Členové vlády na návštěvě Olomouckého kraje včera v podvečer s občany diskutovali mimo jiné o řešení stále kritické situace v lesích. Ministr životního prostředí Brabec dokonce uvedl, že podle některých vědců nezůstane do 20 let pod 500 metrů nad mořem jediný smrk. Recept na dlouhodobé a systémové změny však nezazněl, přestože už před týdnem předali zástupci Hnutí DUHA vládě balíček změn [1], které by lesům v Česku pomohly.

Citace ministrů a hejtmana jsou na konci dokumentu v poznámkách pro editory.

V lesích poblíž Svatého Kopečku ministr zemědělství Jiří Milek a ministr životního prostředí Richard Brabec probírali i nedostatek lidí pro odklízení kůrovcové kalamity. Ministr Jiří Milek přislíbil urychlení pracovních víz pro nové pracovníky z Ukrajiny. Premiér Babiš také opakovaně jako řešení zmiňuje pořízení vagónů na odvoz vykácených stromů do zahraničí, více těžké techniky a feromonových lapačů. [2] Ekologové však upozorňují, že taková „řešení” lesy v Česku nezachrání, k tomu je potřeba zásadních změn v pravidlech pro lesní hospodaření.

Na půdě Poslanecké sněmovny na pouhé řešení důsledků a ne příčin minulý týden reagoval kulatý stůl „Lesní certifikace FSC ČR jako nástroj pro zvýšení přidané hodnoty českého dřeva” [3]. Zástupci Asociace českých nábytkářů na ní uvedli, že do České republiky se zcela absurdně v opačném směru k vývozu kůrovcového dřeva dováží dřevo splňující podmínky hospodaření FSC [4], jehož je v České republice nedostatek, neboť státní lesy odmítají na certifikaci přistoupit.

Právě ministr zemědělství Milek by k certifikaci mohl dát státním lesům zadání. Podle Asociace českých nábytkářů je totiž jinak potenciálně přímo ohroženo 2000 pracovních míst a v důsledku 920 milionů korun ročně jako kombinovaný daňový výnos pro státní rozpočet. Samotná Asociace nábytkářů proto minulý týden vyzvala Vládu ČR k zavedení hospodaření dle certifikace FSC na nejméně 10 % státních lesních pozemků. Nábytkáři tedy vyzývají k certifikaci 150 tisíc hektarů lesa. [5] 

 Právě certifikace FSC by přitom mohla výrazně prospět ohroženým částem Olomoucka, kde po nynějším kalamitním průběhu rozpadu lesa hrozí další vylidňování venkova, především na Šternbersku.

Šetrné hospodaření podporuje i česká veřejnost. Podle více než třech čtvrtin lidí má holosečná těžba spíše nepříznivý nebo rozhodně nepříznivý vliv na lesy. Uvádí to sociologický výzkum Akademie věd ČR z loňského roku. [6] 

Minulou středu Hnutí DUHA spolu s vědci předali na Úřadu vlády koncepční návrhy [1], které přesahují nyní prosazovaná řešení pouhých dopadů krize lesů. Technicistním řešením dopadů zároveň můžeme zakládat na ještě větší problém lidí, kteří budou jednou mýtit nyní často narychlo a neuváženě vysazované smrkové lesy. 

Příkladem takového neuváženého postupu je i nynější postoj Ministerstva zemědělství k připomínkám rozpadem smrkových lesů ohrožených krajů a rezortů ohledně novely vyhlášky 83/1996 Sb., která umožňuje nadále rizikové pěstování smrku. Ministerstvo zemědělství by připomínky týkající se snížení podílu smrku mělo zapracovat a zároveň se zasadit o přijetí pravidel hospodaření dle certifikace FSC ve státních lesích. 

Jan Skalík, koordinátor kampaně Zachraňme lesy, k tomu říká:

„Práce chvatná, málo platná. Oblíbené heslo vlády o tom, že makáme, by nemělo vést ke zmatečným krokům, které podřežou snahu o šetrné lesnictví. Právě naopak - vláda by měla dvakrát měřit, než lidem nařeže špatnou legislativu či zákaz vstupu do lesů. Snaha Ministerstva zemědělství nadále legislativně prosazovat v českých lesích smrk je totiž natolik špatným vtipem, že se na to žádné přísloví vymyslet nedá.”

„Premiér Babiš by měl spolu se svými ministry zavést v českých lesích již prodiskutovaná pravidla šetrného hospodaření podle certifikace FSC, rozhodně spíš, než lidem zakázat do lesů chodit. Hned následně je zapotřebí pracovat na legislativě, která české lesy systematicky připraví na změnu klimatu a podpoří šetrné lesnictví. Ministr Milek nadále prosazuje smrk, to se ale českým lesů, státní kase i jeho ministerstvu může výrazně nevyplatit.”

Poznámky pro editory:

[1] Balíček legislativních i nelegislativních návrhů „Co dělat, abychom zachránili lesy” je dostupný zde http://www.bit.ly/zachranme-lesy-balicek (odkaz je externí)

Více informací naleznete v tiskové zprávě z 13. června 2018: 

http://hnutiduha.cz/aktualne/hnuti-duha-dnes-predalo-vlade-komplexni-res...

[2] Uvedl Andrej Babiš na Ministerstvu zemědělství dne 15. května 2018:

https://video.aktualne.cz/dvtv/zive-andrej-babis-a-jeho-ministri-ke-kala... (odkaz je externí)

[3] Tisková zpráva Hnutí DUHA ze dne 14. června 2018:

http://hnutiduha.cz/aktualne/certifikovane-drevo-fsc-dovazime-ze-zahrani...

[4] Popis podmínek hospodaření dle certifikace Forest Stewardship Council naleznete zde: http://www.hnutiduha.cz/publikace/zdrave-lesy-davaji-poctive-drevo

[5] Více v tiskové zprávě Asociace českých nábytkářů ze dne 14. června 2018: 

http://www.czechfurniture.com/soubory/465cz.pdf (odkaz je externí)

[6] Stachová, J. 2017. Les jako součást krajiny a zdroj poznání, program Rozmanitost života a zdraví ekosystémů. Více dostupné na 

http://www.soc.cas.cz/projekt/les-jako-soucast-krajiny-zdroj-poznani-pro... (odkaz je externí)

Hejtman Olomouckého kraje Ladislav Okleštěk na tiskové konferenci uvedl: 

„Bavili jsme se o suchu, hospodaření s vodou a kůrovcové kalamitě.” 

Ministr životního prostředí Richard Brabec na setkání s občany uvedl: 

„Hodinu jsem se bavil s ministrem Jiřím Milkem a LČR, bohužel tu krizi měli řešit již naši předchůdci před 15 lety. Sucho a povodně jsou dvě strany stejné mince. Podle seriozních studií vědců bude sucho největším problémem České republiky a ten problém už nadchází. Pět suchých let v řadě má už na mnohých místech za následek tragické sucho.”

„Teď čelíme kůrovcové kalamitě, o které někteří odborníci říkají, že je největší za 1000 let. Někteří vědci říkají, že do dvaceti let nezůstane jediný smrk do 500 metrů nad mořem. Smrky vyžadují jiné podmínky, než jsou tam už léta. Snažíme se zpomalit kůrovcovou kalamitu. Některá území jsou ztracená, tam už nikdy smrk neporoste a nejde jej tam sázet. Někde budeme bojovat o to, aby tam vůbec něco vyrostlo. Určitě z České republiky nebude poušť, ale můžeme tady mít středomořské počasí - bez toho, abychom tu měli Středozemní moře.

Někde už nemá smysl sázet stejný les, smrkové monokultury, budou tam růst břízy a další dřeviny. Je to opravdu boj o celou Českou republiku, zatím v tom boji prohráváme, věřím ale, že to zvládneme.”

Ministr zemědělství Jiří Milek na setkání s občany uvedl: 

„Dále jsme v mezirezortním připomínkovém řízení k vyhlášce 83, která říká jaké složení lesa v budoucnu bude.”

„V té vyhlášce je to ponecháno vysloveně na vlastníkovi lesa, aby si sám určil podle bonity místních podmínek složení lesa. Doporučujeme všude pouze aby se sázely meliorační a zpevňující dřeviny, což jsou především listnaté lesy, jsou to jedle, modřín v malém množství, protože je to nepůvodní dřevina. A taktéž říkáme, že do 3 % můžou použít nepůvodních dřevin.”