Nový Atlas uhlí mapuje historii i současnost paliva, které změnilo svět i klima.

Těžba a spalování uhlí změnily během dvou století fungování světa i planetární klima a nyní ustupují ze scény. To je vedle mnoha dalších informací klíčovým sdělením nové reprezentativní publikace Atlas uhlí, která na padesáti stranách shrnuje historii i současnost kontroverzního paliva. Uhlí zažehlo a neslo průmyslovou revoluci, ale současně způsobilo ekologický i sociální úpadek celých oblastí. Dnes se zásadním způsobem podílí na změně klimatu  - globálně je odpovědné za 43% emisí oxidu uhličitého a více než čtvrtinu všech emisí skleníkových plynů. Progresivní země světa proto uhlí rychle opouštějí.

Českou verzi publikace dnes představila pražská kancelář nadace Heinrich - Böll - Stiftung i Hnutí DUHA a Glopolis. Celá publikace je ke stažení zde: http://hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2015/11/atlas_uhli.pdf.

Negativní dopady spalování uhlí na zdraví obyvatel vedly k poklesu jeho využívání v Evropě a Severní Americe, aktuálně pak přispěly k zastavení růstu spotřeby v Číně. Portugalsko, Skotsko nebo Nový Zéland v příštích měsících ukončí provoz svých posledních uhelných elektráren. Podle nových odhadů poklesla v prvních třech čtvrtletích roku 2015 celosvětová spotřeba uhlí meziročně o 2,3 až 4,6 % [1].

Nová publikace popisuje zrod uhlí i uhelného průmyslu i nedozírné škody, které napáchalo v průmyslových oblastech a také jeho vliv na změnu klimatu. Představuje ekonomickou nerentabilitu i sociální aspekty uhelného průmyslu – ztrátu perspektiv v průmyslových zemích či porušování lidských práv v zemích rozvojových a zároveň růst protiuhelného hnutí. Atlas popisuje ekonomické modely – skryté dotace pro uhlí či obchod s emisními povolenkami, které podle autorů dodnes nepřinesly žádný pozitivní efekt.  Závěr publikace patří perspektivním energetickým politikám. Publikace obsahuje i samostatnou kapitolu o uhlí v Podkrušnohoří, jejímž autorem je energetický expert Hnutí DUHA Karel Polanecký.

Vzhledem k potřebě razantně snížit emise skleníkových plynů ovšem musí spotřeba uhlí do poloviny století klesnout podstatně výrazněji. Další využívání tohoto paliva tak bude ovlivněno ivýsledky globální klimatické konference, která začíná 30. listopadu v Paříži.

 Atlas uhlí přináší řadu informací o globálních i místních souvislostech těžby a spalování uhlí. Mimo jiné se zde dočtete, že:

• ve světě se každou sekundu spálí 253 tun uhlí,
• 80 % zásob uhlí je třeba nechat v zemi, abychom zabránili nejhorším projevům globální změny klimatu,
• Čína vypustila za posledních dvacet let spalováním uhlí šestkrát více emisí než Rusko,
• v Německu bylo kvůli těžbě uhlí zbouráno 230 obcí, v severních Čechách 81,
• Česká republika má na jednoho obyvatele větší spotřebu uhlí než Polsko,
• znečištění ovzduší způsobené spalováním uhlí zaviní každoročně statisíce předčasných úmrtí (z toho 18 000 v členských státech EU).

Atlas uhlí nemůže vynechat ani Českou republiku, jejíž severozápadní část byla vážně postižena povrchovou těžbou hnědého uhlí. Sobotkova vláda byla po listopadu první, která prolomila letos v říjnu limity těžby uhlí a umožnila těžbu dalších desítek milionů tun na dole Bílina. Toto rozhodnutí před klimatickou konferencí v Paříži staví ČR do velmi negativního světla. Současně však vláda potvrdila limity těžby pod Horním Jiřetínem a komplexem Chemopetrolu, kde nadále zablokovala 750 milionů tun uhlí.

Stefanie Groll, vedoucí autorského týmu z Heinrich-Böll-Stiftung řekla:
"Uhlí je bílým koněm proměny německé energetiky. V posledních deseti letech jsme svědky velkého rozvoje obnovitelných zdrojů, navzdory tomu má však uhlí stále 44% v německém energetickém mixu – hnědé uhlí kolem 26% a černé 18%. Z pohledu ekonomiky i energetické bezpečnosti uhlí nepotřebujeme. Německo si může dovolit Energiewende bez fosilních paliv i jaderné energie – a pravděpodobně o to víc si ji mohou dovolit i jiné země."        

Karel Polanecký, energetický expert Hnutí DUHA, řekl:
„Jednou z nejviditelnějších změn v České republice za posledních třicet let je výrazné snížení počtu kouřících komínů za zimních dní - v případě lokálního vytápění se u nás uhlí stalo marginálním zdrojem. Naopak v elektrárenství a teplárenství si zachovalo významnou roli, se všemi negativními důsledky. Potřebujeme aktivní kroky, které tento nežádoucí stav změní, například urychlené schválení zákona o snižování závislosti na fosilních palivech, k němuž se vláda vláda zavázala v programovém prohlášení.“ 

Petr Patočka,  analytik centra Glopolis, řekl:
„Pro obyvatele střední Evropy jsou obtížně představitelné dopady projektů těžby uhlí v zemích, jako je Bangladéš nebo Mosambik, kde dochází kvůli těžbě k nedobrovolnému přesídlování místních obyvatel. Během let 2009 až 2012 bylo v Mosambiku přesídleno okolo 2500 rodin. Většina těchto lidí byla nucena se přestěhovat do neúrodných oblastí bez dostatku vody. Na severozápadě Bangladéše hrozí kvůli plánovanému dolu v Phulbari přesídlení až 130 000 lidí .Atlas uhlí přináší v tomto směru velmi užitečné globální informace.“

Kontakt:
Jan Piňos, média a komunikace Hnutí DUHA, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz (odkaz odešle e-mail)

Poznámky:
[1] http://energydesk.greenpeace.org/2015/11/09/2015-the-year-global-coal-co... (odkaz je externí)