návrh počítá s investicemi do funkcí krajiny, s kterými by bylo možné začít již nyní a rozprostřít je po delší období nadcházející hospodářské recese. Jedná se například o revitalizaci až 20 000 kilometrů vodních toků, které by zadržely dostatek vody i v období sucha a výrazně zmírnily průběh extrémních povodní nebo o obnovu stovek tisíc krajinných prvků (meze, remízky, mokřady, liniová zeleň).

Anna Kárníková, ředitelka Hnutí DUHA, řekla: “Vláda prosazuje přístup “buď anebo” a průběžně zpochybňuje možnost propojit sociální, ekonomické a environmentální cíle. Naše návrhy investic ale ukazují, že peníze uvolněné EU na pokoronavirovou obnovu lze využít efektivně s pozitivním dopadem pro všechny uvedené pilíře udržitelného rozvoje.”

Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl: „Česko dostane z EU rozpočtu na postkovidovou obnovu ekonomiky 182 miliard korun. V nejbližších týdnech bude zajímavé sledovat, jaký typ projektů bude Česko k financování z peněz určených na modernizaci ekonomiky předkládat. Zda dostanou přednost projekty domácností, obcí a malých a středních podnikatelů, či zda velkou část peněz spolknou velké elektrárenské a teplárenské společnosti.”

Lucie Trlifajová, výzkumnice ze SPOT - Centra pro společenské otázky, řekla: “Do evidence úřadu práce se i přes snahy státní politik často opakovaně vrací lidé s nízkým vzděláním, kteří kvůli exekucím, nutnosti kombinace práce a péče nebo jiným problémům nemohou dojíždět do zaměstnání. Navrhovaná opatření představují jedinečnou příležitost pro tvorbu lokálních pracovních míst pro tyto lidi - win-win situace jak pro zaměstnance, tak pro společnost jako celek.”  

Poznámky:
[1] Dokument “Na co by vláda neměla zapomenout v investičním balíčku”: https://www.hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2020/09/investice_do_obnovy_podklad_pro_novinare.docx_1.pdf
[2] Nový reaktor 5. bloku JEDU má vyrábět 9 TWh ročně. Scénáře s vyšším nasazením OZE, s nimiž pracuje Uhelná komise, uvádějí v roce 2030 výrobu z nových větrných a fotovoltaických elektráren 8,3 TWh a v roce 2040 již 23,5 TWh