Premiér Jan Fischer přislíbil na summitu evropských vlád v Bruselu, že Česká republika přispěje 300 milióny korun (12 miliónů eur) na okamžitou klimatickou asistenci rozvojovým zemím. Ale slíbená částka není dostatečná a hlavně nejde o nic jiného než o účetní trik, poukázaly rozvojové a ekologické organizace [1].

Klimatická asistence je nutná na nápravu škod, které v rozvojových zemích způsobí globální změny podnebí, a na ochranu obyvatel a ekonomik před dopady. Nejedná se o tradiční rozvojovou pomoc. Ale česká vláda pouze přesunula prostředky na rozvojovou spolupráci do nové kolonky ‚klimatická spolupráce‘.
 
Rozvojové země v Africe či Asii už dnes nesou velké náklady dopadů změn klimatu, ačkoli jejich podíl na znečištění skleníkovými plyny je minimální. Zvyšující se hladiny oceánů, sucho a škody v zemědělství, špatný přístup k nezávadné vodě – to jsou příklady problémů, se kterými se chudé státy už dnes potýkají. Ještě zhoršují jejich stávající rozvojové problémy v oblasti školství či zdravotnictví.

Předběžné finance, které EU dnes přislíbila, mohly být šancí obnovit důvěru mezi rozvinutými a rozvojovými státy během summitu v Kodani. „Přebalit peníze na rozvojovou spolupráci na klimatickou asistenci rozhodně není způsob, jak uzavřít Kodaňskou dohodu. Česká republika se svými rekordními 12 tunami oxidu uhličitého na hlavu a relativně vysokým HDP nese značnou odpovědnost jednak za škody způsobené klimatickými změnami v rozvojových zemích, tak za jejich kompenzaci. Adekvátní český příspěvek není problém - stačí vzít malou část peněz na emisní povolenky, namísto aby je politici dávali ČEZ zdarma,“ řekla v Kodani Kateřina Husová, klimatická koordinátorka CEE Bankwatch.

• Přečtěte si publikaci humanitárních a ekologických organizací o tom, jak globální změny podnebí poškodí rozvojové země >>

USA už na předběžnou klimatickou asistenci přislíbily 10 miliard dolarů ročně. EU by podle rozvojových a ekologických organizací měla počítat minimálně se 17 miliardami eur ročně, z nových a dodatečných zdrojů nad rámec stávajících programů rozvojové spolupráce. Evropa ale slíbila jen 2,4 miliardy eur ročně do roku 2012. A Česká republika k této částce přispěje pouhými 0,17 procenty.
 
Podle propočtů OSN bude na adaptace a snižování emisí v rozvojových zemích v roce 2020 potřeba nejméně 500 miliard dolarů.
 
Petr Lebeda, ředitel think tanku Glopolis a místopředseda FORS, fóra českých humanitárních a rozvojových organizací, dodal: "Česká republika se v rámci své zahraniční rozvojové spolupráce již snaží aktivně podpořit opatření rozvojových zemí proti klimatickým změnám. V budoucích letech mají dokonce takové projekty dostat větší prioritu. Omezit však svůj příspěvek do klimatických jednání v Kodani jen na tyto aktivity je zoufale nedostatečné. Vzhledem ke stavu klimatických jednání, globální zodpovědnosti a ekonomické síle České republiky nám nelichotivý stav českého rozpočtu nemůže být omluvou. Je proto imperativem, aby Česká republika v dalších letech vyčlenila na klimatickou pomoc chudým zemím peněz více a zejména prostředky nové, nad rámec rozvojových rozpočtů."

"Odkud ty zdroje jsou, považuji za druhotný problém, prostě euro je euro a tady není podstatné, ve které škatuli leží," argumentoval v Bruselu premiér Jan Fischer. „Ale vláda vůbec nic do žádné škatule nedala. Jenom jednu ze stávajících škatulí přejmenovali z Rozvojová spolupráce na Kodaňské peníze, a tím zázračně vyrobili příspěvek pro chudé země. Takhle se politici v zemi, která patří mezi evropské rekordmany v exhalacích, vypořádávají s účtem za škody způsobené v nejchudších částech světa naším znečištěním“ komentoval to Vojtěch Kotecký, programový ředitel Hnutí DUHA.

Poznámky:

[1] Vládní slib za nedostatečný společně označili Centrum pro dopravu a energetiku, CEE Bankwatch Network, Česko proti chudobě, Ekumenická akademie Praha, FORS – České fórum pro rozvojovou spolupráci, Glopolis, Greenpeace, Hnutí DUHA a Zelený kruh.